
Stáhněte si knihu Krajané v USA a vznik ČSR!
Publikace autorů, kteří působí na Katedře sociálních věd a práva Univerzity obrany, byla vydána při příležitosti 90. výročí vzniku Československa a přináší dosud nepublikované archivní materiály, které ukazují hlavní formy a výsledky pomoci krajanů - Čechů a Slováků v Americe - ve prospěch osob postižených válkou v průběhu 1. světové války.
Centrem krajanského hnutí se na konci 19. století stalo Chicago, kde se vytvořila nejsilnější česká komunita. Podle úředních údajů z roku 1910 zde žilo přes sto deset tisíc krajanů a Češi tehdy tvořili devátou nejpočetnější národnostní menšinu v USA.
Po vypuknutí 1. světové války došlo ve velkých amerických městech k demonstracím. Nejsilněji krajané protestovali právě v Chicagu, které díky tomu získalo výsadní postavení v organizování pomoci.
V roce 1914 zde vzniká České národní sdružení, které koordinuje pomoc krajanů a po vstupu USA do války také masivně podporuje vstup Čechů a Slováků do americké armády. „Tato organizace vlastně sjednotila do té doby rozdrobené krajanské spolky. Jejím hlavním cílem byla především podpora Masarykovy zahraniční akce,“ řekl František Hanzlík a dodal: „I přesto, že byla situace v počátku války poměrně složitá - USA vstoupily do války až v roce 1917, do té byly neutrální - Masarykova myšlenka byla ve Státech mohutně podporována. V Chicagu se první československý prezident dočkal bouřlivého přivítání, na ulicích ho zdravilo dvě stě tisíc lidí.“
Publikace podrobně dokumentuje jednotlivé formy krajanské pomoci. „Hlavní zdroje příjmů představovaly tehdy populární bazary, kulturní akce, slavnosti, přednášky, případně členství v Českém národním sdružení. Peníze byly zasílány do chicagského ústředí a odtud byly předávány k dispozici T. G. Masarykovi a dalším,“ doplnil František Hanzlík.
Autoři věnovali velkou pozornost také náboru dobrovolníků do americké a kanadské armády a do československé armády ve Francii. Podle oficiálních amerických údajů bylo do armády USA zařazeno přes třicet tisíc Čechů a dvanáct tisíc Slováků. Většina z nich byla odeslána na frontu do Francie. Do československých legií ve Francii se dobrovolně přihlásily tři tisíce Čechů a Slováků.
Krajané v USA a Kanadě prokázali svůj vztah ke "staré vlasti" konkrétními činy nejen během 1. světové války, ale i v následujícím období, kdy masivní materiální a finanční pomocí podporovali československý zahraniční odboj v průběhu 2. světové války.
Publikaci Krajané v USA a vznik ČSR letos vydalo Prezentační a informační centrum Ministerstva obrany.
Knihu si můžete zdarma stáhnout z webu Ministerstva obrany ZDE
Související články
- 28. říjen - brožura Rudolfa Medka z roku 1923 (20.2.2014)
- První československá vláda na stránkách pamětní knihy z roku 1919 (7.12.2013)
- Cesta ke vzniku ČSR v roce 1918 na stránkách normalizační učebnice dějepisu (24.11.2013)
- Limity asymetrie: Češi a Slováci v legiích 1914 - 1920 (6.12.2011)
- Legionářský film - dvojí pohled (30.11.2011)
- Legie jako téma propagandy (21.11.2011)
- Československé legie v Rusku (21.11.2011)
- 28. říjen (25.10.2010)
- Vznik ČSR - výsledek domácí a zahraniční akce (15.10.2010)
- Češi za první světové války aneb Česká politika proti Masarykově odbojové akci (28.9.2010)
- Kramářova Ústava Slovanské říše (20.9.2010)
- Ze stromu měla viset tři těla. Jednoho muže zachránil od lynče neznámý hlas (31.8.2010)
- Československé legie - fotografické album (20.9.2009)
- Pittsburská dohoda (31.5. 1918) (9.8.2009)
- Provolání Národního výboru (28. října 1918) (1.8.2009)