Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Texty mohou učitelé využít při přípravě zajímavých metodických materiálů pro své žáky, případně s nimi pracovat v hodině nebo semináři, mohou se stát také podkladem pro samostatnou práci či přípravu žáků. 

Všechny níže uvedené citace projevů i dokumentu byly publikovány v oslavné publikaci "Vítězný únor ve fotografii" z roku 1949.

Jaký je plán reakce? Ačkoli se navenek vykládá, že u nás nikdo nepomýšlí na zvrácení znárodněného hospodářství, víme, že reakce o zvrat usiluje, že chce návrat k předmnichovským poměrům. Chce zneužívat vyživovacích obtíží v součinnosti s reakcí zahraniční i k podkopání lidově demokratického režimu. Reakce rozlezlá na všech stranách se bude snažit ještě víc ochromovati činnost vlády, parlamentu a ostatních lidových orgánů, aby v určitém okamžiku mohla vládu a parlament učinit úplně práce neschopnými. Chtěla by vyvolat ve vhodný okamžik vládní krisi a učinit pokus o utvoření úřednické vlády. Politicky vzato, takový krok by bylo nutno hodnotit jako pokus o reakční puč, jako pokus o reakční státní převrat. Na něj by bylo nutno dáti patřičnou, pro reakci zdrcující odpověď...
Plán reakce je tedy plánem rozvratu, chaosu, nepořádku, plánem kontrarevoiučních pučů, plánem návratu k předmnichovským poměrům s milionem nezaměstnaných, se žebračenkami, se střílením do dělníků, s Petschky, Weimanny a Preissy. Co naproti tomu chce komunistická strana? Chceme získat většinu národa proto, abychom mohli překonat všechny stávající obtíže, abychom zabezpečili další a trvalý rozmach našeho hospodářství a zaručili další klidný vývoj a rozvoj republiky. Náš plán je tedy plán positivní, budovatelský. Je to plán k překonání obtíží vzniklých nám neúrodou, plán zabezpečení výživy našeho lidu. Je to plán zabezpečení klidného vývoje republiky, zabezpečení její existence zevnitř i zvenčí a dalšího postupu na cestě k socialismu. Pro prosazení tohoto plánu musíme zmobilisovat a zmobilisujeme většinu národa.

Klement Gottwald v projevu na zasedání Ústředního výboru 27. XI. 1947

Soudruh Gottwald dal straně ve svém vpravdě historickém referátě strategický plán, plán, jak získávat většinu národa pro naši budovatelskou politiku, pro definitivní zajištění našeho lidově demokratického režimu, pro naši klidnou cestu k socialismu...
Tento plán je nejen plánem strany, ale platformou, na níž chceme soustředit všechny pokrokové a demokratické síly naší země. Je to platforma, na jejíž základně půjdeme nyní do ostrého a těžkého zápasu s reakcí. Tento boj nebude lehký. Reakce se dobrovolně nevzdá ani pídě svých posic.
Ale naše veliká výhoda a převaha spočívá nejen v tom, že na naší straně je pravda, že bojujeme za spravedlivou věc, za věc míru, bezpečnosti země, pro zajištění blaha našeho lidu; ale také v tom, že jsme již podlomili hospodářskou a politickou moc buržoasie, že dělnická třída a pracující lid již pevně zakotvily v důležitých mocenských posicích státního aparátu i v hospodářství, že lidově demokratický režim již zapustil hluboké kořeny, že lid již okusil jeho blahodárné politické a materiální výsledky.
Reakci se nepodaří zdiskreditovat nový režim, nepodaří se jí vsugerovat našemu lidu, že se neobejde bez kapitalistů, že bez pomoci západu to u nás nepůjde. Náš lid již nabyl nového národního sebevědomí, přesvědčil se, že dovede spravovat stát a hospodářství bez kapitalistů, že netouží po četnících a policistech, střílejících do pracujícího lidu, že netouží po krisi, nezaměstnanosti a hladových mzdách...
Také pro nás platí to, co řekl soudruh Molotov, že žijeme v době, kdy všechny cesty vedou ke komunismu.

Rudolf Slánský v projevu na zasedání Ústředního výboru 28.11.1947


Události poslední doby nezvratně dokázaly, že tyto tři strany přestaly zastupovat zájmy pracujícího lidu měst a venkova, že jejich vedení se zpronevěřila základním myšlenkám lidové demokracie a Národní fronty, jak byly vyjádřeny v košickém i budovatelském vládním programu, a že zaujala postoj podvratné oposice. Znovu a znovu se to projevilo ve vládě, v Ústavodárném Národním shromáždění, v tiskových orgánech všech stran i v akcích, které s hrozivou lehkovážností organisovaly jejich ústřední sekretariáty proti sociálním zájmům pracujícího lidu, proti bezpečnosti státu, proti spojeneckým svazkům republiky, proti státním financím, proti znárodněnému průmyslu, proti naléhavým zemědělským reformám, zkrátka proti celému budovatelskému úsilí našeho lidu a proti samým základům vnitřní a vnější bezpečnosti státu. Činitelé těchto stran vešli dokonce ve styk se zahraničními kruhy, nepřátelskými našemu lidově demokratickému řádu a našim spojeneckým svazkům, a ve spolupráci s těmito nepřátelskými zahraničními živly usilovali o zvrat dosavadního vývoje republiky. Tento stále se stupňující proces vyvrcholil pak pokusem o rozbití vlády, který, jak se prokázalo, měl býti provázen pučistickými akcemi. Mohutné lidové manifestace posledních dnů jasně ukázaly, že náš pracující lid odsuzuje v naprosté svornosti a s pobouřením politiku těchto stran a žádá vytvoření vlády, v níž by zasedli poctiví pokrokoví vlastenci, oddaní republice a jejímu lidu. Projevuje se stoupající měrou i rozhořčení členských mas uvedených tří stran, při čemž se členstvo dožaduje obrody svých stran i samé Národní fronty.

Z dopisu předsednictva ÚV KSČ presidentu republiky 24. února 1948


„Nyní, kdy útok reakce je odražen, vrátíme se opět ke své práci, ke své budovatelské práci na splnění dvouletky. Naše práce bude o to radostnější, že již tam budou v míře daleko menší, než tomu bylo dosud, rozvratnické a sabotážnické živly. Je potřeba nyní, když vůle našeho lidu byla tak slavně prosazena, znovu se semknout v mohutné pracovní úsilí, abychom překonali veškeré obtíže, které před námi stojí, a abychom vybudovali z naší republiky, oproštěné od reakcionářů, šťastný domov všeho pracujícího lidu."

Z projevu Klementa Gottwalda 25. února 1948 na Václavském náměstí


Spolupráce a porozumění lidu měst a venkova jsou nejlepší zárukou dalšího úspěšného rozvoje republiky a lepších časů. Upevníme-li tuto jednotu, učiníme-li ji nerozbornou, bude také naše republika nerozborná a budeme se mít všichni dobře. To je, myslím, jedno z velkých poučení posledních dnů, ze sjezdu zaměstnaneckých rad i ze sjezdu vašeho: dělník za rolníka, rolník za dělníka, a tam svět se hne, kam se tato síla napře! Což, drazí přátelé, znamená dneska: dělník za rolníka, rolník za dělníka a celá tato síla spolu s ostatními pracujícími vrstvami národa — do práce pro štěstí a blaho všeho lidu a pro rozkvět naší drahé republiky!"

Z projevu Klementa Gottwalda na sjezdu 29. února 1948


Kdo se nedal žádnými manévry, vytáčkami a záminkami reakce mýlit — byl náš lid. Lid prohlédl její skryté záměry a cíle ne snad až v okamžiku, kdy reakce vsadila vše na jednu kartu a vyvolala vládní krisi. Lid měl všeho.toho, co reakce už dříve po celé dlouhé měsíce prováděla, více než dost. Reakcí vyvolaná vládní krise byla jen kapkou, kterou i tak už přeplněná číše trpělivosti lidu přetekla. A byl to nejen náš dělný lid ve městech, nýbrž současně také náš pracující lid na venkově. Lid ve své zdrcující většině jasně poznal, že zde běží o nebezpečný pokus, zvrátit lidově demokratický režim a uvésti vniveč všechno to, co našemu lidu přineslo osvobození. Proto ono přímo živelné zaburácení lidového hněvu a odporu, které od 20. do 25. února roku 1948 prošlo celou republikou od Šumavy až k Tatrám a které rozmetalo černé plány reakce jako domek z karet.

Klement Gottwald v projevu k Ústavodárnému Národnímu shromáždění 10. 3.1948

V únoru 1948 stála v čele dělnické třídy, ba včele národa, komunistická strana, která již v první etapě revoluce od května ukázala, že dovede hájit dělnickou věc, že se dovede postarat, aby dělnická třída nebyla přívěskem buržoasie, nýbrž vedoucím činitelem. Byla tady strana, která ovládá umění marxisticko-leninské strategie a taktiky třídního boje, která se dovedla postavit v čelo národa, dovedla s dělnickou třídou vést všechny pracující vrstvy do boje proti reakci a reakci v rozhodných chvílích isolovat, bít a porazit... Přineslo svoje ovoce oněch 28 let trpké školy, kterou jsme prodělali od dvacátého roku, ten celkový vývoj, který jsme nastoupili po prosincové porážce roku 1920 a vytvořením komunistické strany a osvojováním si marxismu-leninismu. Přinesla svoje ovoce celá ta ulice persekucí, ponižování, boj proti Mnichovu, proti okupaci, až po slavný květen 1945 — všechno to, jak jsme tvořili, kovali, organisovali a vedli stranu. Mnoho z těch starých soudruhů, kteří prošli tvrdou školou bojů i dočasných porážek, může si dnes se zadostiučiněním říci: „Nedělali jsme marnou práci." Bez této práce, bez takto vykované strany by nebylo vítězství v únoru.

Klement Gottwald v projevu na zasedání Ústředního výboru KSČ 17. listopadu 1948.

Vítězný únor ve fotografii
Uspořádal Vilém Kún
Vydalo v únoru 1949 kulturní a propagační oddělení sekretariátu Ústředního výboru Komunistické strany Československa v nákladu 20.750 výtisků.
Vytiskla Svoboda v Praze.
Cena brož. výtisku 56,—, váz. 90,— Kčs.