
Program ruské prozatímní vlády z 3. března 1917
Politický program ruské prozatímní vlády, která přechodně řídila Rusko v dramatickém roce1917, od odstoupení monarchy Mikuláše II. na jaře v důsledku proticarských revolučních událostí až do podzimní revoluce vedené právě proti její autoritě Leninem a ruskými bolševiky..
Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.
Počátkem roku 1917 vyvrcholila v carském Rusku politická, ekonomická i sociální krize. Země byla vyčerpána válkou, množily se dezerce v armádě, zoufalství a hlad sociálně slabých vrstev ruské společnosti ve městech i na venkově narůstaly. Sílilo stávkové hnutí, které nakonec v prostředí petrohradských dělníků přerostlo v prvních únorových dnech roku 1917 v generální stávku s požadavkem pádu carismu a ustavení nové vlády. 27. února 1917 v důsledku revolučních událostí carská vláda padla, car Nikolaj (Mikuláš) II. nakonec odstoupil 15. března, za svého nástupce jmenoval bratra Michaila, který ovšem titul cara následujícího dne odmítl a předal moc v Rusku prozatímní vládě. Tu ustavil prozatímní výbor Státní dumy a země se tak ocitla reálně ve stavu dvojvládí - zápasu dvou soupeřících institucí, dvou politických mocí, reprezentovaných prozatímní vládou na staně jedné a petrohradským sovětem dělnických a vojenských zástupců na straně druhé.
"... Ve své činnosti bude vláda vycházet z těchto zásad:
1. Úplná a okamžitá amnestie ve všech záležitostech politických a náboženských, počítaje v to teroristické atentáty, vojentská povstání, agrární delikty atd.
2. Svoboda tisku, slova, spolčovací, shromažďovací a právo na stávku. Rozšíření politických svobod na vojáky v mezích, jež dovolují vojensko-technické podmínky.
3. Zrušení všech stavovských, náboženských a národnostních omezení.
4. Okamžitá příprava na svolání ústavodárného shromáždění na základě všeobecného, rovného, tajného a přímého hlasování. Ústavodárné shromáždění stanoví formu vlády a vypracuje ústavu země.
5. Nahrazení policie lidovou milicí s voleným vedením, které bude podřízeno orgánům místní samosprávy.
6. Volby do orgánů místní samosprávy na základě všeobecného, rovného, tajného a přímého hlasování.
7. Vojenské útvary, které se účastnily revolučního hnutí, nebudou odzbrojeny a nebudou odveleny z Petrohradu.
8. Při zachování přísné vojenské disciplíny a výkonu vojenské služby se odstraní všechna omezení bránící vojákům požívat společenských práv, jež jsou poskytována všem ostatním občanům.
Prozatímní vláda považuje za svou povinnost dodat, že nehodlá využívat válečných okolností k tomu, aby oddalovala uskutečňování výše uvedených reforem a opatření."
Přeloženo z "Revoljucionnoje dviženije v Rossii posle sverženija samoděržavija", Moskva 1957, str. 419-420 (převzato z příručky Prameny světových dějin III., DIATEX, Moravská Třebová, 1992)
Související články
- Václav Vacek - Na pražském sjezdu bolševiků (1912) (2.1.2014)
- Básně z brožury "Hovořili s Leninem" (2.1.2014)
- Čeněk Hruška - O Leninovi (1.1.2014)
- Antonín Zápotocký - Vzpomínka na Lenina (setkání v roce 1920) (1.1.2014)
- Ruská občanská válka 1917-1920 v normalizační učebnici dějepisu (24.11.2013)
- Pověst o Leninovi (26.9.2013)
- Pád Port Arthuru v lednu 1905 a rusko-japonská válka (2.7.2013)
- Rusko-japonská válka 1904-5 (1.7.2013)
- Stalin revolucionář před rokem 1917 v dokumentech a obrazech sovětské propagandy (12.5.2013)
- Stalin za revoluce a občanské války v dokumentech a obrazech sovětské propagandy (12.5.2013)
- V. I. Lenin v sovětském sochařském umění (22.3.2013)
- Sovětské revoluční karikatury, plakáty a agitační vlaky (24.2.2013)
- Sovětské revoluční umění - portréty, pomníky, obrazy a grafiky (22.2.2013)
- Soud Masarykův o bolševismu (24.11.2011)
- Československé legie v Rusku (21.11.2011)
- Ruské revoluce 1917 (12.1.2010)
- Pád carismu v Rusku (24.9.2009)