Společné hranice, společné příběhy
Úryvek ze svědectví Wladyslawa Gumana, Anny Kwiatkowské a Marianny Koniakové pocházejí z archivu vizuální historie USC SF. Video vzniklo v rámci projektu „Společné hranice, společné příběhy“, jako výsledek spolupráce o. s. PANT a USC SF. Smyslem celého projektu je najít v českých, polských, slovenských a maďarských svědectvích takové příběhy, které svým záběrem hranice přesahují. Jednotlivá svědectví jsou přeložena do ostatních jazykových mutací, aby byla dostupná co nejširšímu publiku. Máme za to, že obecně sdílené a tradované předsudky a stereotypy přestávají být po zhlédnutí těchto svědectví pevné v základech a vedou k větší toleranci a vychovávají k zodpovědnému občanství.

Romové, zahrnutí do skupiny tzv. asociálů, byli nacistickým režimem označeni za rasově méněcenné a z toho důvodu určené k likvidaci. V mnoha ohledech se jejich osud ve Třetí říši a na okupovaných územích shodoval s osudem evropských Židů, přesná evidence se však v případě této skupiny nevedla a počty obětí jsou dodnes velice neurčité. Osud Romů žijících ve Třetí říši a na okupovaných územích byl zpečetěn v prosinci roku 1942, kdy Heinrich Himmler vydal výnos nařizující deportace všech Romů do koncentračního tábora Osvětim-Birkenau.

stopáž: 2:37
jazyk: polsky
titulky: česky

Wladyslaw Guman
Wladyslaw Guman se narodil 20. října 1916 v Tarnopolu. Jeho dědeček pocházel z Budapešti. Rodina pak kočovala po Polsku. V době vypuknutí války se zdržovali ve Lvově, který byl obsazen sověty. Po útoku nacistů na SSSR byla rodina uvězněna ve Lvově v koncentračním táboře Lemberg-Janowskastrasse. Poté byli transportováni do koncentračního tábora Belzec I. odkud se mu podařilo utéct do Lublinu, kde se skrýval v lesích a zapojil se do odbojové polské armády Armiji Krajowej. Byl osovobozen Rudou armádou. Po válce byl nucen přestat kočovat a usadit se. Rozhovor byl natočen v polštině.

Anna Kwiatkowská
Narodila se 23. března 1923 Janovi Kwiatkowskému a Wiktorií rozené Glowacké v Miechówě. Rodiče kočovali po Slezsku. Vdala se za Stanislawa Kwiatkowského. Po okupaci Polska se skrývali v lesích, ale byli odhaleni a transportováni do Osvětimi, kde zahynula její matka a sourozenci. Anně se podařilo válku přežít. Rozhovor byl natočen v Polštině.

Marianna Koniak
Narodila se 17. prosince 1925 v Konstantynówě, městské části Lvova. Po nacistické okupaci Polska byla transportována z města Kalisz do cikánského tábora v Auschwitz II. - Birkenau. Odtud byla přesunuta na práci do tábora ve Ravensbrücku a později do Flossenbürgu, kde byla osvobozena americkou armádou. Po válce se vrátila do Polska. Rozhovor byl natočen v Polštině.

Interview pochází z archivu USC Shoah Foundation je v České republice dostupný od roku 2010, díky existenci Centra vizuální historie Malach při Ústavu formální a aplikované lingvistiky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pro více informací navštivte www.malach-centrum.cz.

Pro více informací o USC Shoah Foundation navštivte www.dornsife.usc.edu/vhi (v angličtině) nebo http://dornsife.usc.edu/vhi/czech (v češtině).