„Snímky navazují na série Sami proti zlu, Dějiny na vlastní kůži a Dějiny na vlastní kůži II, které jsme pro portál Moderní dějiny.cz připravili v letech 2012–2014. Opět se na jejich natáčení a postrpodukci výrazně podíleli naši studenti. Snažili jsme se vzpomínky filmově zpracovat tak, aby podpořily emoci, kterou jsme z vyprávěných příběhů od pamětníků cítili. Věřím, že filmy mohou fungovat jako zajímavý iniciační materiál k daným historickým tématům a že mohou pomoci výuku dějepisu na středních školách zatraktivnit,“ vysvětluje vedoucí oddělení audiovizuální tvorby Slezské univerzity Monika Horsáková.

„Vyprávění pamětníka, svědka minulosti, je specifickým školním historickým pramenem, který v tomto případě žákům zprostředkovává filmový snímek. Jeho koncepce a kráká stopáž (mezi 13 a 17 minutami) je vhodná pro přímé využití ve vyučovací hodině dějepisu na základní či střední škole. Ideálně jej učitel může využít jako iniciační a motivační prvek, dokument by měl u žáků probudit zájem o nedávné události, které zásadně ovlivnily životy jejich rodičů i prarodičů. Mohou se alespoň na chvíli vcítit do pocitů a prožitků konkrétního člověka, naslouchat jeho vyprávění a přemýšlet o jeho slovech. Historii tak budou poznávat také v lidské rovině, nikoli jen prostřednictvím faktografických informací z učebnic,“ doplňuje šéfredaktor portálu Moderní dějiny.cz Petr Šimíček, který společně s Jiřím Sovadinou k filmům připravil metodické materiály s pracovními listy.

Dokumentární snímky vznikly v rámci projektu SGS/1/2017 s názvem „Filmová dokumentaristická tvorba věnovaná výpovědím pamětníků a digitalizaci regionálních pramenů“ na Filozoficko-přírodovědné fakultě Slezské univerzity v Opavě. Studenti Audiovizuální tvorby přitom natáčejí dál. „Univerzitní projekt věnovaný filmovým medailonům pamětníků pokračuje. V tomto roce tak vznikne dalších pět filmů,“ uzavírá Monika Horsáková.

Antonín Zelenka – Rezignace na optimismus je rezignací na život
Filmový dokument věnovaný příběhu Antonína Zelenky z přelomu 40. a 50. let v Československu. V říjnu 1945 nastoupil do Vojenské letecké akademie v Hradci Králové, kterou úspěšně absolvoval v červnu 1948 v hodnosti poručíka. Záhy byl však pro politickou nespolehlivost propuštěn z armády, v dubnu roku 1949 byl zatčen a v červnu 1949 odsouzen za spolčování proti republice. V letech 1949 až 1954 byl vězněn v pracovních táborech v Jáchymově a v Kladně. Na jaře roku 1954 byl na základě amnestie propuštěn. Metodika ke stažení je ZDE

Emil Bojda – Příběh nežádoucího podnikatele
Snímek otevírá téma nepříliš známé, popisující zásadní proměnu ekonomiky po nástupu komunistů. Josef Bojda v něm vzpomíná na svého otce, který v roce 1933 založil firmu EMBO, zprvu vyrábějící elektrospotřebiče, poté svou výrobu rozšířila o automobily a motocykly. Po první vlně znárodnění se Emil Bojda rozhodl přemístit svou továrnu na Slovensko, kde se v té době ještě neznárodňovalo. V Československu se mezitím čím dál tím častěji objevovaly novinové články, ve kterých se objevovaly zprávy prezentující Emila Bojdu jako podvodníka, lháře a vykořisťovatele svých zaměstnanců. Navíc se o něm často mluvilo jako o kolaborantovi. Bojda se tedy na Slovensku ukryl. Byl na něj vydán zatykač. Na Vánoce znenadání přijel domů a ve svém domě se 10 let se skrýval. Metodika ke stažení je ZDE

Familie Korbel – Příběh z druhé strany
Filmový dokument líčí příběh sourozenců Korbelových a jejich rodičů na sklonku II. světové války a po jejím skončení. Snímek otevírá téma v letech komunismu tabuizované a v posledních dekádách silně diskutované a historicky intenzivně zkoumané. Popisuje osudy jedné z rodin českých Němců, která byla v poválečném období vyřazena z odsunu. Metodika ke stažení je ZDE

Karl Wilhelm Tornow – Jablonec nad Nisou po druhé světové válce
Filmový dokument rozkrývá příběh sudetského Němce Karla Tornowa, truhlářského mistra, který díky zásahu českých lidí zůstal v Československu a nebyl zařazen do poválečného odsunu. V tomto snímku vzpomíná pamětnice Jana Weisová, jejíž rodiče – Jan a Květoslava Ledečtí – se o vyřazení Tornowa z transportu zasadili. Do Jablonce nad Nisou se přistěhovali 1. srpna 1945. Byli obchodníci, a tak si tam zakoupili dům, jehož součástí byl obchod. V domě nebyl v té době žádný použitelný nábytek, obrátili se proto na truhláře Karla Tornowa. Nejen manželství s Češkou, ale i tato zakázka ho zachránila před odsunem. Metodika ke stažení je ZDE

Rostislav Sochorec – První mrtvý Vítězného února
Filmový dokument je věnován příběhu tatínka pamětníka a důsledkům, které měly jeho postoje a činy na osudy dalších členů rodiny. Rostislav Sochorec byl již před válkou poslancem Národního shromáždění za ČSL. Po válce se do politického života vrátil. jako přísedící Zemského národního výboru v Brně a stal se místopředsedou Jednotného svazu zemědělců. Po volbách v r. 1946 zasedl do parlamentních lavic za ČSL jako poslanec Ústavodárného národního shromáždění ČSR. Přestože požíval poslaneckou imunitu, byl již 23. února 1948 (tedy dva dny před únorovým pučem) přímo z jednání předsednictva Jednotného svazu českých zemědělců odvlečen příslušníky StB do vazby. Obvinění bylo na něj vypracováno až 19. března. 23. března byl z Prahy převezen do věznice v Brně, kde za nevyjasněných okolností zemřel. Metodika ke stažení je ZDE