Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Michal Salomonovič se narodil r. 1933 v Ostravě a žije zde dodnes. Když v zemi po obsazení v roce 1939 začaly platit nacionálně socialistické rasové zákony, začal pro jeho rodinu, jako pro všechny židy, čas utrpení, každodenní diskriminace a pronásledování. Otec je deportován komandem do města Nisko am San, kde má být zřízen koncentrační tábor pro židy z celé Evropy. Po návratu se rodina přestěhovala do Prahy v naději, že ve velké metropoli unikne z hledáčku pronásledovatelů.

Ale příkaz k deportaci na sebe nenechal dlouho čekat. Transport končí 3. 11. 1941 v ghettu Lodž. Zde otec, matka a oba malí synové za nelidských podmínek těžce pracují, aby přežili. Malý Michal se vyučí zámečníkem. Při rozpuštění ghetta jsou všichni odvezeni do Osvětimi a později do Stutthofu. Zde je otec zavražděn. „Můj otec Němcům vždy věřil“, říká Michal. Další zastávkou v příběhu jsou Drážďany a otročina ve zbrojním průmyslu. Zde zažije dvanáctiletý Michal s matkou a bratrem 13. února 1945 bombové útoky. Po dlouhém pochodu smrti nakonec rodina dokáže uprchnout do západních Čech.

Po válce Michal Salomonovič studoval a pracoval jako strojní inženýr v „Neue Hütte“. Angažuje se v Radě židovských obcí a v práci za objasnění a smír, mimo jiné v Mezinárodním osvětimském výboru.
Zdroj: http://www.zeitzeugen-dialog.de/cz/?id=287

Klíčová slova: holocaust, Nisko nad Sanem, Stutthof, Druhá světová válka, konec války, evakuace, pochod smrti, Židé

Další videa můžete zhlédout ZDE