Operační rozkaz č. 00485 Nikolaje Ježova (zahájení tzv. Polské operace)
Příkaz lidového komisaře vnitra Nikolaje Ježova č. 00485 z 11. srpna 1937 z doby Velkého teroru v SSSR popisoval údajnou "fašisticko-povstaleckou, špionážní, diverzní, poraženeckou a teroristickou činnost" polské rozvědky v SSSR a nařizoval rozsáhlé zatýkání, represe, věznění v žalářích a táborech i popravy.
Ze 143 810 osob zatčených za špionáž ve prospěch Polska bylo 111 091 osob popraveno. Ne všichni byli Poláci, ale většinou příslušeli k této národnosti. Proti Polákům byla ostatně i kulacká akce zaměřena víc, než by proporcionálně odpovídalo zastoupení tohoto etnika mezi obyvatelstvem, zejména pak na sovětské Ukrajině. Vezmeme-li v úvahu počet mrtvých, poměr rozsudků smrti vůči uděleným trestům vězení a také pravděpodobnost zatčení, trpěli etničtí Poláci za Velkého teroru víc než kterákoli jiná národnostní menšina v SSSR...
Timothy Snyder
1. srpna 1937 v Moskvě. Operační rozkaz č. 00485 lidového komisaře vnitřních věcí SSSR Nikolaje Ježova, který se týká tzv. Polské operace.
Do vlastních rukou
Náč[elníka] DTO GUGB NKVD
D[ráhy] Již[ní] Charkov[ské]
S[oudruha] Leopolda
Přísně tajné
ekz. 71
Operační rozkaz
Lidového komisaře pro vnitřní záležitosti
Svazu SSR
11. srpna 1937 v Moskvě
č. 00485
Spolu s výše uvedeným rozkazem rozesílaný tajný dopis na téma fašisticko-povstalecké, špionážní, diverzní, defétistické a teroristické činnosti polské rozvědky v SSSR, stejně jako materiály z vyšetřování ve věci POW (Polska Organizacja Wojskowa, Polská vojenská organizace - pozn. překl.) vytvářejí obraz dlouholeté a poměrně beztrestné diverzně-špionážní práce polské rozvědky na území Svazu [Sovětského].
Tyto materiály ukazují, že destruktivní činnost polské rozvědky byla a je prováděna tak otevřeně, že beztrestnost této činnosti lze vysvětlit pouze špatné prací orgánů GUGB a lhostejností čekistů.
Dokonce i nyní není práce na likvidaci místních polských diverzně-špionážních skupin a organizací POW v úplnosti rozvinuta. Jak tempo, tak rozsah vyšetřování jsou mimořádně nedostatečné. Hlavní skupiny [spolupracující s] polskou rozvědkou dokonce nebyly zahrnuty operativní evidencí (z celkového množství uprchlíků z Polska, čítající přibližně 15 tis[íc] lidí, bylo zaevidováno jen 9 tis[íc] lidí). Na západní Sibiři se nebylo z 5 tis[íc] uprchlíků na tomto území zaevidováno více než 1 tis[íc] l[idí]. Totéž platí o otázce evidence polit[ických] emigrantů z Polska. Pokud mluvíme o agenturní práci, téměř úplně chybí. Navíc, stávající agentura – obvykle pracující pro obě strany – je založena polskou zpravodajskou službou.
Nedostatek rozhodnosti při likvidaci kádrů polské rozvědky je obzvláště nebezpečný v současné době, po rozbití moskevského Centra POW a zatčení mnoha jeho výkonných členů. Polská zpravodajská služba, předpovídaje nevyhnutelnost budoucí katastrofy, se snaží budovat, a v jednotlivých případech již přivádí k životu, diverzní síť v národním hospodářství SSSR, především v objektech důležitých pro obranu.
S ohledem na to je hlavním úkolem orgánů GUGB v současné době rozbití protisovětské činnosti polské zpravodajské služby a úplná likvidace do té doby nenarušeného širokého, diverzně-povstaleckého zázemí POW a základních lidských rezerv polské rozvědky v SSSR.
Rozkazuji:
1. Dne 20. srpna 1937 zahájit rozsáhlou operaci, jejímž cílem bude úplná likvidace místních organizací POW a především jejich diverzně-špionážních a povstaleckých kádrů v průmyslu, dopravě, sovchozech a kolchozech.
Celá operace by měla být dokončena do tří měsíců, tj. do 20. listopadu 1937.
2. Zatčení podléhají:
a) odhalení během vyšetřování i ti dosud neodhalení členové POW podle přiloženého přehledu;
b) všichni zbývající váleční zajatci polského vojska v SSSR;
c) uprchlíci z Polska, bez ohledu na dobu jejich příchodu do SSSR;
d) polští polit[ičtí] emigranti a osoby z výměny polit[ických] vězňů;
e) bývalí členové PPS a jiných polských antisovětských politických stran;
f) nejaktivnější část místních antisovětských nacionalistických elementů z polských oblastí [národních].
