Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Popisky k obrazovým dokumentům a fotografiím ze sbírek Archivu města Ostravy :

1. Bourání Německého domu v Moravské Ostravě v roce 1945. Budova stávala na Nádražní třídě v místech proluky na dnešním náměstí Edvarda Beneše. Při leteckém bombardování v letech 1944–1945 byla částečně poškozena, pravděpodobně však nikoli natolik, aby bylo nezbytně nutné ji odstranit. (AMO, Sbírka fotografií)

2. Na demoliční práce na Německém domě byli pracovně nasazeni internovaní Němci, aby tak bylo symbolicky dovršeno jejich pokoření. Na snímku jsou zachyceni při likvidaci německých národních stromů – dubů, které okrašlovaly prostor před Německým domem. (AMO, Sbírka fotografií)

3. Dobová ukázka jazyka a dikce, kterou uplatňovali čeští žurnalisté při komentování odstranění Německého domu v ostravském denním tisku. (AMO, noviny Československá demokracie)

4. Všichni Němci v Ostravě byli po skončení války evidováni u Ústředního národního výboru ve speciální kartotéce. Jednotlivé kartotéční lístky jsou poslední stopou po těchto lidech na českém území. (AMO, fond Ústřední národní výbor Ostrava)

5. Tištěná média svými zprávami přispívala ke stupňování protiněmeckých nálad ve společnosti a přiživovala volání po odplatě a kolektivní odpovědnosti Němců. (AMO, noviny Nová svoboda)

6. Situační plán pracovního tábora pro Němce v Moravské Ostravě na Cihelní ulici (později sběrné odsunové středisko). Tábor vznikl v areálu původního nacistického pracovně-výchovného tábora (Arbeitserziehungslager – AEL), založeného v roce 1942 v prostoru  naproti jámy Jiří. V táboře se kromě ubikací nacházely také krejčovská a ševcovská dílna, prádelna, sušírna a provizorní ošetřovna se zubní ambulancí. (AMO, fond Internační, pracovní a sběrná střediska města Ostravy)

7. Před definitivní mezinárodní dohodou v otázce vysídlení německého obyvatelstva z území mimo hranice Německa, k níž došlo na Postupimské konferenci na přelomu července a srpna 1945 a která se stala základem pro organizovaný odsun Němců z Československa, probíhaly tzv. divoké odsuny. O okolnostech a průběhu jednoho takového divokého odsunu, uskutečněného v červnu 1945 v Ostravě, informoval i místní tisk. (AMO, noviny Nová svoboda)

8. V rámci organizovaného odsunu bylo z Ostravy v průběhu roku 1946 vypraveno celkem sedm odsunových transportů, směřovaných především do americké okupační zóny v Německu. Jeden transport představoval vlak o 42 vozech, s nímž bylo přepraveno přibližně 1200 Němců. Ke každému transportu se vedla přesná evidence odsunovaných osob a vyhotovoval se předávací protokol. (AMO, fond Ústřední národní výbor Ostrava)

9. Němci, zařazení do odsunu, si mohli sebou vzít jen přesně určené množství osobních věcí a peněžní hotovosti. Vše ostatní museli zanechat na místě. Jejich majetek se stal předmětem konfiskace a výnos z něj měl sloužit jako náhrada válečných a hospodářských škod, způsobených nacistickým Německem Československu. (AMO, fond Ústřední národní výbor Ostrava)

10. Zařazení do transportu a tím i faktické vztažení kolektivní viny se týkalo rovněž dětí do šesti let a kojenců. (AMO, fond Ústřední národní výbor Ostrava)

11. Povinnost nosit označení „N“ byla jedním z diskriminačních opatření, uplatňovaných v poválečném období vůči Němcům. Byli jím často postiženi i lidé užívající jen němčinu jako dorozumívací jazyk, partneři ze smíšených manželství, národnostně indiferentní osoby nebo jedinci křivě obvinění z důvodu osobní msty. V takových případech pak museli tito lidé dokazovat, že nikdy neprojevovali sympatie k Němcům a k Německé říši, že se „neprovinili proti československému národu“, a museli „osvědčit svoji národní spolehlivost“. (AMO, Věstník města Moravské Ostravy)

Základní literatura k tématu:
Borák, Mečislav: Internační tábor "Hanke" v Moravské Ostravě v roce 1945. In: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, sv. 18. Ostrava 1997, s. 88–124.
Borák, Mečislav: Spravedlnost podle dekretu. Retribuční soudnictví v ČSR a Mimořádný lidový soud v Ostravě (1945–1948). Ostrava 1998.
Daněk, Radoslav: Táborová soustava na území statutárního města Ostravy v letech 1945–1948. In: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, sv. 21. Ostrava 2003, s. 263–283.
Staněk, Tomáš: Odsun Němců z Československa 1945–1947. Praha 1991.
Staněk, Tomáš: Perzekuce 1945. Perzekuce tzv. státně nespolehlivého obyvatelstva v českých zemích (mimo tábory a věznice) v květnu–srpnu 1945. Praha 1996.
Staněk, Tomáš: Tábory v českých zemích 1945–1948. Opava 1996.
Staněk, Tomáš: Poválečné "excesy" v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování. Praha 2005.