Moderní-Dějiny.cz

Václav Černý - poválečná devastace kulturních památek v Sudetech

Publikováno: 20.7.2014, Aktualizováno: 29.7.2014 07:58

Literární historik Václav Černý ve svých pamětech vykresluje osudy sudetských měst a architektonických památek v poválečném období – vylidnění, vyrabované domy, chátrající kostely a další devastaci památných objektů, dokonce i znesvěcování hrobek kvůli hmotnému zisku. Připomíná také nápadné mizení masarykovských památníků…

Václav Černý - poválečná devastace kulturních památek v Sudetech

Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Předkládaný text pochází z memoárů literárního historika, kritika a esejisty Václava Černého, které pod názvem Paměti IV vyšly v exilovém nakladatelství Sixty-Eight Publishers v roce 1983. Kniha vyšla znovu v roce 1992 v nakladatelství Atlantis s titulem Paměti 3 1945–1972.

Hnily charaktery, prašivěli i dvacetiletí a v neslýchané míře hynuly i hmotné památky národní kultury. Co se dělo v městech sudetského pohraničí, bylo nepředstavitelné: Němci odešli a vrazila tam rozběsněná čeládka vyvřelá ze dna společnosti, zmocnila se majetků, vyplenila je, vykradla, zpustošila a zničila a zpustošené místo vyměnila za zpustošitelné další, byla ochotná stěhovat se desetkrát k desateronásobnému lupičství.  (s. 326)

Vandroval jsem vzhůru do hor kolem vyvrácených a pozurážených barokních božích muk a trojic a když jsem překročil první horské pásmo přes vrcholky Špičáku a Lomů, ocital jsem se v světě zarůstajících a rozvrácených německých hřbitovů a chátrajících kostelíků. Svatý Matěj v Jedlové nad Deštným svítil mi naproti na vršku jen bělostí zdí a věže, uvnitř svatyňky jen zřícené trosky zarůstající trním a prolezlé hady. Někdo se vyspal na oltáři. Horší to bylo o nejvyšší, deštenskou horskou vlnu dál nad břehy Divoké Orlice, zde ještě hraničního potoka, v téměř liduprázdném koutě Orlického Záhoří, ale to jméno jsem neznal, neexistovalo dosud, překrásné Santiniovo baroko poutního kostela v Banvaltu mého dětství, teď už Neratově, čnělo zbytky svých věží nad pustinu vesnice, ve které zůstalo čtrnáct lidí, míň než srn, které jsem cestou vyplašil, klenba se propadla, bál ses dupnout vzhůru po vsi, aby se vznosné trosky nerozběhly strání v přívalu balvanů za tebou, a když jsem dorazil kolem zavřeného a chátrajícího kunštátského kostela řadou osad, které ztrácely svoje hranice i jména, a česká ještě neměly, do starého Trčkova pod Malou Deštnou, setkal jsem se na prahu chalupy pozůstalé v kruhu rozvalin a prázdnotou zejících dřevěných příbytků jen s řeckou stařenou, hlídající stádečko ovcí opodál. Přišli sem z Krymu, kam byli vyklizeni z rodné Makedonie, když za sebou ustupující rudí Marcosovi partyzáni dělali liduprázdnou poušť. Hrdinka, či spíš oběť jiného našeho pokusu o „osídlení“ českého pohraničí! Mřela steskem po domově v té nové české poušti, kterou dosud neosídlili, alespoň na letní měsíce, dočasní hosté obnovených chalup z Hradecka a Pardubicka, a já jsem prolezl pár těch rozhozených skopčáckých dřevěnek a probrouzdával se smetím vyrabovaných příbytků, chuchvalci sena a slámy, rozbitým nádobím a střepinami skla, roztrhanými svatými obrázky a rozházenými dopisy, které někdejší i noví němečtí vojáci posílali domů do Tertschkaberku z front první i druhé světové vojny. Kam mne to jen vzpomínky zavedly! Zkázy pohraničních vesnic a jejich lidových architektur, kostelů, sochařských památek, zkázy v německých městech byly přece jen částí pohromy kulturního dědictví naší země. Dějiny ji posely chrámy, kláštery, zámky. V nich nekonečné bohatství předmětů uměni a životního přepychu, celé galerie obrazů a soch, nespočetné starobylé i nové knihovny. Všechno propadlo znárodňujícímu státu. Jeho byly i obrazové i všemožné jiné sbírky a knihovny vyháněných Němců a zákonem nebo za trest expropriovaných českých majitelů. Kdo kdy spočte to bohatství a sestaví byť i sebeneúplnější jeho evidenci? Už nikdy nikdo. A navěky nikdo nikdy nepořídí obraz loupeží. Kradl, kdo první vtrhl na místo z pověření místní revoluční moci nebo bez něho, pak z centrální moci zavládla v správě uměleckých fondů wirthovská wirtschaft, zámecké obrazy se vyvážely z místa, převážely, koncentrovaly, kompletovaly stylově odjinud, a cestou se bohatství rozplývalo. Okresní a krajské výbory, ministerstva, ústřední instituce vyzdobovaly a zařizovaly svoje prostory z obrazových a mobiliářových znárodněných fondů, snad se orgánům naší administrativy náhle dobře dýchalo jen v atmosféře vysoké historické kultury. Znám je případ manželky prvního dělnického presidenta, která ovdověvši se vší silou vzpouzela vrátit obrazovou výzdobu svého vdovského sídla Národní galerii, kde byly obrazy evidovány: nebyly teď snad její mocí revoluce a z daru vděčného národa? Zabavené knihovny byly na otevřených nákladních kamionech odváženy bez součtu a evidence jako písek buď na hranice, vždyť to bývaly „samé“ německé knihy, nebo do stoup nebo na „svozové punkty“ do vytčených zámků (Sychrov) nebo klášterů; čekají tam možná na katalogisaci odborníků, jichž je nedostatek, dodnes, ale snad tam na ně už alespoň na dvorech neprší. Kéž byly hned bez okolků nabídnuty za těžké valuty cizině! Zahraniční nákupčí evropských antikvariátů, knihoven, universit, vědeckých ústavů přikvačili do Československa v celých tlupách a nakupovali a nakupovali, a dokonce i knihy české, jak staré tisky, tak i novinky, totiž knihy zadržených nákladů zapověděných autorů, zbytek mé „Staročeské lyriky“ šel, zdá se, celý do ciziny. Od koho nakupovali? Od jediného nového vlastníka přece, od socialistického státu, a ten stát hbitě nahlédl výnosnost toho kšeftu s národními kulturními statky a zřídil si i znalce – v pražské universitní knihovně sedí taková ochotná znalkyně –, aby označovali vzácnost nebo naopak častější výskyt starého tisku, který se tedy nemá nebo může vyprodat za hranice: říkám si, pokud se prvotisk Kralické bible u nás vyskytoval alespoň ještě ve dvou knihovnách, proč by jeden exemplář nemohl být nabídnut ke koupi, dolar je přece víc než kniha! Bylo štěstím pro