Projev prezidenta USA H. S. Trumana v Kongresu, tzv. Trumanova doktrína (12. 3. 1947)
Trumanova doktrína, zahraničně politický program H. Trumana, vyhlášený v americkém Kongresu 14. 3. 1947. Realizovala strategii zadržování komunismu, její součástí byl Marshallův plán i založení NATO. Konkrétně znamenala hospodářskou a vojenskou podporu Řecka a Turecka, později i Íránu a Jugoslávie.
Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.
Pane předsedo, pane mluvčí, členové Kongresu,
Vážnost situace, před níž stojí současný svět, si vyžaduje mou přítomnost před spojeným zasedáním Kongresu. Jedná se o zahraniční politiku a národní bezpečnost této země.
Jeden z aspektů současné situace, který předkládám Vašemu uvážení a rozhodnutí, se týká Řecka a Turecka.
Spojené státy obdržely od řecké vlády naléhavou výzvu týkající se finanční a hospodářské pomoci. Předběžné zprávy Americké hospodářské komise t.č. v Řecku a zprávy amerického velvyslance v Řecku potvrzují zjištění řecké vlády, že pomoc je nezbytná, jestliže Řecko má žít dále jako svobodný stát.
Nevěřím, že americký lid a Kongres si přejí zůstat hluchými k žádosti řecké vlády.
Řecko není bohatá země. V důsledku nedostatku přírodních zdrojů je nucen řecký lid tvrdě pracovat, aby vystačil. Od roku 1940 tato pracovitá a mírumilovná země trpěla invazí, po čtyři roky krutou nepřátelskou okupací a hořkými vnitřními rozpory.
Když vstoupily osvobozenecké síly do Řecka, zjistily, že ustupující
Němci zničili prakticky všechny železnice, cesty, přístavní zařízení, komunikace a obchodní loďstvo. Více než tisíc vesnic bylo spáleno. 85% dětí bylo tuberkulózních. Drůbež a tažná zvířata téměř zmizela. Inflace znehodnotila prakticky všechny úspory. V důsledku těchto tragických podmínek militantní menšina, využívajíc naprostého nedostatku a bídy, byla schopna vytvořit politický chaos, který až doposud znemožnil hospodářskou obrodu.
Řecko nemá dnes fondy, aby financovalo dovoz oněch druhů zboží,
které jsou nezbytné k udržení existence. Za těchto okolností řecký lid nemůže učinit jakýkoliv pokrok, pokud jde o řešení rekonstrukčních problémů. Řecko zoufale potřebuje finanční a hospodářskou pomoc, aby bylo schopno pokračovat v nákupech potravin, ošacení, paliv a semen. To je nezbytné pro životní existenci lidu a tyto životní potřeby jsou k dostání pouze v zahraničí. Řecko musí obdržet pomoc, aby mohlo dovézt zboží, které je nezbytné k obnovení vnitřního pořádku a bezpečnosti, které jsou tak nezbytné pro hospodářskou a politickou obnovu.
Řecká vláda též žádala o zkušené americké administrátory, národohospodáře a techniky, aby finanční a jiná pomoc poskytnutá Řecku, byla využívána efektivně k vytvoření silného a soběstačného hospodářství a ke zdokonalení jeho veřejné správy. Vlastní existence řeckého státu je dnes ohrožována teroristickými akcemi několika tisíc ozbrojených mužů, vedených komunisty, kteří se na různých místech vzpírají vládní autoritě, zejména podél severní hranice. Komise ustanovená Radou bezpečnosti OSN současně přešetřuje rušivé jevy v severním Řecku a porušování hranic podél hranice mezi Řeckem na jedné a Albánií, Bulharskem a Jugoslávií na straně druhé. Zatím řecká vláda není schopna čelit této situaci. Řecká armáda je malá a chudě vyzbrojená. Potřebuje dodávky a výstroj, jestliže má obnovit autoritu řecké vlády na celém území Řecka.
