Tento materiál vznikl v rámci projektu „PAMĚŤ KRAJE“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Obsah:
Příběh z Radvanic – Mladý převaděč Artur Radvanský chycen gestapem
Příběh z Fryštátu – Útěk v posledním povoleném letu z Polska
Příběh z Doubravy – Z gulagu do Svobodovy armády

Medailony pamětníků:

ARTUR RADVANSKÝ
Narozen roku 1921 v Ostravě. Vyrůstal v Radvanicích, od mládí člen židovského mládežnického spolku Hašomer Hacair. Po pěti letech obecné školy v Radvanicích od roku 1933 navštěvoval reálné gymnázium v Orlové. Společně s otcem byl zatčen po přechodu státní hranice do Polska, internován v několika věznicích a sběrných táborech a poté již coby Žid prošel koncentračními tábory v Buchenwaldu, Osvětimi, Mauthausenu, Monovicích, Ravensbrücku a Sachsenhausenu. Osvobozen byl v koncentračním táboře Ebensee. Když mu po válce nadávali do Němců, změnil si jméno – původně se jmenoval Tüberger. V šedesátých letech byl důležitým svědkem při procesech s válečnými zločinci, po odchodu do důchodu se věnoval vzdělávání mládeže, zejména v Německu. O svých zážitcích za války vydal krátce před smrtí vzpomínkovou knihu. Zemřel v listopadu 2009. Rozhovor s ním byl natočen 3. června 1996 v Praze v českém jazyce. Tazatelkou byla Jana Friesová.

FREDERICK THOMPSON
Frederick Thompson, původním jménem Friedrich Teitelbaum, se narodil Abrahamovi (v práci používal jméno Adolf) Teitelbaumovi a Sáře, rozené Harnikové, 2. listopadu 1922 ve Vídni. Rodiče se brzy po synově narození přestěhovali, proto vyrůstal ve Fryštátu, který se nachází v dnešním centru Karviné. Hebrejské jméno Fredericka Thompsona zní Shlomo Menachem Mendel ben Avrum. Doma se mluvilo německy a česky. Otec provozoval advokátní kancelář v centru Fryštátu. Matka vedla domácnost. Základní školu absolvoval částečně na obecní škole ve Fryštátu a později byl vzděláván doma soukromými učiteli. Stihl vystudovat pět let z osmiletého reálného gymnázia v Orlové, než jeho další vzdělávání zkomplikovaly politické události. Po polském záboru Těšínska byla rodina donucena se vystěhovat do Krakova. Otci se podařilo sehnat cestovní doklady a Frederick za dramatických okolností odletěl do Londýna. Rodičům se mezitím podařilo odletět do Dánska, odkud se dostali do Londýna. Společně pak všichni odpluli do Kanady, po letech přesídlili do USA. Rozhovor byl natočen 27. května 1998 ve Woodbury ve státě New Jersey v USA v anglickém jazyce.

OSKAR FELCER
Oskar Felcer se narodil 24. května 1920 v Doubravě Mojžíši Felczerovi a Augustině, rozené Weinerové. Jeho otec provozoval obchod, který patřil jeho tchyni. Doma se mluvilo česky a německy. Základní školu navštěvoval v Doubravě a na střední chodil do Karviné. Po škole šel do učení jako obchodní příručí v obchodě s textilem v Karviné. Rodina nebyla příliš nábožensky založená, synagogu v Karviné navštěvovali jen na velké svátky párkrát během roku. Situace se pro Židy v Karviné začala komplikovat. Po mnichovské konferenci polská vláda na základě ultimáta obsadila celé české Těšínsko. Po příchodu Němců byli muži mezi 16 a 60 lety odsunuti do Niska nad Sanem. Po krachu Eichmannova plánu byl tábor  v Nisku nad Sanem rozpuštěn a většina vězňů rozehnána. Podstatná část z nich této skutečnosti využila k útěku do SSSR. Oskaru Felcerovi, jeho bratru a otci se podařilo dostat se do Lvova. Zde byli zatčeni a odesláni do gulagu do Asino na Sibiři, kde pracovali v dolech. Ztratili tam otce. Poté pracoval v Taškentu. Přihlásil do Svobodovy armády v Buzuluku. Bojoval u Charkova. V bitvě u Sokolova padl jeho bratr po jeho boku. Účastnil se dobytí Kyjeva. V roce 1944 měl na starosti komunikaci s UNRRA. S UNRRA se dostal do Hamburku, kde ho operovali v anglickém lazaretu. Pak se rozhodl emigrovat do Austrálie, to bylo během berlínské krize. Rozhovor byl natočen 30. června 1996 v Sydney v Austrálii v anglickém jazyce.

Interview pochází z archivu USC Shoah Foundation je v České republice dostupný od roku 2010, díky existenci Centra vizuální historie Malach při Ústavu formální a aplikované lingvistiky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pro více informací navštivte www.malach-centrum.cz.

Pro více informací o USC Shoah Foundation navštivte www.dornsife.usc.edu/vhi (v angličtině) nebo http://dornsife.usc.edu/vhi/czech (v češtině).

Mapa německého a polského záboru Československa v říjnu 1938