Moderní-Dějiny.cz

Přísně tajné vraždy

Publikováno: 17.12.2009, Aktualizováno: 5.3.2012 15:53
Rubrika(y): Doporučujeme
Autor: (red)

Jefim Fištejn průvodcem v labyrintu nikdy neobjasněných případů z minulosti. Pomozte spolu s Českou televizí odhalit viníky, jejichž jména měla zůstat zapomenuta. Sledujte vždy v úterý na ČT1 ve 20:50 hodin.

Přísně tajné vraždy

TS Ostrava se  soustavně věnuje dokumentům, které odhalují okolnosti života v rozmezí let 1948-1989. Nejdříve to byly cykly Příběhy železné opony (2006) a V zajetí železné opony (2007-8) o osudech vymezených ostnatým drátem. Na ně navázaly v letošním roce Tajné akce StB (2009) o metodách komunistické tajné policie v bývalém Československu. Celkem se tak podařilo přinést 160 svědectví o zrůdnosti bývalého režimu. Stejný tvůrčí tým z Centra publicistiky a dokumentu připravuje pro rok 2010 nový seriál krátkých dokumentů nazvaný Přísně tajné vraždy o politicky motivovaných zločinech v bývalém Československu. Pohled na druhou polovinu dvacátého století se tak doplňuje o další rozměr. Tentokrát chceme víc oslovit diváky a podnítit je ke spolupráci s námi.

Spolu s dalším spolupracovníky tvoří základ tvůrčího týmu:  dramaturg Josef Albrecht, scenáristé Šárka Horáková a Luděk Navara a režiséři Petra Všelichová, Ján Novák a Marcel Petrov. Na přípravě pořadu spolupracují s Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Ve velké většině jde o úmrtí, k nimž je sice shromážděno poměrně dost faktů, ale nikdy nebyla věrohodně objasněna a nikdy nebyl potrestán viník. Ať už šlo o šikanu ve vězení, pronásledování tajnou policií, psychický teror nebo zákeřnou ojedinělou akci. ÚDV do dnešního dne vyšetřil na 740 případů trestných činů spáchaných v letech 1948 – 1989, u kterých nebylo možné obvinit určitou osobu (osoby), buď z důvodu nedostatku důkazů (247 případů), nebo z důvodu úmrtí podezřelé osoby, anebo proto, že se na už dokázaný trestný čin vztahovala jedna z prezidentských amnestií. 

S uplynutím promlčecí doby nezaniká u těchto politicky motivovaných vražd spáchaných v době od 25. února 1948 do 29. prosince 1989 trestnost. Známe osudy konkrétních lidí i konkrétních dokumentů, neznáme viníky-všichni ti bachaři, vyšetřovatelé, soudci, udavači i mlčící spoluobčané žijí (nebo žili), aniž by za své konání skládali účty. Nechceme rozpoutat žádnou demagogii, ani hon na čarodějnice, chceme prostřednictvím tohoto cyklu naplnit úlohu televize veřejné služby při poskytování informací, faktů a vědomostí, které pomohou nezapomenout (!) na naše vlastní nedávné dějiny.

Poprvé se přihlásíme 5. ledna dílem nazvaným Odsouzen k sebevraždě o Pavlu Švandovi, který byl v listopadu 1981 nalezen mrtev na dně Macochy. Krátce předtím navštívil Vatikán a byl vyzván k výpovědi o podrobnostech své zahraniční cesty. Dodnes není jasně vyvrácena oficiální verze o sebevraždě. Jakkoliv důkazy, profesionální odhady a posudky naznačují nejpravděpodobnější možnost, stále chybí rozhodující a nevyvratitelná důkazy. Zůstávají otázky: Proč skončil mladý student krátce před sovu svatbou na dně Macochy? Zabili ho, tvrdí jeho blízcí, kterým už téměř třicet let nikdo nevěří. Pomozte s Českou televizí odhalit viníky případů, které měly zůstat zapomenuty.

Jefim Fištejn není jen tím, kdo nás uvede do tématu a sofistikovanou větou je na závěr uzavře. Tentokrát je průvodce pořadem aktivnějším účastníkem, který komentuje výsledky pátrání a oslovuje diváky s platnými úvahami i s výzvou ke konkrétní reakci prostřednictvím e-mailu. Věříme, že se na webové stránce pořadu rozvine diskuze a vznikne prostor pro svědectví diváků, kteří se budou cítit adresněji osloveni.

Významný podíl na celkovém vyznění bude mít obrazová složka, která je pro tento první a pilotní díl v rukou kameramana Jiřího Berky. Režii má  v tomto případě Petra Všelichová.

