O výši trestu nerozhodovaly soudy, ale komise okresních národních výborů, které navíc nepodléhaly ministerstvu spravedlnosti, ale ministerstvu vnitra, což mělo své důsledky. Mnozí z domnělých či skutečných kolaborantů, kteří byli u MLS osvobozeni nebo se před něj vůbec nedostali, byli odsouzeni těmito komisemi (patřili mezi ně i někteří známí umělci jako V. Burian nebo L. Baarová). Díky vágní formulaci „malého“ dekretu byla tato právní norma často využívána k politickým manipulacím. Komplexní statistika zachycující množství posuzovaných případů v českých zemích podle „malého“ dekretu není k dispozici. Jednalo se ale o desítky tisíc případů, které přes všechny potíže časové (retribuční období muselo být prodlužováno), personální (trvalý nedostatek soudců z povolání), kompetenční a právní byly nakonec v drtivé většině projednány, ty zbývající pak byly po ukončení retribuce dopracovány běžnými soudy. K 10. říjnu 1946 máme dochovaný záznam, že bylo v obvodu českého zemského národního výboru zaevidováno skoro 120 000 zahájených řízení a v obvodu moravskoslezského zemského národního výboru přes 40 000. Většina souzených odešla od soudu s osvobozujícím rozsudkem.

Dekret prezidenta republiky č. 138/1945 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti ze dne 27. října 1945.

K návrhu vlády ustanovuji:

§ 1

(1) Kdo v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18 dekretu prezidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech) nepřístojným chováním, urážejícím národní cítění českého nebo slovenského lidu, vzbudil veřejné pohoršení, bude potrestán - nejde-li o čin soudně trestný - okresním národním výborem vězením do jednoho roku nebo pokutou do 1,000 000 Kčs nebo veřejným pokáráním nebo dvěma nebo všemi těmito tresty.

(2) Byla-li uložena pokuta, buď pro případ její nedobytnosti zároveň vyměřen náhradní trest vězení podle míry zavinění do jednoho roku. Byl-li vedle pokuty uložen i trest na svobodě, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem vězení přesahovati jeden rok.

(3) Směrnice, které v této věci vydá ministr vnitra, jsou pro národní výbory závazné.

§ 2

Do trestu na svobodě se započítá doba, po kterou byl pachatel zajištěn (ústavní dekret prezidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 137 Sb., o zajištění osob, které byly považovány za státní nespolehlivé, v době revoluční).

§ 3

Činy trestné podle § 1 se promlčují v šesti měsících. Promlčecí lhůta počíná se dnem, kdy čin byl spáchán; u činů spáchaných před účinností tohoto dekretu pak dnem počátku jeho účinnosti.

§ 4

Tento dekret nabývá účinnosti dnem vyhlášení a platí jen v zemích České a Moravskoslezské; provede jej ministr vnitra.

Dr. Beneš v. r.

Fierlinger v. r.

Nosek v. r.