knihovnu, a ovšem i zámek či klášter, kde stála, spadl-li objekt do kategorie státem chráněné památky. Byl možná už polovykraden, nicméně, i s knihovnou, spasen, ač pořád ještě nikoliv mimo další nebezpečí. Správou zámeckých knihoven pověřena bibliotheka Musea království Českého, správou klášter nich bibliotheka Památníku národního písemnictví, postupně v Museu i v Památníku prokázal našim knižním statkům nesmírnou záchrannou i evidenční službu dr. K., odborník na slovo vzatý. Horší bylo, když některé objekty, a třebas i prvního řádu, byly odevzdány do disposice, a tím i do péče a ochrany!, žadatelským institucím mimokulturním. Pověstným zůstal případ zámku Roudnice, vydaného roku 1950 za ministra Čepičky do užívání armádě, která tam umístila svůj hudebně-výchovný ústav a o obsah zámku, krom zdí a prostorů, neměla zájem: vyklízecí vojenské jednotky „vyklízely“ tím způsobem, že knihy, rukopisy, mapy, hudebniny, obsah nesmírně bohatého knížecího archívu házely z oken poschodí rovnou na dvůr a se země nabíraly lopatami na nákladní kamiony, déšť nedéšť. Přihlížející archivář si vzal na místě život skokem z okna. To byl pouze jeden z aktů vandalismu, nápadný spíš jen místem a věhlasem archívu. Zločinné kulturní škody jsou nesčetné a nevyčíslitelné. O tragédii starých knihoven lze nabýt představu ze seznamu dr. L., bude-li kdy vydán, o tragédii stavitelských objektů z memoranda Ústavu pro theorii a dějiny umění ČSAV z roku 1956 (otištěného v Dějinách a současnosti). Ukázkový příklad zániku zámku v Odrách požárem v lednu 1964 byl analysován v Literárních novinách v únoru 1967 č. 6 a 7 („Demolice, devastace, destrukce“). Neštěstím bylo, že zákon o kulturních památkách (č. 22/1958 Sb.), ač poměrně pečlivý, byl vydán tak pozdě: a jak jinak, mohlo k němu dojít teprve řadu let po odchodu Nejedlého z ministerstva školství. Jeho nedostatkem byla silná decentralisace památkové péče, ústředně je péčí pověřeno ministerstvo školství, to však výkon konkrétní péče deleguje krajským národním výborům a tyto výborům okresním; touto delegací je reálná odpovědnost roztříštěna do tak rozsáhlé stupnice špatně odborně vybavených orgánů a nepovolaných osob, že prakticky vůbec zaniká, v našem socialismu odpovědný a tedy trestný není nakonec vůbec nikdo, to ukázaly Odry, zvandalisované roku 1964, tedy plných šestnáct let po únoru a šest let po zákonu o kulturních památkách! Výprodej a ničení kulturních památek u nás tiše nikdy neustalo, a rozsáhlé vykrádání našeho dědictví, teď už i z venkovských kostelíků, a jeho pašování do cizích soukromých nebo veřejných sbírek je dnešní podobou starého domácího procesu: cizí zloděj nebo pašerák zachraňuje pro estetickou radost zahraničního publika, co by český vandal tak jako onak ukradl a zničil, a jistě svoje lupičství takto i cítí. Nesčetné jsou žádosti obecních nebo okresních barbarů, aby ten či onen objekt byl vypuštěn ze seznamů památkových a chráněných objektů, a tím vydán k případnému beztrestnému zničení, nesčetné zámky a kláštery odevzdány v užívání zemědělských nebo průmyslových závodů, propůjčeny za nouzové byty, skladiště brambor, zeleniny, stavebnin, upraveny na hostinské místnosti; zchátrají-li příliš, opuštěny, výbuchem odstřeleny, rozprodány na stavební materiál. Pomlčme proboha o případech znesvěcených hrobek a mrtvol dávných nebožtíků vytahovaných z rakví do špíny sutin, ty feudální kadávry bývají vyzdobeny prsteny! Trautmannsdorfové v Horšovském Týně, Valdštejnové v Duchcově. Guarda e passa, říká v Pekle Dantovi Vergilius, a myslí: Pouze české hyeny, nezastavuj se a jdi dál! Stojí zato navázat zde vzpomínkou na nesčetné masarykovské památníky, vyhlazované z tváře země s nenávistí přímo zvlčilou? Mně to za to stojí, neboť jsem v nich miloval projev mravní kvality, kterou náš národ nikdy neslynul, vděčnosti. Bylo jich mnoho v našich městech i vsích, i v mém rodném kraji. První zmizela krásná Gutfreundova Osvoboditelova socha na nejkrásnějším náměstí krajského města, a jak zmizela!, strhli a odtáhli ji neznámo kam v noci podloudně a anonymně, aby snad Hradečanům nenapadlo manifestačně ji hájit. V těchto letech mizejí i poslední busty z vesnických návsí a samot, na návsi v Havlovicích na Úpicku, u cesty v Javornici na Rychnovsku, v sedle Malé Deštné na Šerlicku před horskou chatou Masarykova jména! Polští sousedé za pohraničními mezníky deset kroků odtud jí kupodivu říkají tím jménem dál, snad mají jiný pojem slušnosti než úřední orgány rychnovského socialismu. Guarda e passa. A tak bych opravdu nedovedl povědět, zdali potopa zkázy památek našeho kulturního a uměleckého dědictví již za to čtvrtstoletí opadla anebo nepozorovaně a tiše trvá a stoupá dál. Ať tak či onak, duch Zdeňka Nejedlého vznáší se dosud nad jejími vodami. (s. 327–332)

