Seminář byl určen osobnostem působícím ve vzdělávání, multiplikátorům a zástupcům státní sféry z Polska, České republiky, Slovenska a Maďarska, kterým nabídl diskusi o  nejlepších postupech a praxi při využívání Archivu vizuální historie USC Shoah Foundation ve vzdělávání. Práce v jednotlivých zemích a výukové materiály vytvořené tamními multiplikátory byly probírány s cílem poučit se navzájem o možnostech efektivního využití svědectví ve vzdělávání o holokaustu a výchově k toleranci. Seminář otevřel diskusi o praxi v širším regionu, na různých místech, směřující k různým vzdělávacím cílům, o metodách vedoucích k navození pozitivních společenských změn pomocí multiplikátorů a vzdělávacích materiálů, které jsou přínosné jak pro aktivisty ve vzdělávání tak pro veřejné činitele. Jedním z výsledků semináře tak bylo sdílení myšlenek a nápadů, které ovlivní tvorbu několikajazyčného zdroje lokálně relevantních úryvků svědectví. Seminář se konal v budově Ostravského muzea na Masarykově náměstí.

Na úvod účastníky semináře přivítali zástupci pořádajících organizací, Claudie Ramirez Wiedemanová, náměstkyně vedoucí vzdělávací sekce USC Shoah Foundation, a Marcel Mahdal za občanské sdružení PANT. Úvodní řeč pronesl také Jiří Čístecký za Ministerstvo zahraničních věcí. Následně se navzájem představili účastníci mezinárodního semináře. Martin Šmok formuloval následující cíle setkání: prozkoumat možnosti kvantitativní i kvalitativní změny dosavadní praxe využívání filmových svědectví ve vzdělávání a ukázal možné přístupy k využívání Archivu vizuální historie, jak v globálním kontextu, tak i ve středoevropských regionech. Vysvětlil dále, proč nás historie holocaustu může naučit mnohem více než jen historii holocaustu.
Marcel Mahdal stručně charakterizoval dosavadní zkušenosti PANTu a představil jeho činnost. 

Andrea Szonyi přednesla příspěvěk: Filmové svědectví jako globální jazyk – mediální a digitální gramotnost, který se zabýval hlubšími, emočními sděleními svědectví, než jsou pouze faktografické inforamace. Účastníkům byly představeny zkušenosti s výukou holokaustu v USA a on-line aplikace IWitness.

Po přestávce na kávu byly představeny různé příklady z jednotlivých zemí. Multiplikátoři a absolventi programu Svědectví pamětníků ve výuce pro 21. století z účastnických zemí prezentovali příklady vzdělávacích programů založených na využití svědectví pamětníků. Jako první vystoupil Marcel Mahdal se svým studentem Jáchymem Stoličkou a prezentovali výsledky ročního projektu studentů dějepisného semináře Jazykového gymnázia Pavla Tigrida. Společně zpracovali a přeložili 15 svědectví o Táboře nucených prací pro Židy v Karviné (ZALfJ Karwin). Více o projektu ZDE. O práci studentů natočila Česká televize krátkou reportáž. Podívat se na ni můžete ZDE.

Andrea Szonyi předvedla výukovou hodinu, ve které zkoumala různé vrstvy identity, asimilace, národního cítění a jejich střet s konstrukcemi protižidovského zákonodárství v Maďarsku

Sonia Ruszkowská z MHJP (Muzeum historie Židů v Polsku) se ve svém příspěvku věnovala fenoménu paměti, vzpomínání a ne-vzpomínání, a faktu, že o většině obětí genocidy vlastně nic nevíme, neboť kromě jejich fyzické přítomnosti chybí jejich přítomnost i v paměti (v Polsku neexistují žádné seznamy deportovaných, masové vraždění tam probíhalo jinak než u nás).

Po obědě byly konečně předvedeny klipy (přeshraniční zdrojový materiál) rozdělené podle tematických okruhů. Tyto úryvky z interview si také účastníci odvezli domů na flash discích, aby mohli přemýšlet o jejich aplikaci do výuky a nadále s nimi pracovat. Marton Šmok vysvětlil globální rozsah Archivu vizuální historie, jehož užitelnost je umocněna díky spojení s funkčním indexem, ve kterém lze jednoduše vyhledávat v obrovském množství interview.

V panelových diskusích, které moderovali panelisté z USC SF, došlo k otevřené a plodné výměně názorů a zkušeností účastníků semináře. Všichni se pokusili odpovědět na následující otázky: Co očekáváme od vzdělávacích materiálů založených na svědectví pamětníků, jak vytvořit zdrojový materiál, který by měl hodnotu jak pro pedagogy a pracovníky ve vzdělávání, tak pro politiky a představitele státní správy? Jak využít vzdělávání o moderní historii ve výchově k zodpovědnému občanství? Jak může svědectví kultivovat zodpovědné občanství? Jaká je role politiků a státní správy? Jak vyhodnocovat a měřit výsledky vzdělávací praxe na poli moderních dějin a výchovy k zodpovědnému občanství?

Účastníci diskuse se navzájem informovali o rozdílech v situaci a kontextech mezi regiony zúčastněných států. Na konci byly shrnuty podstatné průsečíky, které vyplynuly z diskuse a účastníci se shodli na dalších krocích, které je nutno podniknout, aby byly cíle tohoto setkání, pokud možno beze zbytku naplněny. Mezinárodní seminář ukázal, že spolupráce bude přeshraničně pokračovat, tak aby aktivisté ve vzdělávání, multiplikátoři i zástupci státní správy udělali vše proto, aby došlo k maximálně efektivnímu využití vzpomínek pamětníků.

Článek o expertním semináři "Svědectví pamětníků a výchova k zodpovědnému občanství" si můžete přečíst v angličtině ZDE