Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Dobové fotografie, reprodukce kreseb a dokumentů jistě mohou učitelé využít při přípravě zajímavých metodických materiálů pro své žáky, případně s nimi pracovat v hodině nebo semináři, mohou se stát také podkladem pro samostatnou práci či přípravu žáků.

Kniha "Město za mřížemi" je je dílem autorů, kteří terezínským ghettem sami prošli a vlastní prožitky doplnili systematickým studiem historických pramenů. Jedná se o ucelenou studii a zároveň osobní svědectví o těžkém, ale mnohovrstevnatém a v nouzi bohatém světě vězňů v terezínském ghettu. Terezínští vězni Karel Lagus a Josef Polák ji psali v době, kdy byla vzpomínka na utrpení ještě silná, v letech 1960-1962. Vyprávějí o způsobu života, vnitřních vzpourách, malých radostech, lidské důstojnosti a o bolesti a umírání. Jako do dnešní doby nejkomplexnější studie o terezínském ghettu, která u nás vyšla, si tato kniha zachovala svou mimořádnou výpovědní hodnotu bezesporu dodnes. Kniha je doprovázena řadou dobových fotografií, reprodukcemi kreseb, dopisů a dokumentů.
Knihu psali oba autoři v době přežívajících komunistických iluzí a mýtů, což se na několika místech v textu projevuje (například citáty z děl klasiků marxismu-leninismu) a je to zřejmé také u některých popisků dobových fotografií a dokumentů. Pro učitele to může být dobrý odrazový můstek ke společné diskusi se žáky na téma proměn interpretace některých dějinných skutečností v následných dekádách či staletích.

Na předsádce je kniha charakterizována těmito slovy:
"Nakonec směli jen zemřít... Celé město koncentračním táborem... Na náměstí byl cirkusový stan... Na troskách ghetta budeme se smát... Hodiny jdou správně... Tak a podobně se jmenují kapitoly této knihy, která je prvním souborným, důkladným dokumentem o proslulém Terezínu, jehož branami prošlo za okupace tisíce příslušníků mnoha národů a odkud vedla přímá cesta do plynových pecí vyhlazovacích táborů na východě. V „Městě za mřížemi" shromáždili autoři mnoho dokladů o organizaci tzv. terezínského ghetta, o životě jeho vězňů, o vězněných i věznitelích. Vyprávějí, co znamenala v Terezíně, stejně jako v jiných táborech, kultura. Jak se tu hrálo legálně i ilegálně divadlo, koncertovalo (a byli tu i hudebníci světových jmen), přednášelo, recitovalo. O lidech, kteří se snažili i v těch nejhorších podmínkách pomáhat jeden druhému. Jak se tu rodil spontánní i uvědomělý protifašistický odpor a odboj. Co tu znamenala solidarita. Kniha zejména podrobně sleduje osudy a život vězňů české národnosti, jichž byla v Terezíně většina. A ukazuje na dokumentech, že nacistické pronásledování osob tzv. židovského původu bylo jen součástí celkového plánu na „konečné řešení" — likvidaci, vyhubeni celých národů. Bohatá obrazová příloha."

"Když jsem se dozvěděla o záměru znovu vydat Město za mřížemi (2006), přirozeně jsem si ihned pomyslela, jakou radost by z toho měl můj otec. Neboť toto svědectví bylo pro něj tím nejdůležitějším, co jako člověk, který přežil, mohl předat dál."
Eva Poláková

"Město za mřížemi vždy beru do rukou s rozechvěním. Nejen proto, že ve svém výtisku mám tatínkem vepsané věnování, nejen pro množství informací, které bych jinde nenašla, pro hrůzu, kterou ve mně vyvolává cílená nenávist k jednomu etniku a odhodlání je zničit, pro dojetí, které cítím nad solidaritou vězňů a jejich touhou překonat ubohost prostředí kulturním vzepětím. Kniha mě rozechvívá i proto, že se v osudech tisíců a tisíců nešťastných shledávám s tatínkem, jenž věznění přežil."
Helena Illnerová-Lagusová

Obrazovou přílohy z knihy - dobové fotografie, reprodukce kreseb a dokumentů - si můžete v menším rozlišení okamžitě prohlédnout ve fotogalerii pod článkem. Pro další práci s nimi jsou v příloze článku přehledně ve větším rozlišení vhodném pro tisk.