Řecko musí obdržet pomoc, jestliže se má stát svébytnou a uznávanou demokracií.
Není země, ke které by se mohlo demokratické Řecko obrátit. Žádný jiný národ není ochoten a schopen poskytnout řecké demokratické vládě nezbytnou podporu.
Britská vláda, která pomáhala Řecku, nemůže mu po 31. březnu poskytnout žádnou další finanční a ekonomickou pomoc. Velká Británie se sama nalézá v situaci, kdy musí snižovat nebo likvidovat své závazky v různých částech světa, včetně Řecka.
Zvažovali jsme, jak by mohly být v této krizi nápomocny Spojené národy. Ale situace je naléhavá, vyžaduje okamžitou akci a Spojené národy a jejich příslušné organizace nejsou schopny poskytnout pomoc takového druhu, jak je vyžadováno.
Je důležité poznamenat, že řecká vláda požádala o naši pomoc, využívaje efektivně finanční a jinou pomoc, kterou Řecku poskytujeme při zdokonalování jeho veřejné správy. Je nanejvýš důležité, abychom dozírali nad používáním jakýchkoli fondů poskytnutých Řecku takovým způsobem, aby každý vynaložený dolar přispěl k soběstačnosti Řecka a napomohl vybudovat hospodářství, v němž pokvete zdravá demokracie.
Žádná vláda není dokonalá. Jednou z hlavních ctností demokracie je nicméně to, že její nedostatky jsou vždy viditelné a může na ně být demokratickými prostředky poukázáno a mohou být napraveny. Řecká vláda není dokonalá. Nicméně však představuje 85% členů řeckého parlamentu, kteří byli zvoleni minulý rok ve volbách. Zahraniční pozorovatelé včetně 692 Američanů pokládali tyto volby za správné vyjádření zájmů řeckého lidu.
Řecká vláda pracuje v atmosféře chaosu a extremismu. Dopouštěla se omylů. Rozsah pomoci této zemi neznamená, že Spojené státy budou souhlasit se vším, co tato vláda učiní nebo bude chtít učinit. Odsuzovali jsme v minulosti a odsuzujeme i nyní extrémistická opatření jak napravo, tak nalevo. Projevili jsme v minulosti i toleranci a projevíme ji i nyní.
Soused Řecka - Turecko, zasluhuje rovněž pozornost. Budoucnost Turecka jako nezávislého a hospodářsky zdravého státu je neméně tak důležitá pro svobodymilovné národy jako budoucnost Řecka. Okolnosti, v nichž se Turecko nalézá, jsou dnes značně odlišné než ty, v nichž se nalézá Řecko. Turecko bylo ušetřeno pohrom, jež stihly Řecko. A během války Spojené státy a Velká Británie poskytovaly Turecku materiální pomoc.
Nicméně však Turecko nyní potřebuje naši podporu. Od války Turecko hledalo doplňkovou finanční pomoc u Velké Británie a Spojených
států, aby mohlo uskutečnit modernizaci potřebnou k udržení své národní
integrity. Tato integrita je podstatná k zachování pořádku na Středním Východě.
Britská vláda nás informovala, že v důsledku svých potíží nemůže již poskytovat finanční a hospodářskou pomoc Turecku. Jako v případě Řecka, jestliže Turecko pomoc potřebuje, Spojené státy ji musí poskytnout. Jsme jedinou zemí, která může takovou pomoc zajistit.
Jsem si plně vědom širokých důsledků, jestliže Spojené státy poskytnou Řecku a Turecku pomoc a nyní chci s Vámi tyto důsledky probrat.
Jedním z primárních cílů zahraniční politiky Spojených států je vytváření podmínek, ve kterých my i ostatní národy budeme schopni vypracovat svobodný životní způsob. To bylo základním východiskem ve válce s Německem a Japonskem. Naše vítězství bylo dosaženo nad zeměmi, které usilovaly vnutit svou vůli, životní způsob jiným národům.
