Konference se konala pod záštitou Velvyslanectví Polské republiky v České republice, Velvyslanectví České republiky v Polské republice, města Český Těšín a byla realizována v rámci mezinárodního projektu podpořeného z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci projektů Česko-polského fóra.

Úvodní slovo a zahájení konference pronesla zástupkyně ředitele Muzeua Górnośląskie w Bytomiu Iwona Mohlová a ředitel Muzea Těšínska Zbyšek Ondřeka. Mečislav Borák ze Slezské univerzity v Opavě přednesl příspěvek o Těšínsku a Sudetech za války a zdejším táborovém systému. Wojciech Moś referoval o obraně těšínského Slezska na počátku druhé světové války. Romana Rosová přiblížila počátek koncentračních táborů ve Skrochovicích. Stanisław Gawlik hovořil o obětech Polenlágrů v Těšínském Slezsku. Tomáš Niesner přednesl přednášku na téma: "Tábory ve vládním obvodu Opava Sudetské župy". Účastníci konference také položili květy k Pomníku mezinárodní solidarity protifašistické koalice, aby tak uctili památku obětem zajateckých táborů Teschen.

Krzysztof Nowak ze Slezské univerzity v Katovicích moderoval blok Nacistický táborový systém a vězni z řad civilního obyvatelstva. Dorota Sula osvětlila rozsáhlost táborové sítě s centrálou v Gross-Rosenu. Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci pohovořil o táborech nucené práce v návaznosti na válečnou výrobu. Jan Vajskebr z Ústavu pro studium totalitních režimů mluvil o otázce zřízení koncentračních táborů na území vojenského výcvikového prostoru SS „Böhmen“. Pavel Zeman ze stejné instituce přiblíži akci Reinhard (Aktion Reinhard) a Nasazení R (Einsatz R). Piotr Gołdyn z univerzity Adama Mickiewicze v Poznani se zabýval zavíráním polských učitelů do koncentračních táborů. Katovická archivářka Daria Czarnecka zmínila osud Stanisława Gustawa Jastera.
Piotr Gołdyn moderoval třetí blok, který se zabýval zajatci a jejich osudy po skončení války. Alfons Adam z Institutu terezínské iniciativy mluvil o poválečném lidovém soudu v Chebu s ředitelem porcelánky Heinrich Hechtfischer. Bartholomäus Fujak z Bochumi referoval o kulturním životě vězňů v nacistických táborech. Jacek Barski z PORTy POLONICA hovořil o polské enklávě v Německu Maczkówě.
Jarosław Durka referoval o poutích bývalých vězňů koncentračních táborů na Jasnou Góru v období komunismu. Jerzy Stankiewicz hovořil o osudech Oliviera Messiaena a Zdzisława Nardelliho ve Stalagu VIII A v Görlitz. Filmovou projekcí snímku francouzského režiséra N. B. Vidala Le Charme des impossibilités provedl Jerzy Stankiewicz. Dokument představil život v zajateckém táboře a vznik slavného hudebního díla Kvartet pro konec Času a jeho premiéru v táboře Stalag VIII A Görlitz, která proběhla 15. ledna 1941.

Čtvrteční program konference zahájil blok věnovaný Stalagům Teschen a Lamsdorf. Blok moderovala Anna Wickiewiczová z Centrálního muzea válečných zajatců v Łambinowicích-Opole. Zabývala se osudy britských zajatců. Joanna Lusek referovala o podmínkách lékařské péče o britské zajatce. Martin Krůl z Muzea Těšínska se zaměřil na stavební vývoj a počty zajatců v kmenových táborech Teschen. Zbigniew Gołasz z katovické pobočky IPN přiblížil infrastrukturu koncentračního tábora v Zabrzi. Marcel Mahdal z o.s. PANT přednesl příspěvek o snaze pamětníků, kteří prošli zajateckými tábory, vypořádat se s minulostí. Jako příklad použil životní zkušenosti italského zajatce Paola Complojera, který prošel karvinnskou pobočkou zajateckého tábora Stalag VIIIB Teschen. Piotr Stanek přednesl příspěvek o evakuačních pochodech ze zajateckých táborů na samém sklonku války. Otevřená diskuze na konci dvoudenní konference shrnula závěry všech příspěvků a předestřela další důležité otázky a náměty do další badatelské práce.