Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Ve znamení tří deklarací - ohrožení Československa jako milník ve vztahu šlechty a novodobé české společnosti (1938-39) - část rozsáhlejšího celku Česká šlechta v první polovině 20. století (1918–1948).

I když vztah šlechty k československému státu byl v ideové rovině rozporuplný – odlišné politické názory a postoje jejích reprezentantů lze vysledovat nejen rod od rodu, nýbrž i v jedné rodině – odhodlali se společensky nejvíce angažovaní čeští šlechtici „k akci, kterou vstoupili poprvé jako sociálně-politická skupina do československých dějin“.  Dne 17. září 1938 se na Pražský hrad dostavila dvanáctičlenná delegace tvořená zástupci starých rodů, které se považovaly za české. Jménem svým, některých příbuzných i řady dalších rodů deklarovali svůj postoj k celistvosti státu a věrnost zemi v nejvyšším stupni ohrožení.  Text prohlášení, jehož adresátem byl prezident dr. Edvard Beneš, připravil představitel nejvýznamnějšího českého šlechtického rodu, známý genealog a historik Karel VI. Schwarzenberg, bratr výše jmenovaného Františka, a přečetl František Kinský (z Kostelce nad Orlicí).
Uvedl je zdůvodňujícími slovy: „Pane presidente, za těchto dnů všechny stavy a třídy našeho národa svorně projevují svou vůli zabrániti porušení starých hranic našeho státu. Proto i řada členů starých rodů naší vlasti nás pověřila, abychom se k Vám dostavili s podobným projevem. Věrnost k českému státu, který naši předkové pomáhali budovati a po tisíc let udržeti, je pro nás povinností tak samozřejmou, že jsme se rozmýšleli ji výslovně zdůrazniti...“

Obsah:
Postoje české šlechty na sklonku 30. let
Tzv. "německá" a "česká" šlechta
Tři deklarace české šlechty

Klíčové pojmy a jména osob:
loajalita, pročesky orientovaná šlechta, konzervatismus, binacionálnost, anacionálnost, nacionalizace, "německá šlechta", "česká šlechta", celostátní katolický sjezd, říšské občanství, deklarace, národnostní prohlášení české šlechty, výstava Pražské baroko, hranice České koruny, Emil Hácha, Národní souručenství, kosmopolitní

Oldřich Kinský, Adolf Dubský, Karel Khuen, Steffi Hohenlohe, Max Egon von Hohenlohe-Langenburg, Karel VI., František a Bedřich Schwarzenbergové, Eugen Czernin, dr. Jan Lobkowicz, dr. Antonín Bořek-Dohalský, František Kinský, Daczický z Hesslowa, Bubna z Litic, Hrubý z Gelenj, Nádherný z Borutína, Wratislaw z Mitrowic, lord Runciman, Edvard Beneš