Za účelem zajištění mírového vývoje národů bez jakýchkoliv donucování Spojené státy se ujaly vedoucí úlohy při ustavení Spojených národů. Spojené národy byly vytvořeny k tomu, aby umožnily trvající svobodu a nezávislost pro všechny své členy. Nelze však uskutečňovat tento cíl, aniž bychom nebyli ochotni pomáhat svobodným národům udržovat jejich svobodné instituce a jejich národní nezávislost proti agresívním hnutím, která se snaží vnutit jim totalitní režimy. To je víc než poznání, že totalitní režimy vnucené svobodným národům přímou nebo nepřímou agresí podkopávají základy mezinárodního míru, a tudíž i bezpečnost Spojených států.
Lidu určitého počtu zemí byly proti jejich vůli nedávno vnuceny totalitní režimy. Vláda Spojených států vznesla četné protesty proti donucování a zastrašování, proti porušování Jaltské dohody v Polsku, Rumunsku a Bulharsku. Musím rovněž konstatovat, že v některých dalších zemích došlo k obdobnému vývoji.
V současné chvíli světové historie musí téměř každý národ volit mezi alternativními životními způsoby. Tato volba však není často svobodná.
Jeden životní způsob je založen na vůli většiny a vyznačuje se svobodnými institucemi, reprezentativní vládou, svobodnými volbami, zárukami osobní svobody, volnosti projevu a vyznání a volností prostou politického útlaku.
Druhý životní způsob je založen na vůli menšiny vnucené většině. Spočívá na teroru a útlaku, kontrole tisku a rozhlasu, vnucenými volbami a potlačováním osobních svobod.
Myslím, že politikou Spojených států musí být podpora svobodných národů, které čelí snahám o porobení ozbrojenou menšinou nebo čelí těmto snahám v důsledku vnějších tlaků.
Věřím, že musíme pomáhat svobodným národům vybrat si svůj vlastní osud a jít svou vlastní cestou.
Domnívám se, že naše pomoc by se měla v prvé řadě zaměřit na hospodářskou a finanční pomoc, která je podstatná pro hospodářskou stabilitu a politický vývoj.
Svět není statický a status quo není posvěcený. Avšak nemůžeme si dovolit změny statu quo porušováním Charty Spojených národů takovými metodami jako je donucení nebo takovými triky jako je politická infiltrace. Abychom pomohli svobodným a nezávislým národům udržet jejich svobodu, Spojené státy budou uskutečňovat zásady Charty Spojených národů.
Je nezbytné podívat se na mapu, abychom si uvědomili, že přežití a nezávislost řeckého národa má velkou důležitost z mnohem širšího hlediska. Jestliže by Řecko mělo podlehnout kontrole ozbrojené menšiny, účinek na jeho souseda Turecko by byl neprodlený a vážný. Zmatek a nepořádek by se mohly rozšířit přes celý Střední Východ - a co navíc, zánik Řecka jako nezávislého státu by měl hluboký vliv na ony země v Evropě, jejichž lid bojuje proti velkým nesnázím za udržení své svobody a nezávislosti spolu s odstraňováním válečných škod.
Bylo by nevýslovnou tragédií, jestliže tyto země, které bojovaly tak dlouho proti převaze, by měly ztratit své vítězství, pro které tolik obětovaly. Zhroucení svobodných institucí a ztráta jejich národní nezávislosti by byly katastrofální nejen pro ně, ale pro celý svět.
Zastrašení a možné zhroucení by se staly rychlým údělem pro sousední národy usilující udržet svou samostatnost a nezávislost. Kdyby v této osudové hodině selhalo poskytnutí pomoci Řecku a Turecku, účinek by se projevil jak na Západě, tak i na Východě. Musíme přistoupit k okamžité a rozhodné akci.
A proto žádám Kongres, aby mne zmocnil poskytnout Řecku a Turecku pomoc ve výši 400 milionů dolarů pro období do 30. června 1948.