3. Zatýkací operace provádět ve dvou etapách:
a) v první řadě podléhají zatčení vyjmenované skupiny lidí, kteří pracují v orgánech NKVD, v Rudé armádě, ve zbrojních závodech, v jiných továrnách, které jsou důležité pro obranu, železniční, vodní i letecké dopravě, v energetickém sektoru zahrnujícím všechny průmyslové podniky, v plynárenských závodech a ropném průmyslu;
b) na druhém místě podléhají zatčení všichni ostatní, kteří pracují v průmyslových podnicích nemajících význam pro obranu, v sovchozech, kolchozech a úřadech.
4. Souběžně se zatčeními zahajovat vyšetřování. Hlavní těžiště vyšetřování klást na úplné odhalení organizátorů a vůdců diverzních skupin s cílem úplného rozkrytí diverzní sítě.
Všechny, kteří se objevují ve výpovědích špiónů, škůdců a diverzantů okamžitě zatknout.
Pro sledování vydělit zvláštní skupinu operačních pracovníků.
5. Všechny zatčené, podle míry odhalení jejich viny během vyšetřování, je třeba rozdělit do dvou kategorií:
a) první kategorie – do které patří všechny špionážní, diverzní, škůdcovské a povstalecké kádry polské rozvědky – podléhají zastřelení;
b) druhá kategorie, [lidé] méně aktivní, podléhají trestu umístění ve věznicích a táborech na dobu od 5 do 10 let.
6. Každých 10 dní vypracovat spisy [osob] zahrnutých v průběhu vyšetřování do první a druhé kategorie s krátkým shrnutím vyšetřovacích a agenturních materiálů, popisujících míru viny zadrženého; [spisy] je třeba směřovat z důvodu konečného schválení na NKVD SSSR.
Zařazení do první nebo druhé kategorie provádí na základě agenturních a vyšetřovacích materiálů lidový komisař pro vnitřní záležitosti republiky, náčelník UNKVD oblast či kraje společně s odpovědným prokurátorem republiky, oblasti, kraje.
Spisy je nutno směrovat na NKVD SSSR, aby mohly být podepsány lidovým komisařem vnitřních věcí republiky, náčelníkem UNKVD a prokurátorem dané republiky, kraje, oblasti.
Rozsudek po schválení spisů ze strany NKVD a prokurátora [Sovětského] Svazu provést okamžitě, tj. odsouzené podle první kategorie – zastřelit, podle druhé – odeslat do věznic a táborů ve shodě s pořadím NKVD SSSR.
7. Zastavit propouštění z vězení a táborů těch lidí, kteří byli odsouzeni za špionážní aktivity ve prospěch Polska a končí jim vyměřený trest. Materiál každého z nich předložit k posouzení Zvláštnímu kolegiu NKVD SSSR.
8. Veškeré práce spojené s rozbitím POW a všech ostatních skupin polské zpravodajské služby obratně a promyšleným způsobem využít pro získání nové agentury na polském úseku.
Při výběru agentury věnovat zvláštní pozornost prostředkům zabezpečujícím orgány NKVD před průnikem do [nich] dvojitých agentů polské zpravodajské služby.
Spisy agentů vybraných pro verbovku s jejich vyčerpávající charakteristikou směřovat kvůli schválení náčelníkovi GUGB NKVD soudr. FRINOVSKÉMU.
9. O průběhu operace informovat telegraficky každých 5 dní, tj. 1., 5., 10., 15., 20., 25. a 30. den každého měsíce.
Lidový komisař pro vnitřní záležitosti SSSR
Generální komisař stát[ní] bezpečnosti
JEŽOV
Za shodu s originálem:
Opera[ční] tajemník GUGB NKVD SSSR
kombrig (–) ULMER
Zdroj: HDA SBU (Státní archiv ukrajinské tajné služby), f. 9, zpr. 23, k. 20-24.
Ověřená kopie, strojopis.
Polské znění ZDE
Související články
- Polská (protipolská) operace NKVD v letech 1937-1938 (14.9.2017)
- Jen dál pleň tu polskou špínu! (protipolská operace NKVD – Stalinův etnický teror) (13.9.2017)
- Polská operace – úryvky z textů historiků a publicistů (10.9.2017)
- Historická reflexe Katyňského masakru a jeho vliv na polsko-ruské vztahy (6.1.2016)
- Velký teror 1937-1938 (1.9.2013)
- Stalinismus (1.6.2013)
- Katyň - výbor literárních textů (27.1.2013)
- Katyň - svědectví členů NKVD a polských obětí (3.1.2013)
- Katyňský zločin - přehledná studie (15.12.2012)
- Stalinismus v Polsku (1944-1956) (28.12.2011)
- Námět pro práci s filmem Katyń (28.11.2010)