Projekt "Dějiny sousedů aneb vlastní cestou společnými křižovatkami" byl podpořen z prostředků International Visegrad Fund (no. 21020021).

Základní body
- shrnutí zásadních přeměn, které přinesla Evropě I. světová válka
- česká politika před válkou - ne „proti Rakousku“, ale „o Rakousko“ tj. o podíl na moci, o polické a hospodářské pozice
- zhroucení předválečné představy národnostně spravedlivé mnohonárodnostní císařské říše jako domova a ochránce středoevropských národů
- prvotní představy o postavení českého národa v případě porážky a rozbití Rakouska-Uherska
- Kramářův tajný projekt Slovanské říše v čele s carem
- Masarykova politická koncepce samostatného československého státu - koncipována z pozic, kterým se později říkalo „čechoslovakistické“
- představy o demokratizaci Evropy a přestavbě celé oblasti mezi Německem a Ruskem jako vyústění světové války
- vyhlášení exilové akce za samostatný československý stát, její cíle a politické orgány
- krajanské spolky - zpočátku jediná reálná síla, o kterou mohl Masaryk opřít
- snaha o vytvoření československého vojska, které by na frontách bojovalo v rámci dohodových armád, ale pod vlastními prapory
- „Rota Nazdar“ a „Česká družina“
- nasazení čs. legií v Rusku jako cenný argument zahraničního odboje při jednáních s dohodovými velmocemi
- kongres potlačovaných národů rakousko-uherských v Římě
- 14. října 1918 E. Beneš ohlašuje nótou dohodovým státům ustavení prozatímní československé vlády
- Wilsonova nóta a washingtonská deklarace
- politické sjednocení mezi emigrací a domácí politikou v Ženevě
- nový československý stát bude republikou, neměl být budován na trokách rakouského státu, ale měl se z něj vydělit a politicky, právně, sociálně, administrativně na něj navázat
- 28. října večer vydal Národní výbor první zákon československého státu
- převod moci do rukou národních výborů v celém vnitrozemí Čech a Moravy
- Martinská deklarace
- pozvání na konferenci vítězných států jednajících ve Versailles - ČSR patří patří mezi státy vítězné
- jednání o hranicích československé republiky a jednání finanční
- národnostní struktura Československa


Docent PhDr. Jan Galandauer, DrSc. (narozen r. 1936 v Brně)
absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Specializuje se na české dějiny a dějiny habsburské říše od poloviny 19. století do r. 1918 se zvláštním zaměřením na biografie.

Nejvýznamnější práce:
Bohumír Šmeral 1880–1914 (1981), Vznik Československé republiky 1918 (1988), T. G. Masaryk a vznik ČSR (1988), Osud trůnu habsburského (1982, 1983, 1986, slovensky 1987), František Ferdinand d’Este (1993), Karel I. (1998, 2004), 2. 7. 1917 – bitva u Zborova (2002) ad.
Autor řady článků, studií a statí doma i v zahraničí.