Když požaduji tyto fondy, vzal jsem v úvahu maximální obnos výpomoci, který by byl poskytnut Řecku ve výši 350 milionů dolarů, tj. obnos, který jsem nedávno od Kongresu žádal v zájmu zamezení strádání a utrpení v
zemích, které byly zpustošeny válkou.
Doplňkem k uvedeným fondům žádám Kongres povolit pro Řecko a Turecko civilní a vojenský personál, který by byl nápomocen při plnění rekonstrukčních úkolů a dohlížel by na využívání pomoci. Doporučuji, aby toto zmocnění bylo rovněž vydáno pro školení a výcvik vybraného řeckého a tureckého personálu.
Posléze žádám Kongres vydat zmocnění, které umožní co nejrychlejší a co nejefektivnější použití potřebných komodit a zařízení ve stanovených termínech.
Jestliže by bylo zapotřebí dalších fondů nebo dalšího zmocnění potřebných pro účely uvedené v tomto poselství, nebudu váhat obrátit se na Kongres. V tomto směru musí mezi sebou spolupracovat výkonná a legislativní odvětví vlády.
Je to vážná věc, do níž se musíme pustit. Nedoporučoval bych to, kdyby tato alternativa nebyla tak vážná. Spojené státy vydaly 341 miliard dolarů pro vítězství ve druhé světové válce. Byla to investice pro svobodu světa a světový mír. Pomoc, kterou doporučuji Řecku a Turecku, činí méně než jednu desetinu procenta této investice. Zdravý rozum velí, abychom tuto investici zajistili a postarali se, aby nebyla marná.
Semena totalitních režimů jsou živena bídou a nedostatkem. Rozšiřují se a bují ve špatné půdě chudoby a sporech. Dosahují svého růstu zmařenou nadějí lidí, že lepší život odumřel. Musíme tuto naději udržet naživu. Svobodné národy světa k nám upínají zrak, abychom udrželi jejich svobodu. Jestliže klopýtneme v našem vedení, můžeme ohrozit mír na světě a ohrozíme nepochybně i blahobyt tohoto národa. Byla na nás vložena velká odpovědnost v důsledku rychlého sledu událostí. Věřím, že Kongres se této odpovědnosti zhostí.
Z. Veselý (ed.): Světová politika 20. století v dokumentech (1945 - 1990). Praha: Vysoká škola ekonomická, 2001, s. 58 - 63.
http://smsjm.vse.cz/wp-content/uploads/2008/10/sp15.pdf
Související články
- Rok po roce - 1945-1949 ve světě - pracovní list (31.3.2014)
- Kormidelníci války a míru (1946) (8.2.2014)
- Spojené státy evropské - projev Winstona Churchilla (19. 9. 1946) (1.2.2014)
- Rok po roce: 1945-49 ve světě - prezentace (14.1.2014)
- Rok po roce - 1945–1949 - text (14.1.2014)
- Poválečný svět v letech 1945 - 1949 v normalizační učebnici dějepisu (26.11.2013)
- Projev státního tajemníka USA G. C. Marshalla na harvardské univerzitě, tzv. Marshallův plán (5. 6. 1947) (1.10.2013)
- Počátky studené války (1945-1950) (1.9.2013)
- Vývoj, 30. 4. 1947 (10.7.2013)
- Propagandistické karikatury Antonína Pelce (15.5.2013)
- Projev Dr. Edvarda Beneše v Praze 16. května 1945 (24.3.2013)
- Rozdělená Evropa (soubor pracovních listů) (28.11.2011)
- Marshallův plán a vývoj vztahů mezi ČSR a USA (5.11.2011)
- Oddělená pítka pro černé a bílé připomínají rasovou segregaci v USA (20.10.2010)
- Projev W. Churchilla na univerzitě ve Fultonu (5.3.1946) (14.8.2009)