Moderní-Dějiny.cz

Karel Hansa: Hrůzy východu

Publikováno: 18.12.2014, Aktualizováno: 31.12.2014 06:39

Češi měli ve 20. letech 20. století svědectví o arménské genocidě z první ruky. O arménských osudech se českou veřejnost snažil informovat cestovatel Karel Hansa. Tragédii podrobně vylíčil ve svém cestopisu Hrůzy východu, který vyšel v roce 1923. Popsal v něm dozvuky masakrů a shromáždil řadu očitých svědectví. Zatímco u nás je autorem téměř neznámým, v Arménii patří mezi slavné Čechy a obálka 1. vydání jeho knihy nechybí ani v Muzeu arménské genocidy v Jerevanu.

 

Karel Hansa: Hrůzy východu
Kniha se věnuje dějinám Arménů od antiky až po 20. léta 20. století. Čtenáře seznamuje s původem arménského národa, jeho jazyka a literatury, zabývá se přijetím křesťanství, literárním dědictvím, kulturními aktivitami, významnými osobnostmi. Nejpůsobivější jsou ale právě části, ve kterých se Karel Hansa věnuje násilné deportaci a vyhlazování Arménů. 
 
 
MUŽI
„Deportaci Arménů předcházelo vždy všeobecné odstranění mužů a mladíků povinných vojenské službě, kteří složením určitého poplatku, jak podle stávajících zákonů v Turecku bylo zvykem, zprostili se služby vojenské. Mimo těchto odstranění všichni muži, osoby čelné z obyvatelstva arménského, což dělo se za účelem, aby odstraněni byli ti, kdož podávati mohli zpráv o jednání s deportovanými, ale také proto, aby jakýkoliv odpor byl znemožněn, jakož i proto, aby karavany deportovaných, skládající se většinou z žen, dětí a starců, nevyžadovaly tolik průvodců a strážců. Hromadné odstranění mužů a mladých lidí k vojenské službě způsobilých dělo se pod záminkou, že tito organisováni budou v pracovní oddíly, které na správce silnic a cest budou používány. A zatím, všichni tito nešťastníci vázáni do tlup 15–20 hlav čítajících, pod údery kolby pušek a ran bičů, hnáni v houfech na místa odlehlá, do horských slují a tam bez milosrdenství porubáni. Tisíce a tisíce zahynulo jich ve vlnách Černého moře, ve vlnách Eufratu a Tigridu, ve kterých hromadně topeni potápěním lodic, do kterých, jsouce přivázáni jeden ke druhému zády, byli nahnáni. A aby žádnému z nich nepodařilo se zachrániti vyproštěním se z pout a plaváním, obsazeny břehy průvodci, kteří každého zastřelili.“
 
 
DUCHOVNÍ
„Duchovní správci lidu, kněží ani biskupů nevyjímaje, pozatýkáni a uvězněni ve strašlivých žalářích, ve kterých nelidsky mučeni a týráni. Oni to byli, kteří za hrozného mučení přiznati se měli a prozraditi, kde uchovány zbraně, střelivo a materiál revolucionářský.
 
Tak mučeni strašlivým bitím pomocí prutů na bosá chodidla, až týraná oběť bolestí omdlela, ale často i zemřela. Způsob tohoto mučení, zvaného bastonáda (oběť svázána a tlučena na bosá chodidla pruty), nejoblíbenější to prostředek k trápení, bylo prodělati i biskupům, kterým i vousy vytrhávány aneb třísky dřeva za nehty zatlučeny. – V městě Sivas tímto způsobem mučen tamější biskup, kterému bastonádou chodidla tak roztříštěna, že z nich visely jen cáry zkrváceného masa a na rozkaz valiho přibity nešťastníku po provedeném mučení, za jehož průběhu třikráte omdlel, ale vždy politím studenou vodou opětně byl zkříšen, na paty žhavé koňské podkovy. A vali (v turečtině guvernér, pozn. red.), jsa tázán, proč tak dal učiniti, cynicky se směje, odpověděl, že není přec možno biskupa, osobu tak vlivnou a váženou, deportovati bosého. Sta a sta kněží, profesorů a učitelů pověšeno na ulicích měst a mrtvoly ponechány na odiv luzy ulice po celé týdny dlouho viseti. Hořce pláče, ukazoval mi ta místa hrůzy v Bejrutu profesor-kněz, správce sirotčí školy.“
 
