Konec Němců v Čechách: temná kapitola, která dodnes budí vášně
iDNES.cz - Poválečný odsun - slovy jiných, vyhnání - Němců z českých zemí zůstává i sedmdesát let po válce ožehavým tématem. Definitivní zpřetrhání staletí společného soužití zasáhlo tři miliony lidí. Nikdy v historii se na teritoriu českých zemí neodehrál tak rozsáhlý přesun tak rychle.
Je to příznačné. Už jen to, jestli říkáte „odsun“, nebo „vyhnání“, vás může zařadit do tábora, jemuž někteří lidé nebudou moci ani sedmdesát let po válce přijít na jméno.
Zůstaly jen zarostlé hroby, zmizelé vesnice, zplanělá stromořadí, přervaná historická paměť pohraničí - a také poznání, že člověk přes veškerý pokrok zůstává druhem, v jehož rozhodování hrají roli emoce, touha po odplatě i snaha zjednodušovat si vidění minulosti, protože je spletitá a těžko se v ní orientuje.
Jednotlivým ohlédnutím za tou dobou se těžko přisuzuje přesná váha, která by umožnila říci, které ohlédnutí je relevantní více než jiné. Platí totiž všechna najednou. Vyslovit jedno není popřením jiného.
To první ohlédnutí pochází z roku 1938 a připomíná, že vůbec první vyhnání se netýkalo Němců, ale Čechů, českých Židů a německých antifašistů - celkem až 250 tisíc lidí, kteří museli uprchnout z obsazeného pohraničí, především úředníků a státních zaměstnanců. A to v situaci výrazně odlišné té, za níž o sedm let později prchali Němci - tedy poté, co Německo rozpoutalo a prohrálo nejničivější válku v dějinách s úmyslem vyhladit celé národy...
Celý článek čtěte ZDE
Materiály k tématu na Moderních dějinách.cz hledejte ZDE