Přísně tajné vraždy
Vyrábí: Centrum publicistiky a dokumentu TS Ostrava
Šéfdramaturgyně: Lenka Poláková
Šéfproducent: David Boháč
Dramaturg: Josef Albrecht
Vedoucí výroby: Andrea Jarmarová
Scenáristé: Šárka Horáková, Luděk Navara
Režiséři: Petra Všelichová, Ján Novák, Marcel Petrov
Průvodce pořadem: Jefim Fištejn

Stopáž: 14´
Uvádíme na prvním programu ČT, vždy v úterý, deset minut před devátou večerní.
www.ceskatelevize.cz/vrazdy

Jefim Fištejn, publicista, esejista a scenárista.
Nejvíce je znám pro své dlouholeté redakční působení v Rádiu Svobodná Evropa. Dva roky rovněž zastával post šéfredaktora Lidových novin. V době od 1969-1980 žil v Praze, kde pracoval jako překladatel. Po podpisu Charty 77 byl pronásledován a v roce 1980 donucen emigrovat do Vídně. Působil jako politický komentátor rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa, kde se specializoval především na středoevropskou a východoevropskou oblast. V letech 1996 a 1997 byl šéfredaktorem Lidových novin Následně se opět vrátil do redakce Rádia Svobodná Evropa/Rádia Evropa jako politický komentátor. Od devadesátých let působí jako externí spolupracovník rozhlasové stanice Český rozhlas 2 – Praha. Pracoval rovněž jako poradce bývalé předsedkyně Senátu Libuše Benešové. Fištejn je autorem četných politických článků, komentářů a kulturologických esejů v českém, ruském, německém a anglickém tisku, dále je autorem několika knih a scénářů k dokumentárním filmům.  V roce 1995 získal cenu „Stříbrná křepelka“ Českého literárního fondu. Jeho účinkování v cyklu Přísně tajné vraždy je první spoluprací Jefima Fištejna s TS Ostrava.

Josef Albrecht, dramaturg
V médiích se uplatňuje od roku 1994. V České televizi se systematicky věnuje soudobým dějinám, především období totality. Je podepsán pod několika celovečerními dokumenty. Jeho projekty získaly několik profesních ocenění, těmi nejvýznamnějšími jsou cena FITES Trilobit a cena Elsa za cyklus Příběhy železné opony. Nelze opomenout ani další tematicky související cykly V zajetí železné opony a Tajné akce StB.

Jako dramaturg stál za zrodem původně ostravského vydání cyklu Toulavá kamera a magazínu Nemám práci, nyní s názvem Hledám práci. Z dalších  dokumentů připomínáme Sen o nejtěžší hoře světa, Svoboda pod bodem mrazu aneb Perpetuum mobile Eskymo Welzl, Dopisy z cely smrti, Mlynáři od Babic, Ztracení otcové, Blbost smrdí od hlavy, Plastici zpátky v podzemí, Opožděný východ, Skryté zločiny osmašedesátého a další. V současné době připravuje se svým týmem velký společenský dokument o generálu Píkovi nazvaný Věrný až do smrti. Do jeho působnosti patří ostravská vydání nedělních Večerů na téma…  Úzce spolupracuje s občanským sdružením PANT, které rozvíjí aktivity zacílené na zapojení moderních médií do pedagogické práce – se záměrem poskytovat co nejvíce systematicky zpracovaných informací pro obor výuky moderních dějin.

Luděk Navara, novinář, spisovatel, scenárista
Od roku 1995 je redaktorem MF DNES. Zabývá se mimo jiné zločiny komunismu a nacismu. Jako scenárista spolupracuje s Českou televizí. Je spoluautorem scénáře televizního dokumentu o vyhnání brněnských Němců po druhé světové válce (A průvod Němců šel...) a dokumentu o nezdařeném odsunu německé rodiny z Potštátska (Odsunutý odsun). Podle jeho knihy Smrt si říká Tutter - nacistický vrah ve službách StB (Host 2002, německy v nakladatelství Aktenkofer 2005) byl natočen dokumentární film. V roce 2004 vydal první svazek Příběhů železné opony, v roce 2006 Příběhy železné opony 2 a o rok později Nové příběhy železné opony. První díl Příběhů železné opony se dočkal i německého překladu (opět nakladatelství Aktenkofer). V roce 2007 natočil režisér Ján Novák podle Navarovy scenáristické předlohy hodinový dokument o letci RAF a komunistickém vězni Josefu Bryksovi (Muž, který přecenil českou duši aneb Útěky Josefa Brykse). V roce 2008 získal Luděk Navara novinářskou cenu Karla Havlíčka Borovského. Televizní seriál Příběhy železné opony (autor projektu společně s Lenkou Polákovou) získal ceny Elsa a Trilobit.  V poslední době zaujaly televizní diváky i publikum v klubových kinech dokumenty, jako třeba Dopisy z cely smrti o posledních řádcích obětí popravených komunisty, které se ke svým adresátům dostaly až po r. 1989 a někdy vůbec ne.  Připomínáme také dokument nazvaný Mlynáři od Babic o tom, jak ani inscenovaná vražda a manipulace s fakty nedokázaly během ideologického a justičního teroru 50. let zničit sounáležitost tradičních rodů a víru v znovunabytí lidské důstojnosti.

Šárka Horáková, scenáristka a spisovatelka
Její literární i scenáristická práce se prolínají, některé z monografií o slavných filmových tvůrcích poskytly řadu impulsů pro televizní dokument z cyklu Příběhy slavných (např. Jiřina Štěpničková – Herečka v pasti nebo  Dvojjediná Štěpánka Haničincová ).V době uvedení velkofilmu režiséra Juraje Jakubiska zaujala významné místo na knižních pultech její výpravná publikace nazvaná Alžběta Báthoryová – oběť nebo vrah? Starší je práce na stejnojmenném televizním cyklu a k němu vydané knize nazvané Po stopách s Miroslavem Vladykou
Košatou osobnost filmového režiséra se pokusila obsáhnout v monografii Podobenství o Františku Vláčilovi. Televizní dokumenty, na nichž se podílí, se dotýkají podstatných a často velmi kontroverzních událostí či osob figurujících v naší nedávné historii. Její jméno najdeme v titulcích příspěvků pro publicistické cykly Domácí štěstí, Infiltrace, Náš venkov, Po stopách, Příběhy slavných,  Ta naše povaha česká aj. Jako scenáristka se podílela na distribučním filmu režiséra Jána Nováka Klíček.

Petra Všelichová, režisérka
S TS Ostrava spolupracuje od roku 2000. Režijně se podílí na pořadech Na stopě, Reportéři ČT, Kultura.cz, Zahrada je hra, Náš venkov, Sabotáž, V zajetí železné opony, Tajné akce StB, Ta naše povaha česká, Sváteční slovo. Z její filmografie připomeňme také pořady, které Ostravskou publicistiku charakterizovaly v nedávných letech, jako byla např. Klekánice, Případ pro reportérku, Salon moravskoslezský, Proti proudu aj. Do výčtu pořadů zaměřených na současnou kulturu patří záznamy velkých festivalových akcí, jako byl například finálový večer Anděl 2004, festival Colours of Ostrava 2006, závěrečný koncert Janáčkova máje 2004, nebo vokální festival Svátky písní  Olomouc 2007. V témže roce jsme uvedli její kulturní dokument Všechno je to dar o sopranistce Martině Jankové. O Petře Všelichové slýcháme v souvislosti s dokumentem Zločin jménem Katyň, který sbírá domácí i zahraniční ocenění. Na film Zločin jménem Katyň navázal v roce 2008 dokument nazvaný Lebka, který přibližuje konkrétní osud jedné z obětí masových poprav. Diváky zaujal také dokument Sen o nejtěžší hoře světa o českých horolezcích, kteří kdy usilovali o druhý nejvyšší vrchol na světě. Z dalších dokumentů s rukopisem Petry Všelichové jmenujme: Ostrava komorní, Zatajené popravy, Přechodné adresy Jaromíra Šavrdy a z nejnovějších to jsou Dvacáté století Oty Filipa, Evropa za klavírem, Blbost smrdí od hlavy a další.

Marcel Petrov, režisér
Jeho spolupráce s TS Ostrava se datuje od roku 1992. Do jeho filmografie patří dřívější cykly Salón moravskoslezsky, Klekánice, pořady zaměřené na současnou poezii a výtvarné umění, záznamy divadelních představení (Portugálie v Národním divadle moravskoslezském) nebo hudebních festivalů (Janáčkovy Hukvaldy) aj. Dlouhodobě se podílí na cyklech Náš venkov, Ta naše povaha česká, Pod pokličkou, Bydlení je hra, Folklorní magazín, Nemám práci, Hledám práci, Příběhy železné opony, V zajetí železné opony a Tajné akce StB. K velkým dokumentům, které Marcel Petrov režíroval, patří: Svoboda pod bodem mrazu aneb Perpetuum mobile Eskymo Welzl, Ztracené klíče od domova, Když maškary mohou do chrámu, Když čerti nosí štěstí, Dopisy z cely smrti, Roztroušený Hnát, Slezský ráj to na pohled, Mlynáři od Babic. Podílí se na ostravském vydání Večerů na téma…V současné době pracuje společně s dramaturgem Josefem Albrechtem na velkém společenském dokumentu, který je pod názvem Věrný až do smrti věnován životnímu příběhu generála Heliodora Píky.

Ján Novák, režisér
Vystudoval herectví na JAMU v Brně a režii na AMU v Praze, v Ostravě působil jako člen souboru Divadla Petra Bezruče. Televizní práci, převážně dokumentu, se věnuje osm let.  Je stálým spolupracovníkem TS Ostrava, podílí se na publicistických pořadech připravovaných TS Brno a Českou televizí Praha. Jako režisér je uváděn v souvislosti s dokumentárními cykly a pořady: Po Česku, Předčasná úmrtí, Klíč, Klekánice, Na stopě, Notes, Po stopách. Další režijní práce: Made in Valmez – dokument o skupině Mňága a Žďorp, Smrtící řeka – dokument o lidech z okolí řeky Brtničky na Jihlavsku, kteří usilují o záchranu zdevastovaného vodního toku (ocenění na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Jihlava, 1999). FC Roma – dokument o fotbalovém týmu romských dětí. (Byl součástí dokumentárního cyklu Děti okamžiku Televizního studia Ostrava, který v r. 1999 získal Televizní cenu Pierot). Dokumenty na téma odboje, partyzánských bojů a osvobozování: Skal a stepí Vysočinou, Mýtus a pravda o Marušce Kudeříkové, Tankisté, Ploština – krvavá paseka. Z další režisérské tvorby: Ta naše povaha česká, Příběhy železné opony, Vizovická Mata Hari, Vichřice mezi životem a smrtí, Muž, který přecenil českou duši aneb Útěky Josefa Brykse, Černí a černější, Tajné akce StB, Skryté zločiny osmašedesátého, Oltáře útěchy, Můj děda byl voják, válčil na Piavě, Mefistův rytíř, Hrdinové před tabulí aneb Jak si sáhnout na ty, které nezlomili. V roce 2009 byl v kinech uveden jeho hraný film Klíček.

Patří do týmu tvůrců, kteří stáli za cykly Příběhy železné opony a V zajetí železné opony. Prvnímu z nich udělila Česká filmová a televizní akademie televizní cenu Elsa v kategorii „Nejlepší publicistický pořad“. A v lednu 2007 jej Český filmový a televizní svaz FITES vyznamenal cenou Trilobit.

 

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literaturyPandorina skrinkaMuzeum v krabičce
Více...

_Související články

24.11.

Akce Kláštery

Tajné akce StB (5/40). Jedné dubnové noci roku 1950 změnili českoslovenští komunisté život 2376 mnichům. Ztrat...
28.8.

Tajná akce StB Ortel: chemikálie, jedy a pokusy na vězních

iDNES.cz - To přísně střežené tajemství padlo až nyní: Komunistická rozvědka v sedmdesátých letech zkoumala a ...

_Prameny

IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

Aktualizováno: 11.1.2021 23:32 | Rubrika: Napříč stoletím
IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

IWalk je vzdělávací aktivita spojující unikátní filmové vzpomínky pamětníků z celého světa s kontextem každodenního prostoru, ve kterém žijeme.

_Metodika

Dějepis pro všechny a o všech!

Aktualizováno: 21.12.2022 11:43 | Rubrika: Československo v letech 1918-1938
Dějepis pro všechny a o všech!

Dějepis pro všechny a o všech je princip, kterým se řídil tým metodiček Multikulturního centra Praha při tvorbě nového vzdělávacího webu digitalnipracovna.cz.

_Aktuality

Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY

Aktualizováno: 28.9.2023 15:16 | Rubrika: Akce Moderních Dějin
Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY

V pátek 22. září 2023 byly v ostravském Centru PANT vyhlášeny výsledky české verze celoevropské soutěže EUSTORY a vítězové byli oceněni iPhony, knižními, finančními odměnami a jejich tutoři ročním bezplatným předplatným časopisů D...

_Dějiny v médiích

Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

Aktualizováno: 27.4.2020 19:59 | Rubrika: Speciály, Video
Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

ČT edu vytvořilii speciál kolekci videí a pracovních listů k druhé světové válce. Znalost historie nám pomáhá určit směr našich budoucích kroků. Konec druhé světové války je důležité si připomínat, a proto vám přinášíme speciální ...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2024 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT