Partnerem letošní konference byl Ústav pro studium totalitních režimů
Akce byla určena učitelům dějepisu i dalších společenskovědních předmětů na základních a středních školách a tvoří součást projektu Moderní dějiny do škol, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

První konferenční den se nesl v duchu inspirativního Festivalu výukových projektů, v jehož rámci vystoupili zástupci tuzemských vzdělávacích institucí a organizací. Ti účastníkům představili výsledky své práce za rok 2013. Prezentaci projektů a nových vzdělávacích materiálů moderoval Ivan Machek z Gymnázia v Ostrově nad Ohří. Nedílnou součástí jejich prezentací byly ukázky konkrétních inovativních metodických materiálů (metodický list, námět na aktivitu ve vyučovací hodině) v tištěné i multimediální podobě, které byly učitelům k dispozici.

Evropské projekty
Kristýna Kuboňová představila projekt Naši nebo cizí, realizovaný Židovským muzeum v Praze v partnerství s Institutem Terezínské iniciativy.
Jaroslav Najbert a Martin Valenta z Ústavu pro studium totalitních režimů vystoupili s prezentací projektu D21 a vzdělávacího DVD Česká společnost 1969–1989, které bylo v září tohoto roku rozesláno do škol, a upozornili na materiály, jejichž distribuce bude zahájena v první polovině příštího roku, a to Protektorát a holocaust či Padesátá léta.
Obecně prospěšnou společnost Člověk v tísni zastupoval Karel Strachota s rozsáhlým vzdělávacím programem Jeden svět na školách.
Za pořádající Občanské sdružení PANT vystoupil Petr Šimíček a seznámil přítomné s novým vzdělávacím cyklem Rok po roce, který je zpracován na základě stejnojmenného rozhlasového pořadu Petrušky Šustrové a Petra Koury.
Národní muzeum v Praze pracuje na vzdělávacím projektu Dotkni se 20. století. Pavlína Honzíková a Ivana Havlíková poradily, jak mohou školy využívat webové stránky Národního muzea a on-line kurátora.
Občanské sdružení Asi-milovaní sdružuje především pedagogické pracovníky. Na konferenci jej zastupovaly Marie Zahradníková a Dana Gabaľová a uvedly projekt Hrozby extremismu/příležitosti demokracie – výchova k aktivnímu občanství, který je zaměřen zejména na protiromské postoje.
Jaroslav Vaňous z občanského sdružení Zapomenutí se věnoval projektu Stopy totality, v němž žáci sami aktivně vyhledávají pamětníky a zaznamenávají jejich příběhy.

Vzdělávací projekty
Naďa Seifertová a Ilona Němcová z Památníku Terezín se zaměřily na web Školákem v protektorátu, který seznamuje různé věkové kategorie žáků s osudy jejich vrstevníků vězněných v Terezíně, perzekvovaných studentů a mladých odbojářů.
Hana Hniličková z občanského sdružení Post Bellum referovala o projektu Příběhy našich sousedů, který vede děti k poznání moderních evropských dějin, učí je vyhledávat, třídit a analyzovat informace a také je seznamuje s prací novinářů. Žáci takto zachytili například životní příběh herce Jana Skopečka.
O možnostech dalšího univerzitního vzdělávání učitelů a projektu o patriotismu, nacionalismu a vlastenectví informoval Josef Märc z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Životní příběhy druhé světové války představili Viola Jakschová a Pavel Voves, zastupující SZM – Památník II. světové války v Hrabyni a občanské sdružení Živá paměť, na výukovém vzdělávacím DVD. Obsahuje 22 zajímavých osudů a je doplněno o didakticko-metodický materiál, který uvádí svědectví do dobového kontextu.
Příspěvek Ondřeje Matějky z občanského sdružení Antikomplex se týkal projektu starších hraných českých i německých filmů Hraniční pásmo, do něhož jsou zapojeni učitelé z Česka, Saska a Bavorska.

Prezentace výukových materiálů
Mediální prezentaci ve výuce dějepisu se věnoval Čeněk Pýcha z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a zasvětil přítomné do fungování stránek www.didaktika-dejepisu.cz.
Michal Šimek, farář Českobratrské církve evangelické v Mšenu u Mělníka, informoval o dokumentu T. Škrdlanta Milujte své nepřátele, který představuje inspirativní a ekumenicky orientovanou osobnost Přemysla Pittra.

