Při pátrání v zahraničí byla objevena stopa k dětem, které s velkou pravděpodobností byly na obraze vypodobněny. Jednalo se o dnes 89-letého Roberta (Boba) Fantla a jeho 90-letou sestru Lidy roz. Fantlovou z Nového Zélandu. Lidy během zpracování příběhu v létě 2012 zemřela. Nicméně její dcera Helene Ritchie je významnou novozélandskou političkou a dlouholetou místostarostkou hlavního města Wellingtonu. V posledních třiceti letech zanechala v tomto městě ze všech politiků nejvýraznější stopu.
Helene Ritchie navštívila během léta 2012 Volyni, aby se seznámila s místem, odkud pocházela její matka Lidy, strýc Robert, dědeček Robert a pradědeček David. Díky starým osobním dopisům, které s sebou přivezla, získal rodinný příběh novou dimenzi. Dopisy mapovaly složitý osud maminčiny sestřenice Hildy Marxové a dobrodružné okolnosti, za kterých se Lidy a Robert s maminkou Polou dostaly v letech 1939-1940 při útěku před nacismem na Nový Zéland.
Hildin příběh je sám o sobě velice zajímavý. Dívka vyrůstala v německém Bayreuthu, kde měla velmi silný vliv rodina skladatele Richarda Wagnera. Ta pod vlivem častých návštěv Adolfa Hitlera šířila ve městě s početnou židovskou komunitou nenávistný antisemitismus. Talentovaná mladá dívka tak měla velice zúžený prostor pro seberealizaci. S nadějí odešla proto počátku 30. let studovat na univerzitu do Berlína. I zde ji však po roce 1933 dostihl antisemitismus v podobě nového Hitlerova režimu. Hilde se věnovala literární, publicistické a básnické činnosti. Dostala se do konfliktu s gestapem a byla donucena emigrovat do Československa, kde se připojila k Pole, Lidy a Robertovi. Bohužel, psal se roku 1938 a pro Židy přestávalo být bezpečno i v Československu. Hilda hledala pomoc u starosty novozélandského Aucklandu, jehož údajná nabídka pomoci pro perzekuované z Evropy byla publikována v československém tisku. Přestože šlo o mystifikaci, Hilde navázala kontakt na Nový Zéland. Byla však nucena ještě dříve uprchnout do USA, kde se usadila. Nicméně zajistila Pole, Robertovi a Lidy možnost vycestovat na Nový Zéland. Cesta do zámoří byla pro Polinu rodinu velmi komplikovaná, protože nastoupil rok 1939 a s ním nové období nacistické okupace. Roberta se podařila s velkou dávkou štěstí odeslat přes Velkou Británii s Wintonovým Dětským transportem r. 1939. Lidy měla v té době záškrt a vycestovala s maminkou až v březnu 1940, v okamžiku, kdy tomu již všichni přestávali věřit...

Obsah

1.    Když byla Volyně bránou do pekla
2.    Povozníkova sestra s měkkým srdcem
3.    Vlajkaři a konjunkturalisté ve Volyni
4.    Objev obrazu po desetiletích
5.    Dcera paní Anastázie obraz poznává
6.    Kolem zeměkoule po stopách předků
7.    Helenin pradědeček David Fantl
8.    Po stopách Roberta a Kamily Fantlových
9.    Dcera Kamily – Hilda Marxová
10.    Nebezpečná sousedka – Winifred Wagnerová
11.    Dospívání Hildy Marxové
12.    Hilda pod dohledem gestapa
13.    Rodina pohromadě v Československu
14.    Zoufalý dopis na Nový Zéland
15.    Pomocná ruka z Aucklandu
16.    Pražská spolupráce s Maxem Brodem
17.    Hilda utíká do Ameriky
18.    Nebezpečí přichází do Čech
19.    Vznik Protektorátu, první zákazy a obtíže
20.    Nicholas Winton a jeho transporty
21.    Robert Fantl zázrakem v Dětském transportu
22.    První Robertovy dojmy z Nového Zélandu
23.    Marná snaha Poly o vycestování
24.    Situace se začíná jevit beznadějně
25.    Roztržená láska a cesta do neznáma
26.    Za pět minut dvanáct přijíždějí Hildini rodiče
27.    Obraz se po devadesáti letech vrací k Robertu Fantlovi

Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.