Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Václav Kubík se narodil 7. ledna 1900 v Krmelíně jako syn Felixe Kubíka, zahradníka, a matky Johanny Holaňovy. Před válkou byl obchodníkem, provozoval obchod v Lískovci u Frýdku, čís. 188. Měl ženu Annu Kubíkovou a dva syny Dušana a Stanislava.

Václav Kubík byl jako činný sokol zatčen v rámci tzv. „Sokolské akce“ a podrobnosti o jeho zatčení nejsou nikde přesně popsány. Při tomto koordinovaném zákeřném zátahu zatýkalo gestapo v noci ze 7. na 8. října 1941 na území Protektorátu Čechy a Morava sokolské činovníky z ústředí, žup i větších jednot. Jednalo se o ty, kteří nebyli již pozatýkáni a zatčení dříve. Sokolové byli nacisty vězněni, mučeni a mnozí byli nakonec deportováni do koncentračních táborů. Česká obec sokolská byla výnosem zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha rozpuštěna a její majetek byl úředně zabaven. Téměř 93% vedoucích sokolských pracovníků se již na svá místa po skončení války nevrátilo...

Z prvního korespondenčního lístku Václav Kubíka je zřejmé, že zatčených v rámci této celoprotektorátní akce bylo ve Frýdku a okolí více najednou a navzájem se znali. Z doby po jeho zatčení se dochovaly z policejní věznice na Veveří č. 112 v Brně tři dopisnice (z 18. října 1941, 1. prosince 1941 a z 5. ledna 1942) a jeden dopis (z 30. října 1941). Václav Kubík věřil že bude do Vánoc doma, vždyť přece nic neudělal... Udání občana Lískovce však bylo mocnější. V poslední dopisnici z věznice Václav Kubík naznačuje, že bude možná někam přemístěn či dokonce nebude již na živu:
Svoje narozeniny už u Vás neoslavím letos! Kdyby se stalo, že bych změnil dosavadní adresu, obdržela bys moje věci poštou a zajisté se i s tím smíříš. Anči drahá, prosím Tě o jedno, to jest, šetři si hlavně svoje zdraví! Dělej pouze co zastaneš, nepřesiluj se! Chlapci, Vám kladu na srdce, poslouchejte maminku, ať Vám neonemocní...

Z Brna byl nakonec Václav Kubík transportován do koncentračního tábora v Osvětimi. Dochovala se jeho vězeňská fotografie, na níž je mylně uvedena  národnost "Pole" a jeho vězeňské číslo. Synové Václava Kubíka, Dušan a Stanislav, našli tuto fotografii při návštěvě osvětimského tábora podle dřívějších dopisů a úmrtního listu, z něhož bylo patrné vězeňské číslo Václava Kubíka. Z koncentračního tábora Osvětim došel rodině první a poslední německy psaný dopis ze dne 7. února 1942, ve kterém Václav Kubík mimo jiné píše:
Nejdražší ženo a děti!
Srdečně vás zdravím a líbám. Jsem zdráv. Tvoji korespondenci jsem obdržel v Brně 8. ledna. Odpovědět jsem bohužel nemohl, proto tak činím až dnes... Prosím, pošlete mi 30 říšských marek. Informace jak, dostanete na poště. Napiš mi, můžeš psát dvakrát do měsíce! Těším se na Tvé zprávy. Hezké pozdravy všem příbuzným. Zdraví a líbá tvůj muž Václav.

Přesně za měsíc byl podle úmrtního listu Václav Kubík mrtev. První zpráva o jeho úmrtí přišla rodině telegramem, odeslaným 10. března 1942 v 16:35 hod. Byl manželce doručen 11. března 1942 dopoledne (nezachoval se, jelikož byl s největší pravděpodobnosti Annou Kubíkovou předán historicko-dokumentační komisi Svazu protifašistických bojovníků, která shromažďovala dokumenty o čs. občanech vězněných v KT Osvětim a jeho pobočkách). Podle data úmrtí a adresy v úmrtním listě si můžeme domýšlet, že Václav Kubík zemřel ještě v původním prvním táboře Osvětim I. (původní kasárenské objekty) – viz název ulice Kasernenstrasse. KT Osvětim (KL Auschwitz) byl původně zřízen pro polské politické vězně v roce 1940 a nacházel se v prostoru bývalých polských vojenských kasáren. Od roku 1942 byl na druhé straně města budován rozsáhlý pracovní a vyhlazovací tábor, označovaný jako  Auschwitz II  Birkenau – Březinka. Poté byl ještě v okolí budován ještě třetí, menší tábor, Auschwitz III Monowitz - Monowice.

