„Silver A v paměti tří generací“
Památník Lidice pod záštitou Ministerstva kultury a ve spolupráci s Pardubickým krajem, městem Pardubice, městem Sezemice, Českým svazem bojovníků za svobodu, Československou obcí legionářskou a Ing. Janou Bobošíkovou pořádá desáté setkání pamětníků a připomenutí výsadkové operace Silver A a s ní spojených odbojových akcí na Pardubicku a tragického osudu osady Ležáky. V úterý 9. ledna, proběhne setkání potomků, rodinných příslušníků a přímých spolupracovníků, účastníků a dalších pamětníků událostí, které jsou spjaty s operací Silver A. Jeho hlavním posláním je předávání vzpomínek mezi generacemi na dobu, která sice už dávno uplynula, ale nesmíme na ni zapomenout. Poselství Silver A může být inspirativní, stejně jako varovné, vždy ale bude výjimečné. Setkání bude zahájeno ve 14.00 pietní vzpomínkou a kladením věnců na bývalém popravišti pardubického Zámečku. Své projevy zde také přednesou 1. místopředsedkyně Senátu PČR Mgr. Miluše Horská, ministr kultury PhDr. Ilja Šmíd a primátor města Pardubice Ing. Martin Charvát.
Hlavní část setkání se uskuteční v sále restaurace Sezemický dům, kde od 15.30 proběhne slavnostní program. Součástí programu bude příspěvek historika PhDr. Vojtěcha Kyncla, PhD. na téma „Váleční zločinci“, představení připravované výstavy „Lidice a doba prezidenta osvoboditele“ přednesená Josefem Somrem. Součástí programu bude také výstava „Architektonická soutěž na Památník Zámeček“, která předkládá soutěžní návrhy na nové řešení expozice pietního území NKP Zámeček.
Během odpoledního programu také zazní projevy významných hostů, zástupců organizací, které se podílejí na pořádání tohoto setkání, nebo jsou jiným způsobem spjaty s protinacistickým odbojem na Pardubicku. Úvodní slovo a přivítání pronese za Památník Lidice jeho ředitelka, Mgr. Martina Lehmannová. Za Pardubický kraj promluví hejtman Pardubického kraje JUDr. Martin Netolický, Ph.D. Za posádkové velitelství Praha vystoupí jeho velitel plk. gšt. Ing. Milan Virt.
Operace Silver A a protinacistický odboj na Pardubicku jsou jedním z nejvýznamnějších symbolů vzdoru a odhodlání československých občanů nepodvolit se nacistické okupaci a zvůli. Nejedná se pouze o úspěšnou zpravodajskou akci čs. armády, nejedná se pouze o nesporný důkaz toho, že domácí odboj v Československu fungoval a efektivně podporoval akce exilové vlády. Jde především o myšlenku svobody a o příběhy jednotlivých účastníků. Lidí, kteří ve svobodu věřili a pro ni podstupovali nepředstavitelná rizika a přinášeli oběti nejvyšší. Tito lidé, jejich osudy a hrdinské činy nesmí být zapomenuty.
 
„Lidičtí muži v boji za svobodu“
V letošním „osmičkovém“ roce si naše republika připomíná celou řadu výročí, která jsou nerozlučně spjata jak s jejím vznikem, tak i s nelehkými osudy ve dvacátém století. Právě k 100. výročí vzniku Československa se Památník Lidice rozhodl představit výstavu „Lidičtí muži v boji za svobodu“, která si klade za cíl seznámit veřejnost s dosud neprávem opomíjenou kapitolou historie Lidic. Jen hrstka zasvěcených totiž ví, že se lidičtí zapojili do boje za svobodu Československa v obou světových válkách a vlast byli připraveni bránit i v osudném osmatřicátém roce. Již v letech první světové války vstoupilo hned šest mužů z Lidic do řad čs. legií a na frontách v Rusku (František Maštalíř, Josef Šebek, Karel Podzemský, Josef Šroubek a Josef Koutný) a Itálii (Antonín Spal) bojovalo za naše osvobození a nezávislost.
Lidičtí muži nezaváhali ani v osudném osmatřicátém roce, kdy se jednoznačně postavili na stranu těch, kdo žádali vládu republiky, aby řekla rozhodné ne požadavkům henleinovců. Po vyhlášení všeobecné mobilizace v září 1938 pak bez výjimky nastoupili ke svým útvarům a vlast byli připraveni bránit se zbraní v ruce. Namísto války však přišla zrada, ústup bez boje a v březnu 1939 okupace. Mezi těmi, kdo se tehdy rozhodli odejít za hranice a tam bojovat za svobodu těžce zkoušené vlasti, nemohli chybět ani muži z Lidic. Poručíci Josef Horák a Josef Stříbrný se do boje proti nenáviděnému nacismu zapojili jako příslušníci britského královského letectva, avšak nejen oni. Lidičtí měli totiž svého zástupce i v bojích u Tobruku na Středním Východě. Rodák z Lidic Karel Radvanovský zde konal službu ve štábu Československého pěšího praporu 11 – Východního, a to jako jeden z blízkých spolupracovníků jeho velitele podplukovníka Karla Klapálka. Hovoříme-li o lidických mužích a jejich boji za svobodu, nesmíme zapomenout ani na ty, kdo položili své životy na oltář vlasti v osudném červnu 1942. Nepadli sice s puškou v ruce, avšak jejich smrt jasně ukazuje, že domácí fronta, jejímiž hrdiny se stali, byla v mnoha případech místem mnohem krutějším než skutečné bojiště.

Kontakt:
Filip Petlička, PR manažer Památníku Lidice,
petlicka@lidice-memorial.cz
+420 731 110 984