Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Dobové fotografie, text a dokumenty jistě mohou učitelé využít při přípravě zajímavých metodických materiálů pro své žáky, případně s nimi pracovat v hodině nebo semináři, mohou se stát také podkladem pro samostatnou práci či přípravu žáků.

V následujících odstavcích přepisujeme z knihy komentáře popisující činnost J.V. Stalina v meziválečném období:
Po ukončení občanské války, kdy Sovětský svaz byl postaven před nutnost stanovit novou linii ve všech otázkách hospodářského života země a kdy strana musela bojovat proti levým i pravým úchylkám ve svých řadách, J. V. Stalin neochvějně hájil Leninův program. Jako generální sekretář Ústředního výboru strany, zvolený v roce 1922, prováděl veškeru práci spojenou s vedením strany, když V. I. Lenin ochuravěl a dlel na léčení v Gorkách. 21. ledna 1924 zemřel v Gorkách u Moskvy Vladimír Iljič Lenin, pokračovatel v učení Marxe a Engelse, organisátor a vůdce bolševické strany, zakladatel prvního socialistického státu světa.

"Nepřátelé socialismu, zejména trockisté, využili Leninovy smrti a vnutili straně novou diskusi o linii příští politiky. Stalin demaskoval politickou podstatu jejich projevů a zorganisoval potření trockismu. Mimořádně velký význam v ideovém potření trockismu měl Stalinův spis „O základech leninismu", který vyšel v roce 1924 a který je mistrným výkladem a hlubokým theoretickým zdůvodněním leninismu."
J. V. Stalin "O Leninovi a leninismu", první vydání díla "O základech leninismu."

"Nyní, po vítězství Října, v nynějších poměrech nové hospodářské politiky, je nutno za největší nebezpečí pokládat trockismus, neboť se snaží vzbudit nevíru v síly naší revoluce, nevíru ve svazek dělnictva a rolnictva, nevíru, že Rusko nepovské je možno přeměnit v Rusko socialistické."
J. V. Stalin: "Rolnická otázka", články a projevy, 1916.

V dubnu 1925 na XIV. konferenci strany byla schválena leninsko-stalinská orientace na vítězství socialismu v Sovětském svazu a v prosinci téhož roku na XIV. sjezdu strany bylo po referátu J. V. Stalina rozhodnuto o přeměně státu ze země agrární v zemi průmyslovou. Induslrialisace obrovské a hospodářsky zaostalé země, jakou tehdy byl Sovětský svaz, prováděná v mimořádně krátké lhůtě, působila nesmírné obtíže. J. V. Stalin, řídě se Leninovými pokyny, vypracoval učení o socialistické industrialisaci země a vytyčil pro ni přesný program. Ani jedna oblast, ani jedna otázka industrialisace neunikala Stalinové pozornosti. Z jeho iniciativy byla vybudována nová průmyslová odvětví, byla zvelebena a rekonstruována odvětví dříve zaostalá. Proto mnohé z průmyslových gigantů, na které je hrdá celá země, jsou pojmenovány Stalinovým jménem. Na XV. sjezdu strany J. V. Stalin konstatoval, že zemědělství se opožďuje za průmyslem a ukázal východisko z této situace, ohrožující celé národní hospodářství státu: kolektivisaci zemědělství.

"Východisko je v přechodu malých a rozptýlených rolnických hospodářství ve spojená velká hospodářství na podkladě společného obdělávání půdy, je v přechodu ke kolektivnímu obdělávání půdy na základě nové vyšší techniky. Východisko je v tom, aby drobná a trpasličí rolnická hospodářství byla postupně, avšak neústupně, nikoli nátlakem, nýbrž silou příkladu a přesvědčováním spojována ve veliká hospodářství na podkladě pospolného, družstevního, kolektivního obdělávání půdy, při používání hospodářských strojů a traktorů, při využívání vědeckých method zintensivnění zemědělství. Jiného východiska není."
J. V. Stalin na XIV. sjezdu VKS(b).