Václav Kubík posmrtně obdržel „Osvědčení  za účast v odboji“, kde se mu započítává období od jeho zatčení 8. října 1941 až do jeho smrti 7. března 1942. Osvědčení bylo vydáno podle zákona č. 255/1946, §8, Sbírky zákonů a má číslo jednací 97 702/Ku-329-1047, evidenční číslo 12 985. O životě Václava Kubíka před zatčením se nic písemného nezachovalo - tyto materiály byly pravděpodobně zabaveny gestapem.

V příloze článku najdete tyto soubory a dokumenty:

1. "Václav Kubík – sokol zatčený Gestapem a umučený v Osvětimi" - soubor dobových dokumentů k osudu Václava Kubíka
- tři dopisnice z policejní věznice v Brně na Veveří č. 112 v Brně z 18. října 1941, 1. prosince 1941 a 5. ledna 1942 psané česky
- česky psaný dopis z 30. října 1941
- německy psaný dopis ze dne 7. února 1942 z koncentračního tábora Osvětim
- vězeňská fotografie Václava Kubíka
- úmrtní list Václava Kubíka z 16. března 1942 z koncentračního tábora Osvětim
- dvojjazyčný dokument poručnictví k dětem pro ženu Václava Kubíka Annu Kubíkovou z 10. října 1942
- seznam odcizeného zboží z obchodu Václava kubíka ve dnech 4. - 5. května 1945
- Domovský list z roku 1946 - domovské právo pro Annu Kubíkovou ve Frýdku-Místku
- pozvánka na smuteční tryznu za popravené a umučené oběti nacismu ze 14. dubna 1946 v Místku
- osvědčení o státní a národní spolehlivosti pro Annu Kubíkovou z 21. června 1947
- přenechání pozůstalosti po Václavu Kubíkovi pro Annu Kubíkovou z 30. září 1948
- černobílá poválečná pohlednice z osvětimského tábora z 16. října 1955
 
2. Soubor dobových dokumentů k životu Anny Kubíkové
- lyceální vysvědčení dospělosti z roku 1917
- úřední vysvědčení o zdravotním stavu z roku 1917
- pracovní posudek z roku 1920
- vysvědčení ze Sokola z roku 1930
- osvědčení ze Sokola z roku 1939
- oddavkový list (kopie) z roku 1946
- sokolský průkaz
- dokumenty o výši důchodů z let 1956, 1961, 1969, 1975

3. Anna Kubíková - Vzpomínka na události po smrti Václava Kubíka v KT Osvětim

4. Úryvek ze zprávy Anny Kubíkové pro osvětimskou komisi Svazu protifašistických bojovníků ze dne 19. srpna 1964

Všechny dokumenty si můžete prohlédnout v malém rozlišení ve fotogalerii pod článkem, kompletní digitální kopie tematicky uspořádaných souborů dokumentů, textů i fotografii najdete v příloze článku ve větším rozlišení vhodném pro tisk.

Text na základě písemných dokumentů a vzpomínek sestavil v Ostravě-Porubě v únoru 2014 synovec Václava Kubíka Ing. Milan Stohel (Anna Kubíková byla starší sestrou jeho otce Roberta Stohela), redakční úpravy a drobná historická doplnění Petr Šimíček.

Literatura:
Vávrovský, Emil: Frýdek-Místek 14. března 1939 a za nacistické okupace, 2. dopl. vyd., ve Frýdku-Místku: Český svaz protifašistických bojovníků; Městský národní výbor, 1984 (str. 26 a 27 a další – uzavření gymnázia a obchodní akademie, str. 41 – Sokolská akce a její oběti)
Místecké gymnázium v osvobozené vlasti – památník vydaný u příležitosti znovuotevření reálného gymnázia v Místku 21. května 1945