Jiří Padevět: Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. Academia, Praha, 2013, 802 s.

Kniha zavede zájemce na místa konspiračních schůzek odbojářů, do bytů rodin podporovatelů parašutistů, připravujících atentát na Reinharda Heydricha, do kanceláří krycích firem Sicherheitsdienstu, do tajné porodnice, zřízené gestapem, na místa, kde trpěli pražští židé, do podzemí, kde nacisté připravovali výstavbu podzemních továren, do sálů, kde se scházeli čeští fašisté a na barikády a velitelská stanoviště Pražského povstání. Zároveň ukáže, že i během okupace byla Praha místem, kde i přes nacistický útlak existovaly ostrůvky svobody a kulturního života. Publikace je doplněna velkým množstvím dosud nepublikovaného obrazového materiálu a přehlednými mapkami.

Soutěžit o knihu můžete ZDE

 Recenze Jana Lukavce pro iLiteratura.cz (uveřejněna s laskavým svolením autora)

Knihy s tematikou nacismu a druhé světové války se u nás těší trvalému zájmu; vychází jich opravdu hodně, přičemž dané téma se v nich variuje v nejrůznějších souvislostech. Množí se mezi nimi i publikace, které problematiku nacistické okupace pojímají z topografického hlediska. Tak po knize Brno nacistické letos vychází také rozsáhlé dílo Jiřího Padevěta Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. Jak autor uvádí v ediční poznámce, soustředil se v něm především „na události a působení lidí zapojených do odboje, na činnost nacistického úředního a bezpečnostního aparátu a vojenských sil, na jednání českých úřadů, jež musely spravovat každodenní život země v podřízenosti nacistickým orgánům (počínaje hlavou státu a vládou), na mašinerii, která byla do detailů naplánována k likvidaci židovského obyvatelstva a k zacházení s jeho zabaveným majetkem, a samozřejmě také na zevrubné zmapování událostí Pražského povstání v květnu 1945“. Výběrově je představeno také kulturní dění, ale většinou jen v souvislostech s odbojovou činností, s nacistickou reprezentací (slavnostní divadelní představení, výstavy s ideologickým posláním apod.) nebo s těmi oblastmi kultury, na kterých nacistům z ekonomických či jiných důvodů zvláště záleželo (např. filmový průmysl).

Více než osmisetstránková kniha čtenáře přímo zavaluje množstvím podrobných údajů, přičemž i pro profesionálního historika, jako je odborník na dané období Petr Koura, přináší nové poznatky, případně skutečnosti nepřesně tradované uvádí na pravou míru, i když z hlediska nezasvěceného laika se může jednat jen o drobnosti. Tak například Padevět upřesnil poslední legální bydliště posledního ze „tří králů“ Václava Morávka. V dosavadní literatuře se uvádělo, že to bylo ve Vinařské ulici na Letné, pilný autor ale zjistil, že onen dům se dnes nachází v ulici Františka Křížka, protože Vinařská se tehdy jmenovala i tato navazující část ulice.

Celou recenzi si můžete přečíst ZDE