„Naše země se přeměnila z agrární země v zemi průmyslovou, ze země malorolnické v zemi největšího, pokročilého socialistického zemědělství. Vykořisťovatelské třídy byly bojem vytlačeny ze svých výrobních posic. Jejich zbytky se rozprchly po celé zemi a začaly bojovat proti sovětské moci zákeřně. Proto bylo nutno zvýšit ostražitost, zahájit boj za ochranu socialistického vlastnictví, tohoto základu sovětského zřízení, a všemožně upevňovat diktaturu proletariátu."
J.V.Stalin v referátu „Výsledky první pětiletky", předneseném v lednu  1933 na plenu Ústředního výboru VKS(b).

Počátkem roku 1933 byla první pětiletka splněna před stanovenou lhůtou. Stalinovy zásluhy na tomto úspěchu zhodnotil S. M. Kirov v referátu o činnosti Ústředního výboru VKS (b), předneseném v Leningradě před XVII. sjezdem strany, těmito slovy: "V posledních letech, od té doby, co pracujeme bez Lenina, nebylo ani jednoho obratu v naší činnosti, ani jednoho významnějšího počinu, hesla a směrnice v naší politice, jehož autorem by nebyl soudruh Stalin, jehož autorem by byl někdo jiný. Veškerá hlavní práce - to musí strana vědět - je prováděna podle pokynů, z iniciativy a za vedení soudruha Stalina. Nejvýznamnější otázky mezinárodní politiky jsou řešeny podle jeho pokynů, a nejenom tyto velké otázky, nýbrž i na pohled podřadné, ba dokonce nejnepatrnější otázky ho zajímají, když se týkají dělníku, rolníku a všech pracujících naší země."

Počátkem roku 1934 J. V. Stalin řídil jednání XVII. sjezdu strany a ve sjezdové zprávě zhodnotil výsledky světodějných vítězství strany, vítězství socialismu v Sovětském svazu. Sjezd vesel do dějin jako sjezd vítězů. Ve státě zvítězila politika industrialisace a úplné kolektivisace zemědělství, zvítězilo učení o možnosti socialismu v jedné zemi. Socialistická soustava se stala neomezené vládnoucí silou v sovětském národním hospodářství. J. V. Stalin současně upozornil, že boj dosud není skončen, že vnitřní nepřítel je odhodlán rušit budovatelskou práci lidu a že strana musí zůstat ve stavu bojové pohotovosti. 

Úspěchy generální linie strany, způsobily, že v zemi ustavičně rostl průmysl a zemědělství. Druhá stalinská pětiletka byla v průmyslu splněna v dubnu 1937 před stanovenou lhůtou, za 4 roky a 3 měsíce. Dovršení rekonstrukce v průmyslu a zemědělství způsobilo, že sovětské národní hospodářství bylo vybaveno nejpokročilejší technikou na světě. Veškerá tato obrovská práce byla prováděna za přímého vedení J. V. Stalina, který neobyčejně velkou a vřelou pozornost také věnoval technickému vybavení Rudé armády, válečného letectva a loďstva. 

"Ještě více se změnil vzhled venkova. Stará vesnice s kostelíkem na nejvýznamnějším místě, s nejlepšími domy strážmistra, popa a kulaka v popředí, s napolo sesutými chatami rolníků v pozadí začíná mizet. Místo ní vzniká nová vesnice se společnými hospodářskými budovami, s kluby, radiem, biografem, školami, knihovnami a jeslemi, s traktory, kombajny, mlátičkami a automobily. Zmizely staré vážené postavy kulaka-vykořisťovatele, lichváře-upíra, kupce-keťasa, báťušky-strážmistra. Nyní jsou váženými lidmi pracovníci kolchozů a sovchozů, škol a klubů, význační traktoristé a řidiči kombajnů, předáci pracovních brigád na polích a v chovu dobytka, nejlepší úderníci a údernice kolchozních polí."
J. V. Stalin na XVII. sjezdu strany.