ČERNÝ, Václav. Paměti. Toronto: Sixty-Eight Publishers, 1983, 602 s. ISBN 0-88781-098-5.

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literaturyPandorina skrinkaMuzeum v krabičce
Více...

_Související články

17.3.

Ostravská mordovna – Hankeho speditérství, zasílatelství lidí do neznáma

Úryvek z knihy vzpomínek českého spisovatele, publicity a básníka Michala Mareše o ostravském táboru Hanke, kt...
31.12.

Film: Češi, nebo Němci? Příběh z Prajzské…

Pamětnice Kristina Tesková popisuje v krátkometrážním dokumentu osud svůj i své rodiny za války a těsně po vál...
1.10.

Plíživé omezování demokracie v letech 1945–1948 ve vzpomínkách opata Anastáze Opaska

Nabízíme vám ukázku ze vzpomínkové knihy opata břevnovského kláštera Anastáze Opaska Dvanáct zastavení, ze kte...
15.8.

Václav Kopecký a Julius Fučík pohledem Václava Černého

Ve svých pamětech Václav Černý věnoval pozornost rovněž přednímu komunistickému politikovi, ministru informací...
10.6.

Václav Černý – mravní modus stalinských postupů

Autor připomíná ve svých pamětech, jak důležité bylo ovládnutí klíčových ministerstev KSČ pro další vývoj v Če...
25.5.

Václav Černý o tzv. národní očistě a národní spravedlnosti po válce

Autor dává v textu průchod svému rozčarování nad poválečným porušováním idejí Národní fronty všemi jejími poli...
22.5.

Václav Černý – odsun Němců v prvních poválečných dnech

Václav Černý líčí atmosféru prvních poválečných dnů, především souvislosti divokého odsunu Němců a táže se po ...
23.11.

FILM: Sudety - protrhnout vrstvu lhostejnosti

Krátký dokumentární film Sudety – protrhnout vrstvu lhostejnosti se zaměřuje na poválečné vyhnání Němců z Česk...
31.10.

Václav Černý - První a druhý sešit o existencialismu (česká literatura v letech 1938-1948)

Studie se zabývá základním shrnutím myšlenek obsažených v Černého díle První a druhý sešit o existencialismu. ...
9.8.

Václav Černý na příkladu Československa o pauperizaci národů pod sovětským panstvím

Přečtěte si analýzu děsivých důsledků začlenění některých evropských zemí, včetně Československa, po válce do ...
8.8.

Václav Černý o Benešově koncepci "nového slovanství"

Přečtěte si zamyšlení Václava Černého z jeho nedokončené eseje „Vývoj a zločiny panslavismu“ o Benešově předst...
8.8.

Václav Černý o povaze "komunistického sovětismu" a "rudého carismu"

Václav Černý se zamýšlí ve svém nedokončeném eseji „Vývoj a zločiny panslavismu“ nad povahou ruské revoluce, s...
7.8.

Václav Černý o Benešově důvěře v Sovětský svaz

Přečtěte si zamyšlení Václava Černého z jeho nedokončené eseje „Vývoj a zločiny panslavismu“ o nekritické důvě...
30.6.

Peripetie soužití Čechů a Němců v českých zemích - okupace a odsun

Prezentace stručně mapuje tragická závěrečná léta společného soužití Čechů a Němců na území Čech, Moravy a Sle...
27.4.

Jesenicko – zaniklé obce. Důsledky odsunu Němců v malém regionu

Prezentace rekapituluje důsledky odsunu původního německého obyvatelstva a poválečného dosidlování v malém odl...
Více souvisejících...

_Prameny

IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

Aktualizováno: 11.1.2021 23:32 | Rubrika: Napříč stoletím
IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

IWalk je vzdělávací aktivita spojující unikátní filmové vzpomínky pamětníků z celého světa s kontextem každodenního prostoru, ve kterém žijeme.

_Metodika

Dějepis pro všechny a o všech!

Aktualizováno: 21.12.2022 11:43 | Rubrika: Československo v letech 1918-1938
Dějepis pro všechny a o všech!

Dějepis pro všechny a o všech je princip, kterým se řídil tým metodiček Multikulturního centra Praha při tvorbě nového vzdělávacího webu digitalnipracovna.cz.

_Aktuality

Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY

Aktualizováno: 28.9.2023 15:16 | Rubrika: Akce Moderních Dějin
Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY

V pátek 22. září 2023 byly v ostravském Centru PANT vyhlášeny výsledky české verze celoevropské soutěže EUSTORY a vítězové byli oceněni iPhony, knižními, finančními odměnami a jejich tutoři ročním bezplatným předplatným časopisů D...

_Dějiny v médiích

Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

Aktualizováno: 27.4.2020 19:59 | Rubrika: Speciály, Video
Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

ČT edu vytvořilii speciál kolekci videí a pracovních listů k druhé světové válce. Znalost historie nám pomáhá určit směr našich budoucích kroků. Konec druhé světové války je důležité si připomínat, a proto vám přinášíme speciální ...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2024 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT