Příběh manželů Ulmových, v němž se proplétá odvaha a zrada, lidská dobrosrdečnost a selhání, naděje a tragické finále, je vybrán jako jeden z mnoha, aby pomohl překonat zažitý jednostranný stereotyp ve vnímání postojů a chování Poláků za II. světové války vůči jejich židovským sousedům.

Kdo zachová jediný život, bude mu počítáno, jako by zachránil celý svět.
                                                                      babylónský Talmud, traktát Sanhedrin, 37a

Osud rodiny Ulmových je symbolem toho, čím byla německá okupace na území Polska.
                                                                                                             web Jad Vašem

Metodický komplet vychází z některých (v českém prostředí obecně známých) skutečností, jeho záměrem je ovšem předestřít českým žákům také neotřelá témata, která jsou ve výuce zpravidla řídce zmiňovaná či úplně opomíjená. Naprostá většina mladých lidí, kteří prošli základní školou a studují na střední, jistě slyšela ve škole (doma, v médiích) vyprávění o nacistickém teroru za druhé světové války, o okupaci, rasových zákonech a holocaustu, koncentračních táborech či plynových komorách. Jen vzácně se však ve škole setkávají s osudy konkrétních lidí, stále ještě převládá spíše výkladové, faktografické pojetí tématu – výčty politických osobností, zásadních událostí, míst a dat. Tomu odpovídá také tradiční pojetí učebnicových textů, které přinášejí mnoho informací, ale nedávají žákům příliš prostoru pro vlastní zamyšlení, pátrání, interpretaci dobových dokumentů či tvůrčí úkoly. Mladí si v sobě zpravidla nesou jisté kvantum encyklopedických (mnohdy zkratkovitých a útržkových) informací, úměrné jejich zájmu, pozornosti i paměťovým dispozicím. Učebnicové POJMY a DEFINICE však redukující složitou historickou realitu do jednoduchých černobílých schémat a stávají se tak postupem času „konvenčními emblémy“ nelidskosti nacismu. V myslích mladých lidí potom mohou fungovat jako etikety, kterým bez kontextů, souvislostí a emočního zarámování hrozí úplné vyprázdnění.

Pracovní listy jsou proto koncipovány tak, aby na pozadí známých faktografických informací přinesly i novou perspektivu. Aby vyvolávaly u žáků zájem o osudy konkrétních lidí, o jejich volby, rozhodování v časech šílených nejistot a strachu, všudypřítomného ohrožení, kdy byla smrt příliš blízko a reakcí bylo mnoho nejrůznějších, mnohdy vzájemně propletených – strach, apatie, odvaha, pomoc, zrada… Je podstatné, aby mladí lidé chápali, že takovéto volby nejsou jen rekvizitami dávné minulosti. Měli by na základě pochopení příběhů z minulosti přemýšlet o tom, jaká zásadní rozhodování budou postupovat ve svém životě. Bude pochopitelně záležet především na nich, aby jednali, volili, chovali se takovým způsobem, který by jim zajistil klidnou budoucnost bez dramatického balancování na hraně života a smrti. To by nastalo v případě ztráty svobody, kterou mnozí dnes považují za hodnotu zcela samozřejmou, za kterou není třeba se prát. Z nabízených dokumentů by mělo být zřejmé, že takovýto postoj je nebezpečnou iluzí.

Záměrem těchto metodických materiálů je rovněž seznámit české žáky se specifickou situací a atmosférou okupovaného Polska, jeho obyvatel, se zvláštním přihlédnutím k dějinám židovské přítomnosti a tragického přerušení tisícileté kontinuity v době nacistického běsnění. Zásadní je příběh rodiny, který je zasazen do širších historických souvislostí. Obsahem metodické sady je tedy soubor textů, oficiálních i soukromých, dobových i současných, fotokopie pramenů, fotografie, zásobník informací a nejrůznější typy úkolů, které jsou zaměřeny na tvůrčí práci žáků, interpretaci pramenů a nabízejí prostor pro jejich vcítění do osudů hrdinů našeho příběhu. Tomu je přizpůsobená celková struktura a rozvržení do tří na sebe navazujících částí.

První sada úkolů žákům pootevírá téma výlučností Polska v židovských dějinách a dále tematizuje těžkou situaci a postavení Židů za okupace ve velkoměstě. Zde je vybráno jako příklad hlavní město Varšava a prostředí ghetta, represivní nařízení, omezení atd. Pracovní listy kombinují práci s dobovými dokumenty (vyhlášky nacistické správy) a vzpomínkami z pera literárního kritika a svědka minulosti Marcela Reicha-Ranického.

Druhá sada navazuje logicky na tu první a rozvádí téma perzekuce Židů ve „venkovských oblastech“ na východě Polska (městečka a vesnice). Nabízí vzpomínkové texty, na jejichž základě mohou žáci popsat odlišné zacházení nacistům, vyhlazovací akce vražedných oddílů i různé modely chování – Židů, Poláků i Němců.

Vyústěním celého kompletu materiálů je pak třetí část s úkoly, která je příběhem rodiny Ulmových, zachránců i obětí, příběh nezištné pomoci, soucitu na jedné straně a zrady, bestiálního násilí na straně druhé. Nabízené dokumenty i úkoly umožňují rekonstruovat válečné události, ale také jejich poválečné dozvuky, včetně ocenění statečného činu a jeho současnou připomínkou v podobě nového muzea.

Žáci mohou vypracovávat zadané úkoly sami či ve skupinách, obojí je cenné a přínosné, záleží na učiteli, jakou cestu zvolí. Pro české žáky je rovněž důležité při práci vnímat, v čem jsou jiné a v čem podobné osudy Židů za války v Polsku a v Protektorátě Čechy a Morava.

Materiál vznikl ve spolupráci Polského institutu v Praze a portálu Moderní dějiny.cz.