„Uslyšíš můj křik“
Unikátní celovečerní dokument polského režiséra Macieje J. Drygasa zachycuje tragický konec zoufalého člověka. Dne 8. září 1968 se totiž na varšavském Stadionu Desetiletí polil rozpouštědlem a zapálil na protest proti účasti polských jednotek na okupaci Československa Ryszard Siwiec (nar. 7. března 1909 v Dębicy).
Lidé, v nichž ještě tkví jiskřička lidského citu! Vzpamatujte se! Slyšte můj křik! Křik šedého, obyčejného člověka, syna národa, který vlastní i cizí svobodu miloval nade všechno, i nad vlastní život! Vzpamatujte se! Ještě není pozdě!
Ryszard Siwiec 7. září 1968
Devětapadesátiletý úředník z Přemyšle svůj čin pečlivě připravil - na magnetofonový pásek namluvil poselství, v němž obvinil Sovětský svaz z imperialistických záměrů a snahy rozpoutat novou světovou válku. Své krajany vyzval k odporu proti totalitnímu režimu.
Na stroji napsal letáky a notářství zaslal svoji závěť, v níž rozdělil svůj majetek. Získal vstupenku na centrální oslavy dožínek, které se na Stadionu Desetiletí odehrávaly za přítomnosti nejvyššího stranického a státního vedení Polské lidové republiky. Kulturnímu programu přihlíželo okolo sta tisíc osob, u nichž však šokující protest nevyvolal reakci, kterou Ryszard Siwiec očekával.
Po uhašení byl odvezen do nemocnice, kde za čtyři dny zemřel. Po celou dobu zde byl hlídán tajnou policií, které se před širší veřejností podařilo jeho tragický čin utajit.
O události na Stadionu Desetiletí se po několika dnech sice dozvěděla polská redakce Rádia Svobodná Evropa, ale její vedení nepovažovalo zprávu za důvěryhodnou a rozhodlo se jí nevyužít. Teprve poté, kdy se v Praze upálil Jan Palach a kdy mnichovská redakce opět obdržela z Polska nový - sice anonymní, ale tentokrát velmi podrobný - popis celé události, byla v březnu 1969 zpráva o sebeupálení na Stadionu Desetiletí odvysílána.
V roce 1981 vydala Siwcova rodina pamětní spis, ve které byl poprvé publikován přepis poselství, které Ryszard Siwiec před svým činem namluvil na magnetofon.
Až na počátku devadesátých let se režisérovi Macieji J. Drygasovi podařilo shromáždit výpovědi svědků a rodiny. Získal také archivní dokumenty z dobového vyšetřování a objevil krátký filmový záběr hořícího Ryszarda Siwce. V roce 1991 natočil filmový dokument Uslyšíte můj křik a připravil rozhlasový pořad Testament. Jeho zásluhou se Siwcův protest stal známým v Polsku i v zahraničí.
V roce 2003 se v archivu polského Ústavu národní paměti podařilo najít nové filmové záběry, které na Stadionu Desetiletí natočili příslušníci polské tajné policie.
Související články
- Křik obyčejného člověka. Ryszard Siwiec 1909–1968 (28.11.2013)
- Živá pochodeň - Ryszard Siwiec (1.11.2013)
- Jan Palach, Jan Zajíc a živé pochodně v zemích východního bloku (15.1.2013)
- Pražské jaro ve fotografiích, symbolech a textech I. (leden - březen 1968) (8.11.2012)
- Pražské jaro ve fotografiích, symbolech a textech II. (duben - červen 1968) (8.11.2012)
- Pražské jaro ve fotografiích, symbolech a textech III. (červenec - 21. srpen 1968) (8.11.2012)
- Náběh, počátky a podoby normalizace (15.1.2012)
- Úryvky z poselství Ryszarda Siwce (6.9.2010)
- Poslední bitva Pražského jara (30.8.2010)
- 40 let od smrti Jana Palacha (1.9.2009)