J. V. Stalin v době plnění druhé pětiletky bezprostředně řídil veškerou práci strany a státu. Společné se stachanovci průmyslu a dopravy, s řidiči kombajnů a traktorů, s dojičkami a hrdinkami řepných polí projednával podrobné otázky techniky a výroby ve všech odvětvích národního hospodářství. V Kremlu spolu s členy Ústředního výboru a vlády přijímal četné delegace kvetoucích bratrských socialistických republik, spolu s četnými dělníky a kolchozníky vypracovával se svými spolupracovníky nejdůležitější rozhodnutí v nejvýznamnějších otázkách budování socialismu. Socialistická rekonstrukce celého národního hospodářství způsobila podstatnou změnu ve vzájemném poměru tříd v zemi. To vyžadovalo, aby byla změněna ústava schválená už v roce 1924. Z popudu J. V. Stalina předložil Ústřední výbor strany na VII. sjezdu sovětů SSSR návrh na změnu ústavy a předložil jej všemu lidu k diskusi, která trvala pět a půl měsíce. V referátu na mimořádném VIII. sjezdu sovětů SSSR J. V. Stalin zdůvodnil návrh nové ústavy a vylíčil ohromné změny, ke kterým v zemi došlo od schválení ústavy roku 1924. VIII. sjezd sovětů schválil a přijal tuto ústavu 5. prosince 1936. To, o čem po staletí horovali nejlepší a nejpokročilejší geniové lidstva, učinila nová ústava SSSR neporušitelným zákonem.

V roce 1937 po rozdrcení posledních zbytků trockisticko-bucharinovské skupiny škůdců, kteří byli ve službách špionážních orgánů kapitalistických států, sovětský lid přesel k přípravě voleb do Nejvyššího sovětu SSSR, prováděných podle všeobecného, rovného, přímého a tajného hlasovacího práva. Volby do Nejvyššího sovětu SSSR se konaly 12. prosince 1937. Z 94 milionu voličů se jich účastnilo 91 milionů (96,8 °/0), 90 milionů voličů svým jednomyslným hlasováním pro kandidáty bloku komunistů a bezpartijních stvrdilo vítězství socialismu. J. V. Stalin se ve volbách stal prvním, lidem zvoleným poslancem Nejvyššího sovětu SSSR.

Základní životopisná data J. V. Stalina meziválečného období:
Josif Vissarionovič STALIN - (vl. jménem DŽUGAŠVILI)
* 18.12. 1878 Gori (Gruzie)
+ 5.3. 1953 Moskva 
  
1922-1927 ještě za Leninova života generálním tajemníkem, rozpory s nemocným Leninem, který ve své závěti požaduje Stalinovo odvolání z funkce     

1927-1938 postupné odstranění všech stranických oponentů (L. D. Trockij, G. J. Zinovjev, L. B. Kameněv, N. I. Bucharin a A. I. Rykov), Stalin si upevnil svou pozici v mezinárodním komunistickém hnutí a začal připravovat obnovu Ruska ve hranicích bývalého carského impéria a rozšíření komunismu do celého světa

V Rusku Stalin rozpoutal teror:
- kolektivizace vesnice:
veškeré zemědělské produkty (vč. obilí na setbu) byly rolníkům násilně odebírány, důsledkem toho byl obecný nedostatek a umělý hladomor. Rolnici byli trestáni za sobotáž. Cílem bylo zotročení venkova. Odhadovaný počet obětí kolektivizace se pohybuje mezi 3–27 milióny lidí.

- fyzická likvidace ideových nepřátel:
věřící a církevní hodnostáři, inteligence, příslušníci různých etnik, příslušníci nebolševických stran, čistka mezi spolupracovníky a spolubojovníky z doby revoluce (Moskevské procesy).

- čistky v armádě:
s cílem podrobení si armády zlikvidoval většinu schopných a zkušených důstojníků, které nahradil politicky spolehlivými, ale nezkušenými.

1939 Smlouva o neútočení a přátelství s hitlerovským Německem tzv. Pakt Ribbentrop - Stalin znamenal rozdělení části Evropy na sféry vlivu a vojenské obsazení
  
Zdroj: www.totalita.cz

Bibliografický údaj o knize: Stalin: V obrazech. Praha: Orbis, 1949.

Textová část a popisy snímků byly převzaty z knihy "Josef Vissarionovič Stalin" (Malý životopis), sestavené G.F. Alexandrovem, M.R. Galaktionovem, V.S. Kružkovem, M.B. Mitinem, V.D. Močalovem a P.N. Pospělovem a vydané nakladateltsvím Svoboda v Praze roku 1949 v překladu dr. Jar. Procházky za redakční spolupráce V. Prokůpka a M. Svobodové.

Obrazovou přílohy z knihy - text a dobové fotografie - si můžete v menším rozlišení okamžitě prohlédnout ve fotogalerii pod článkem. Pro další práci s nimi jsou v příloze článku přehledně ve větším rozlišení vhodném pro tisk.