Dvoudenní seminář se po náročné roční přípravě podařil uskutečnit Zdence Vágnerové z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) za finanční podpory Programu transformační spolupráce MZV ČR.
Asociace pro mezinárodní otázky realizovala projekt „Občanská alternativa pro školy východní Ukrajiny a Krymu“, který navazuje na předchozí projekt „Evropská alternativa pro východní Ukrajinu“.

Projekt reaguje na nízké obecné povědomí o občanské společnosti a občanských právech  na Ukrajině. Mezi hlavní akcenty tohoto projektu patří potřeba zprostředkovat mladé ukrajinské generaci informace o hodnotách a fungování občanské společnosti způsobem, který ji přiměje aktivně přemýšlet a nikoli pouze pasivně přijímat informace. Cílem projektu je předat ukrajinským partnerům zkušenosti s výchovou k občanství v českých školách a využití interaktivních metod ve výuce. Projekt je primárně zaměřen na pracovníky Institutů postgraduálního vzdělávání, učitele z malých měst, žáky středních škol.

Seminář, na který byli pozváni zástupci Moderních dějin byl zaměřen zejména na školy s výukou tatarského a ukrajinského jazyka. Školy tohoto typu jsou na Krymu menšinové.

Josef Märc (Katedra historie FF UJEP Ústí nad Labem a Gymnázium Mostecká v Chomutově) ukázal účastníkům tohoto semináře postupy a dovednosti důležité k samostatnému vytváření vzdělávacích materiálů pro žáky a studenty.

Marcel Mahdal (Jazykové gymnázium Pavla Tigrida v Ostravě-Porubě) zaujal místní učitele představením výukového portálu Moderní dějiny.cz, výčtem vzdělávacích aktivit PANTu a ukázkami konkrétních vzdělávacích materiálů, které byly vybrány tak, aby krymské kolegy zaujaly a byly pro ně co nejvíce inspirující.

Účastníci semináře měli možnost se ve workshopech seznámit s efektními postupy při vytváření pracovních listů, powerpointových prezentací a dalších doplňků výuky. Jako velmi podnětné označili zásady kritické práce s dobovými historickými materiály jako je např. fotografie, plakát, karikatura, texty různé provenience apod.
Také představení zajímavých aktivit různých organizací z České republiky bylo pro řadu účastníků semináře inspirující a vedlo k nápadům, jak obohatit jejich vlastní práci. Zejména metody práce s orální historií vzbudily velký zájem.

Na Krymském poloostrově dnes žije přibližně 2 300 000 obyvatel, z nich je okolo 58 % ruské národnosti, 24 % ukrajinské a 13 % krymskotatarské, převážně užívaným jazykem je ruština.V minulosti však byla populace Krymu daleko pestřejší. Vedle sebe zde žili mimo výše jmenované také Karaimové, Krymčaci, Řekové, Němci, příslušníci pobaltských národů, a také Češi.

Krymští Tataři jsou národ turkického původu, obývající především Krymský poloostrov. Hovoří krymskou tatarštinou. Mají společný původ s Tatary (někdy bývají pokládáni za subetnikum Tatarů), v jejich etnogenezi však hrála důležitou roli další etnika, zejména Polovci, Pečeněhové, Skythové či Krymští Gótové. Počet příslušníků činí přes 500 000 osob, někdy však uváděn jejich větší počet.

Populace krymských Tatarů má za sebou velmi bolestnou historii. Po obsazení Krymu Rudou armádou Stalin prohlásil Tatary za kolaboranty a nechal veškeré tatarské obyvatelstvo masově deportovat do Uzbekistánu, Tádžikistánu, na Sibiř a na Ural. V 60. letech byli krymští Tataři rehabilitováni, jejich návrat však byl povolen až v roce 1988. V současné ekonomické situaci Ukrajiny prožívají těžké období. Ukrajinská vláda nemá prostředky k vybudování školství této národnostní menšiny, takže například stavba budovy školy, na které se seminář konal, byla financována tureckými donátory, kteří vedle školy postavili také mešitu.