Perspektivy postavení šlechty v Československu po roce 1945
Studie se zabývá bezprostředními dopady konce války, osvobození a nástupu lidové demokracie na postavení šlechty v Československu. Zásadní část textu se pak věnuje osudům šlechtických rodů po únoru 1948, popisuje dilema zda setrvat v rodné zemi či odejít do exilu, uvádí konkrétní příklady perzekuce české šlechty za komunismu.
Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.
Z občanů republiky „bývalými lidmi“ - perspektivy postavení šlechty v Československu po roce 1945 - část rozsáhlejšího celku Česká šlechta v první polovině 20. století (1918–1948).
Po únoru 1948 se tedy česká šlechta ocitla opět před další zásadní volbou: setrvat v rodné zemi a vedle ztráty majetku riskovat další perzekuce, nebo odejít do exilu. Příslušníci šlechty, kteří po komunistickém převzetí moci přece jen zůstali v Československu, čelili v mnoha případech tvrdým postihům. Vedle ztráty majetku nalezli často uplatnění v dělnických profesích, sloužili u pomocných technických praporů, byli vystaveni šikaně ze strany úřadů a bezpečnostních orgánů...
Obsah:
Znárodňování a zabavování majetku šlechty po válce
Lex Schwarzenberg
Zásadní volba po únoru 1948 - setrvat v rodné zemi a vedle ztráty majetku riskovat další perzekuce či odejít do exilu
Způsoby a konkrétní příklady perzekuce české šlechty za komunismu
Agenturní činnost Státní bezpečnosti a vázací akty v prostředí šlechty
Klíčové pojmy a jména osob:
německá šlechta, znárodňování a zabavování majetku, zákon č. 143/1947 Sb. - Lex Schwarzenberg, primogenitura, československá exilová vláda v Londýně, Státní bezpečnost, komunistická totalita, bývalí lidé“, třídní nepřítel, únor 1948, perzekuce, exil, Občané s erbem, komunistická justice, vykonstruovaný politický proces, Rada svobodného Československa, Československá národní rada americká, Společnost pro vědy a umění, KSČ, velkostatek, Okresní národní výbor - ONV, konfiskace, národní správa, revize první pozemkové reformy, tzv. ilegální protistátní skupina „Josef Dušek a spol.“, Valdice, uranové doly v Jáchymově, Státní bezpečnost - StB, vázací akt
Adolf Schwarzenberg, Vít Olmer, Theobald Czernin, Václav Wratislav z Mitrowicz, Jiří Stránský ze Stránky, Zdeněk Sternberg, František Lobkowicz, JUDr. Jiří Bořek-Dohalský, František Bořek-Dohalský, Zdeněk Bořek-Dohalský, Antonín Bořek-Dohalský, Schwarzenbergové, Kinští, Czerninové, Lobkowiczové, Colloredo-Mannsfeldové, Kolowratové, Jindřich Kolowrat-Krakovský, Max Lobkowicz, František Schwarzenberg, Arnošt Schwarzenberg, Karel V. Schwarzenberg, Johannes Schwarzenberg, Leopold Figl, vicekancléř Adolf Schärf, Zdeněk Sternberg, Arthur Mensdorff-Pouilly, Radslav Kinský, Josefina Lobkowiczová, Georg Skelton, Christofer Webster-Deniston, Alfred Géza princ Liechtenstein
Přílohy
Související články
- Československo po únoru 1948 (15.3.2021)
- Únorovými událostmi roku 1948 den po dni (23.2.2018)
- Zákon 143/1947 Sb. - tzv. Lex Schwarzenberg (12.6.2014)
- Česká šlechta v časech Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945) (12.6.2014)
- Václav Černý – mravní modus stalinských postupů (10.6.2014)
- Ohrožení Československa jako milník ve vztahu šlechty a novodobé české společnosti (1938-39) (8.6.2014)
- Šlechta v éře prvorepublikového Československa (1918–1938) (3.6.2014)
- České národní povstání v květnu 1945 (29.5.2013)
- Květnové národní povstání v roce 1945 (8.5.2013)
- Pretotalitní Československo II. (od voleb 1946 do února 1948) (12.11.2012)
- Pretotalitní Československo I. (od května 1945 do voleb 1946) (6.11.2012)
- České národní povstání v roce 1945 (7.10.2011)
- Politický systém českých zemí v letech 1945-1946 (15.6.2011)
- Mýtus české šlechty (25.5.2010)
- Únor 1948 (16.3.2010)