Ohrožení Československa jako milník ve vztahu šlechty a novodobé české společnosti (1938-39)
Studie se zaměřuje na osudy české šlechty v dramatickém období na sklonku 30. let 20. století, osvětluje zjednodušené dělení české šlechty na českou a německou, zaměřuje se na okruh aristokratů, kteří si z 19. století odnesli státoprávní postoje a ve zlomových okamžicích vyjádřili podporu československé republice a jejím politickým představitelům.
Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.
Ve znamení tří deklarací - ohrožení Československa jako milník ve vztahu šlechty a novodobé české společnosti (1938-39) - část rozsáhlejšího celku Česká šlechta v první polovině 20. století (1918–1948).
I když vztah šlechty k československému státu byl v ideové rovině rozporuplný – odlišné politické názory a postoje jejích reprezentantů lze vysledovat nejen rod od rodu, nýbrž i v jedné rodině – odhodlali se společensky nejvíce angažovaní čeští šlechtici „k akci, kterou vstoupili poprvé jako sociálně-politická skupina do československých dějin“. Dne 17. září 1938 se na Pražský hrad dostavila dvanáctičlenná delegace tvořená zástupci starých rodů, které se považovaly za české. Jménem svým, některých příbuzných i řady dalších rodů deklarovali svůj postoj k celistvosti státu a věrnost zemi v nejvyšším stupni ohrožení. Text prohlášení, jehož adresátem byl prezident dr. Edvard Beneš, připravil představitel nejvýznamnějšího českého šlechtického rodu, známý genealog a historik Karel VI. Schwarzenberg, bratr výše jmenovaného Františka, a přečetl František Kinský (z Kostelce nad Orlicí).
Uvedl je zdůvodňujícími slovy: „Pane presidente, za těchto dnů všechny stavy a třídy našeho národa svorně projevují svou vůli zabrániti porušení starých hranic našeho státu. Proto i řada členů starých rodů naší vlasti nás pověřila, abychom se k Vám dostavili s podobným projevem. Věrnost k českému státu, který naši předkové pomáhali budovati a po tisíc let udržeti, je pro nás povinností tak samozřejmou, že jsme se rozmýšleli ji výslovně zdůrazniti...“
Obsah:
Postoje české šlechty na sklonku 30. let
Tzv. "německá" a "česká" šlechta
Tři deklarace české šlechty
Klíčové pojmy a jména osob:
loajalita, pročesky orientovaná šlechta, konzervatismus, binacionálnost, anacionálnost, nacionalizace, "německá šlechta", "česká šlechta", celostátní katolický sjezd, říšské občanství, deklarace, národnostní prohlášení české šlechty, výstava Pražské baroko, hranice České koruny, Emil Hácha, Národní souručenství, kosmopolitní
Oldřich Kinský, Adolf Dubský, Karel Khuen, Steffi Hohenlohe, Max Egon von Hohenlohe-Langenburg, Karel VI., František a Bedřich Schwarzenbergové, Eugen Czernin, dr. Jan Lobkowicz, dr. Antonín Bořek-Dohalský, František Kinský, Daczický z Hesslowa, Bubna z Litic, Hrubý z Gelenj, Nádherný z Borutína, Wratislaw z Mitrowic, lord Runciman, Edvard Beneš
Přílohy
Související články
- Česká šlechta v časech Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945) (12.6.2014)
- Zákon 143/1947 Sb. - tzv. Lex Schwarzenberg (12.6.2014)
- Perspektivy postavení šlechty v Československu po roce 1945 (10.6.2014)
- Šlechta v éře prvorepublikového Československa (1918–1938) (3.6.2014)
- Mnichov 1938 (1.1.2014)
- Reportáž Mileny Jesenské o Sudetech v roce 1938 (24.10.2013)
- České slovo, 22. 9. 1938 (6.6.2013)
- České slovo, 24. 9. 1938 (6.6.2013)
- Mnichovská dohoda (29. 9. 1938 ) (2.6.2013)
- Cesta k rozbití ČSR v roce 1938 (1.6.2013)
- Sudetoněmecká strana (SdP) do roku 1938 (1.5.2013)
- Mýtus české šlechty (25.5.2010)
- Pokus o henleinovský puč 13. září 1938 v Habersbirku (17.1.2010)
- Likvidace Česko-Slovenska a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava (15.8.2009)
- Karlovarské požadavky (23. – 24. 4. 1938) (2.8.2009)