Nad shromážděnými účastníky proletí letoun Spitfire Mk. VIE TE184. Letoun pak bude možné si prohlédnout na chrudimském letišti, kde před letovou ukázkou přistane.

P/O Jaroslav Kudláček se stal 5. října 1945 jednou z posledních obětí z řad čs. zahraničního odboje. Je ironií osudu, že po úspěšných rocích bojové služby a po ukončení bojů v Evropě zahynul při havárii, ke které došlo z technické příčiny. Jaroslav Kudláček se stal pilotem v rámci akce „1 000 nových pilotů“. Do řad čs. letectva ve Velké Británii se z protektorátu dostává přes Polsko, Rumunsko, Egypt a Francii. Po dalším výcviku v Kanadě je zařazen k 311. čs. bombardovací peruti Pobřežního velitelství RAF. Jako kapitán čtyřmotorového letounu Liberator provedl se svou posádkou řadu hlídkových letů nad Biskajským zálivem i nad Severním mořem. Jako jediný Čechoslovák napadl ponorku akustickými torpédy. Útok provedl 11. února 1945 v noci za hustého sněžení při letu ve velmi malé výšce. V posledních dnech války se mu 5. května podařilo uniknout dovedným manévrováním stíhacímu Junkersu 88 v blízkosti Bergenu. Uzavření příměří neznamenalo konec operační činnosti československých letců. Ještě 15. května během téměř desetihodinového letu Liberator Jaroslava Kudláčka eskortoval německou ponorku U 901 plující pod černou vlajkou do zajetí do přístavu Stavanger.
Ani poté však činnost čs. perutě nekončí, provádějí se transportní lety z Anglie na ruzyňské letiště a přepravují se lidé i materiál. Jaroslav Kudláček se setká s rodinou v osvobozené vlasti a Chrudim mu připraví slavnostní uvítání. Pak se však vrací k peruti a plnění dalších úkolů.
Pátého října Consolidated Liberator GR VI, PP-N, KG867 pilotovaný P/O J. Kudláčkem odstartoval z letiště Blackbushe v Hampshire. Na palubě se nacházelo 23 lidí, z toho 17 cestujících včetně 9 žen a 5 dětí. Tři minuty po vzletu ve výšce 500 stop se vzňal levý vnitřní motor. Požár se rychle šířil a pilot se vracel k letišti. Asi jeden a půl míle před letištěm se Liberator naklonil na stranu hořícího motoru, narazil do země a vzňal se. Nikdo z osob na palubě nehodu nepřežil.
Mezi obětmi byla také LACW 1st class Edita Sedláková, radiotelegrafistka 311. perutě, manželka palubního inženýra, která v nestřeženém okamžiku nastoupila na palubu osudného letu, přestože nebyla na seznamu cestujících. Byla jedním z takzvaných Wintonových dětí.
Na pana Jaroslava Kudláčka vzpomíná jeho bratr Milan a ve Velké Británii synové Barry a Eldon.

O nehodě
Za druhé světové války padlo ve službách RAF 511 československých letců. Přibližně 40 % z nich zahynulo při leteckých nehodách při bojových, cvičných nebo manipulačních letech. Nejtragičtější z těchto nehod se odehrála dne 5. října 1945.
Válka byla již několik měsíců minulostí, na palubě Liberatoru byly i československé ženy a děti vracející se do čerstvě osvobozené vlasti. 
Od srpna 1945 se základnou Liberatorů 311. perutě stalo ruzyňské letiště v Praze. Letouny zajišťovaly repatriaci československých občanů a materiálu z Anglie zpět do Prahy. K plnění dopravních úkolů byly pumovnice bombardérů vybaveny dřevěnou podlahou a improvizovanými lavicemi pro přepravu sedících cestujících.
Liberator GR VI, PP-N, KG867, měl naplánovaný odlet z letiště Blackbushe na 4. října. Příprava ke vzletu však byla třikrát přerušena pro potíže s motorem a pilot, P/O Jaroslav Kudláček, se vrátil s letounem k hangáru k objasnění příčiny. Po prohlídce se mechanici pustili do práce a let byl odložen na následující den. Cestující byli nouzově ubytováni na letišti.
Druhého dne ráno byl změněn seznam cestujících. Vyřazeni z něj byli dva příslušníci perutě, střelec W/O Pavel Svoboda a radistka LACW 1. třídy Edita Sedláková. Jejich místo zaujali dva jiní cestující.
Liberator KG867 odstartoval z letiště Blackbushe v Hampshire ve 12:43 za příznivého počasí. Na palubě se nacházelo 23 lidí. Posádku tvořili pilot P/O Jaroslav Kudláček, druhý pilot W/O Antonín Brož, navigátor P/O Karel Rybníček, radista F/O Bohumil Vaverka a palubní inženýr F/Sgt Zdeněk Sedlák. Na palubě bylo 17 cestujících včetně 9 žen a 5 dětí. Později se zjistilo, že palubě byla také další osoba nezapsaná na seznamu, paní Edita Sedláková.
Pětadvacetiletý pilot P/O Jaroslav Kudláček měl nalétáno 1 421 hodin, z toho 512 na čtyřmotorových letounech. Měl to být jeho poslední let ve funkci pilota dopravního velitelství. Vrátil se právě z velmi krátké návštěvy porodnice, kde jeho manželka porodila syna. Starší syn měl oslavit čtvrté narozeniny dalšího dne.
Tři minuty po vzletu ve výšce 500 stop se vzňal podle výpovědi svědků na zemi levý vnitřní motor. Požár se rychle šířil a pilot se vracel k letišti. Asi jeden a půl mile před letištěm se prudce naklonil na stranu hořícího motoru a za velké rychlosti zachytil křídlem o porost, narazil do země a vzňal se.
Silou nárazu se utrhl jeden z pravých motorů, který byl nalezen v poli 200 yardů od místa dopadu. Nikdo z osob na palubě nehodu nepřežil.
Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že k nehodě došlo po ztrátě ovladatelnosti letounu v důsledku požáru levého vnitřního motoru. Požár byl způsoben rozedřením vysokotlakého palivového vedení o kovovou svorku a následným únikem paliva. Ke vznícení došlo kontaktem paliva nebo výparů s výfukovým potrubím vedoucím ke kompresoru.
Ztráta ovladatelnosti byla s největší pravděpodobností způsobena narušením nosných prvků křídla požárem a možné rovněž zástavou levého vnějšího motoru v důsledku přerušení dodávky paliva po prohoření palivového vedení.
Byly nalezeny obě lahve hasicího přístroje s tím, že CO2 byl v obou spotřebován. Ovládací zařízení bylo poškozeno nárazem, ale levý ovladač byl v poloze „vypnuto“, pravý ovladač v poloze „motor 3“, tj. pravý vnitřní. Tento nález vedl k domněnce, že byl neúmyslně spuštěn nesprávný hasicí přístroj. Umístění ovladače není zdaleka ideální – je na pravé straně paluby a částečně jej zakrývá páka ručního nouzového hydraulického čerpadla. Ovládání hasicího přístroje je úkolem druhého pilota, který jedná podle pokynů velitele letounu, takže nedorozumění není vyloučeno. Vyšetřovatelé dále dospěli k názoru, že přítomnost černého pasažéra ani nevyhovující stav olejových filtrů neměly přímý vliv na průběh havárie.

Zdroj: https://fcafa.com/2011/08/04/blackbushe-5-october-1945/