Druhý konferenční den zahájila ředitelka Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Foglová. Pozdravila přítomné a vyjádřila radost nad tím, že je ÚSTR spolupořadatelem letošního ročníku tohoto úspěšného cyklu učitelských konferencí. Další program byl věnován praktickým možnostem interpretace historických pramenů ve školní výuce a moderoval jej Petr Šimíček z Gymnázia Olgy Havlové v Ostravě-Porubě.
Řešitelky projektu Multikulturní aspekty vzdělávání v sociálně humanitních předmětech a jejich odraz v historickém vědomí studující mládeže Blažena Gracová a Denisa Labischová z Filozofické fakulty Ostravské univerzity referovaly o nejnovějším výzkumu aktuální podoby výuky dějepisu. Z něho mj. vyplynulo, že 90 % oslovených učitelů používá ve výuce vzdělávací portál Moderní dějiny.cz.
Milan Hes z Gymnázia Budějovická v Praze 4 se ve svém příspěvku zabýval didaktickými aspekty oral history. Uvedl, že jedním z důležitých historických pramenů je i lidská paměť. Vzácným hostem tohoto dne konference byl herec a redaktor Luděk Eliáš, který jako pamětník spolupracuje s učiteli dějepisu a sděluje nejmladší generaci své svědectví nejen o holocaustu. K tomu, aby se podělil o svůj životní příběh a zanechal ho po sobě v podobě audiovizuálního svědectví a několika dokumentárních filmů, jej přiměli popírači holocaustu, jak se dozvěděli účastníci v živé debatě.
Tomáš Bursík z Archivu bezpečnostních složek upozornil ve svém vystoupení o dokumentech z provenience bývalých bezpečnostních složek komunistického režimu na relativitu jejich spolehlivosti a důvěryhodnosti. Vždy zůstává otázkou, proč byl který dokument vytvořen a že obsahuje pouze to, co komunistický režim považoval za vhodné. „Asi je nutné smířit se s tím, že slavný Rankeho postulát, tj. zjištění, 'jak to vlastně bylo', je nedosažitelný. Ale přiblížit se k němu jistě za to stojí,“ rozloučil se s posluchači Tomáš Bursík.
Jaroslav Najbert z Ústavu pro studium totalitních režimů přednesl zajímavý příspěvek o využití filmového díla ve výuce na příkladu tzv. kolektivizace zemědělství v Československu 50. let. Na snímcích Neobyčejná léta, Všichni dobří rodáci a Noc nevěsty ukázal nejen zajímavou uměleckou proměnu režisérů Vojtěcha Jasného a Karla Kachyni, ale také možnosti práce s filmem ve školní praxi.
Viliam Kratochvíl z Univerzity Jan Amose Komenského v Bratislavě se věnoval obrazovým pramenům ve výuce dějepisu, poradil, jak využít fotografii a karikaturu. Na karikaturách názorně předvedl, že jsou věšáky na faktografii. Při podrobném studiu karikatur zjišťujeme, že jejich autoři byli velcí vizionáři, a můžeme hledat, co všechno dokázali předjímat.

Konference vyvrcholila diskusí s Pavlem Kosatíkem, kterou moderoval Jiří Hruška z Jazykového gymnázia Pavla Tigrida. Pavel Kosatík hovořil o své nové knize Tigrid - poprvé a o televizním cyklu České století. Jak Pavel Kosatík uvedl, Tigridovy myšlenky jsou stále aktuální a naše školství potřebuje, aby učitelé věřili v sílu svobody stejně jako Tigrid. V živé debatě, která se rozproudila kolem televizního seriálu České století, vysvětlil záměr malé akčnosti a velké statičnosti epizod, osvětlil výběr herců a netajil se autorskou licencí v pasážích, které vzbudily mezi diváky nejvíce ohlasů.

Letošní konference se odehrávala v prostorách konferenčního sálu Obchodní akademie a Vyšší odborné školy sociální v Moravské Ostravě. Náplň obou konferenčních byla zvolena tak, aby splňovala podmínky vzdělávacího programu akreditovaného MŠMT a účastníci obdrželi osvědčení v rámci DVPP.

Konference se konala v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.