
Útěky do Polska – Společné hranice, společné příběhy
Nabízíme vám krátké video, ve kterém Artur Radvanský, Miklós Rozner a Jan Orlík vzpomínají na emigraci do Polska. Podobně jako další uprchlíci utíkali před nacistickou okupací do svobodnějšího prostředí, které však brzy o svou svobodu a nezávislost přišlo také... Ne náhodou si pro přechod do Polska tito tři muži vybrali Ostravsko.
Společné hranice, společné příběhy
Úryvek ze svědectví Artura Radvanského, Miklóse Roznera a Jana Orlíka pocházejí z archivu vizuální historie USC SF. Video vzniklo v rámci projektu „Společné hranice, společné příběhy“, jako výsledek spolupráce o. s. PANT a USC SF. Smyslem celého projektu je najít v českých, polských, slovenských a maďarských svědectvích takové příběhy, které svým záběrem hranice přesahují. Jednotlivá svědectví jsou přeložena do ostatních jazykových mutací, aby byla dostupná co nejširšímu publiku. Máme za to, že obecně sdílené a tradované předsudky a stereotypy přestávají být po zhlédnutí těchto svědectví pevné v základech a vedou k větší toleranci a vychovávají k zodpovědnému občanství.
Emigrace
Po zániku druhé československé republiky a okupaci zbytku českých zemí Velkoněmeckou říší 15. března 1939 začali do Polska prchat českoslovenští občané a uprchlíci z dalších zemí s cílem uniknout rozrůstajícímu se nacistickému teroru. Řada uprchlíků se snažila si holý život, ji utíkali, aby se mohli aktivně zúčastnit bojů za znovuobnovení Československa a svobody v Evropě. Část uprchlíků utíkala z politických a část z rasových důvodů.
stopáž: 3:35
jazyk: česky, maďarsky
titulky: česky, anglicky
Artur Radvanský
Narozen roku 1921 v Ostravě. Vyrůstal v Radvanicích, od mládí člen židovského mládežnického spolku Hašomer Hacair. Společně s otcem byl zatčen po přechodu státní hranice do Polska, internován v několika věznicích a sběrných táborech, a poté již coby žid prošel koncentračními tábory v Buchenwaldu, Osvětimi, Mauthausenu, Monovicích, Ravensbruecku a Sachsenhausenu. Osvobozen byl v koncentračním táboře Ebensee. Když mu po válce nadávali do němců, změnil si jméno – původně se jmenoval Tüberger. V šedesátých letech byl důležitým svědkem na procesech s válečnými zločinci, po odchodu do důchodu se věnoval vzdělávání mládeže, zejména v Německu. O svých zážitcích za války vydal krátce před smrtí vzpomínkovou knihu. Zemřel v listopadu 2009. V březnu 1939 mu bylo necelých 18 let.
Miklós Rozner
Narodil se 20. února 1921 ve vesnici Bene (Бене) na Podkarpatské Rusi, tehdy součásti Československa. Studoval v Praze, která byla 15. března 1939 okupována wehrmacht. První pokus o přechod hranice do Polska skončil zatčením a vězněním ve Frýdku, odkud však uprchl a po dalším zatčení v Polsku na začátku války se mu podařilo dostat do sověty okupovaného Lvova, kde v té době žila velká skupina uprchlíků z Československa. Sovětské okupační orgány jej odeslaly na práci ve Vorošilovgradu, dnešním Luhansku, kde byl později odveden do Rudé armády. Bojoval u Stalingradu. Po konci války se nakrátko vrátil domů, ale jako většina židovských přeživších a navrátilců se rozhodl emigrovat. Rozhovor byl natočen v Kalifornii v maďarském jazyce.
Jan Orlík
Narozen roku 1919 v Praze, vyrůstal v Železné Rudě a v Klatovech. Po okupaci se rozhodl uprchnout ze země, hranici přešel u Ostravy. Přihlásil se jako dobrovolník do Československé exilové armády, byl zařazen do jednotky převelené k výcviku do Británie. Bojoval mimo jiné u Dunkirku, se západní armádou dorazil i do Klatov. Protože se v Krakovském exilu stýkal s jistým Hermannem Fieldem, ředitelem pobočky Czechoslovak Refugee Trust Fundu, který byl v monstrprocesech padesátých let označen za hlavního britského špiona, strávil několik let čekáním na zatčení. I Jan Orlík si po válce raději změnil jméno. Původně se jmenoval Adler. V březnu 1939 mu bylo necelých 20 let.
Interview pochází z archivu USC Shoah Foundation je v České republice dostupný od roku 2010, díky existenci Centra vizuální historie Malach při Ústavu formální a aplikované lingvistiky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pro více informací navštivte www.malach-centrum.cz.
Pro více informací o USC Shoah Foundation navštivte www.dornsife.usc.edu/vhi (v angličtině) nebo http://dornsife.usc.edu/vhi/czech (v češtině).
Související články
- Čtvrtý ročník komiksově-výtvarné soutěže Malachu (15.10.2015)
- Polsko jako útočiště uprchlíků z Protektorátu (1.3.2015)
- Osudy Romů - Společné hranice, společné příběhy (13.11.2014)
- Shared borders, shared stories (1.11.2014)
- Osvobozeni v Československu - Společné hranice, společné příběhy (27.10.2014)
- Varování - Společné hranice, společné příběhy (10.10.2014)
- Z Polska do Maďarska - Společné hranice, společné příběhy (8.10.2014)
- Polská okupace Těšínska – Společné hranice, společné příběhy (2.10.2014)
- Polská menšina v Moravskoslezském kraji (27.3.2014)
- Přechody a převádění na Ostravsku - pracovní list (4.10.2011)