Lidové soudy a popravy
Historie.cs - Po válce se rozběhla vlna tzv. lidových soudů s kolaboranty a zrádci. O jakou legislativu se opíraly tyto orgány a nevítězila v některých případech odplata nad právem?
V červnu 1945 vznikly na základě rozhodnutí prezidenta Beneše a vlády mimořádné lidové soudy. Podle dvou retribučních dekretů měli být potrestání nacističtí zločinci, jejich přisluhovači, zrádci, kolaboranti a udavači. Celkem bylo u 24 mimořádných lidových soudů v českých zemích odsouzeno přibližně 23 tisíc lidí, z toho 738 k trestu smrti. Lidové soudy měly mimořádné pravomoci, jednání bylo zkrácené. Po odsouzení nebylo proti rozsudku odvolání, byl-li obžalovaný odsouzen k hrdelnímu trestu, byla poprava provedena dvě hodiny po rozsudku. Jako předsedové soudu byli jmenováni právníci ministerstva spravedlnosti. Další dva členové soudu byli laici vetšinou doporučeni národními výbory. Právě tyto okolnosti vyvolávají otázku, zda bylo ve všech případech naplněno právo a spravedlnost.
Celý pořad můžete Zhlédnout ZDE
Související články
- Václav Černý – odsun Němců v prvních poválečných dnech (22.5.2014)
- Odsun Němců (II. část) (23.1.2011)
- Odsun Němců z ČSR (I. část) (9.1.2011)
- Odsun Němců z Československa (26.9.2010)
- Dekret presidenta republiky o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa (9.8.2009)
- Dekret presidenta republiky o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů (9.8.2009)