 
DEPORTACE
„Rozkaz k deportaci dán obyčejně večer, častokrát ale i jen hodinu před samotným provedením. (...) Nesčetné, konce nemající karavany ubožáků vlekly se na pochodech týdny, ale i měsíce trvajících, jsouce poháněny údery kolbou pušek, bičů a obušků od doprovázejících je průvodců a strážců, o hladu a žízni, bosé a polonahé do krajin pouště arabské, do míst, které ‚na papíře‘ určeny nešťastníkům za nová bydliště. V průběhu pochodů zakoušeti bylo deportovaným strašlivých muk a vraždění, které bylo doprovázeno loupením žen a nezletilých dívek, které zavlečeny do harémů rodin mohamedánských, ale i osad kurdských, a které byly na denním pořádku.“
 
VZPOMÍNKY PAMĚTNÍKŮ
(
zdroj: Karel Hansa: Hrůzy východu)
„Během šesti hodin bylo povražděno ve městě Angora více než 1 500 mužů. Kteří svázáni a odvedeni za město, kdež na odlehlém místě řezníky byli poráženi jako dobytek.“
(český inženýr, zaměstnaný v osmanské říši na železnici)
 
„Na cestě z Diarbekiru do Urly jsem na obou stranách cesty nesčetné mrtvoly viděl, vesměs to mladých mužů, kteří měli hrdla proříznuta. – Jeden turecký paša vyjádřil se vůči vysoce vzdělanému Arménu: ‚Buďte rádi, když vy alespoň v poušti hrob svůj najdete, toho mnozí z vás nemají.‘“
(německý setník)
 
„...byli jsme mnoho hodin na pochod, jdouce směrem jižním a úplně bez vody. Mnozí hladem, ale i palčivou žízní trápeni klesali. Každý den byli jsme přepadáni a strašlivě s námi nakládáno. Mnohé ženy byli odvedeny, kam, není mi známo. Jedna žena, kladoucí odpor, když chtěli jí jednu z dcer odvléci, s mostu byla svržena a ruku si zlámala. Potom byla s jednou svojí dcerou do propasti svržena. Když uviděla to druhá její dcera, skočila za nimi, aby společně zemřely.“
(Marica Kejejjan)
 
„Na dalším pochodu v blízkosti Mardinu nechali nás 8 dní dlouho na širém poli za velikého vedra tábořiti. V blízkosti byla veliká vodní nádrž. V noci Turci nádrž otevřeli a nechali nás vytékající vodou zatopiti. Při tom stříleli po nás a loupili mladé ženy a dívky. Denně tak na pochodu byli jsme vystaveni nejhorším ukrutnostem a počet náš vůčihledně víc a více se menšil.“
(Marica Kejejjan)
 
„Strašlivý přitom jest pohled na nemocné malé děti, často ve špinavých hadrech zabalené aneb v mokrých cárech pytlů, jak jsem viděl za různých svých návštěv v táborech a stanech za časů týdny trvajících dešťů podzimních. Děti ležely v největším stupni smrtelné horečky bez pomoci na holé zemi v kalu, blátě, vodě. Co živ budu, nezapomenu těch maličkých tvorů, těch trpitelů za viny nespáchané.“
(Karel Hansa – vzpomínka na tábor uprchlíků) 
 
 
HANSA, Karel. Hrůzy východu: (se 60 původními fotografiemi). [Praha: s.n., 2006]. 154 s., [46] s. obr. příl. ISBN 80-239-8157-9. 
 

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literaturyPandorina skrinkaMuzeum v krabičce
Více...

_Související články

23.3.

Arménská genocida ve vzpomínkách z knihy Karla Hansy

Pracovní list pro žáky je založen na interpretaci textů a vzpomínek pamětníků, do jejichž životů zasáhla genoc...
1.2.

Holokaust a jiné genocidy – nová kniha Edice Moderní dějiny

Další vydavatelský počin PANTu a jeho Edice Moderní dějiny se věnuje nejpodstatnějším genocidám 20. století – ...
18.1.

Kniha o genocidách 20. století vyvolala zájem i živou diskusi

Ve středu 13. ledna 2015 jsme v plném sále Knihovny Václava Havla pokřtili další knihu z Edice Moderní dějiny,...
18.12.

Svědkové genocidy

Zadejte svým žákům atraktivní samostatnou aktivitu formou e-learningu, ve které se seznámí s univerzálními stá...
18.12.

Film: Arménská genocida

Gevorg Avetysian, jehož výpověď je podstatnou částí tohoto krátkometrážního snímku, hovoří o arménské genocidě...
2.6.

I. světová válka - 1915/1916

Druhý díl ilustrativní prezentace věnované první světové válce zahrnuje hlavní válečné události let 1915/1916....
11.3.

První světová válka 1914 - 1918

Shrnující rozsáhlá výuková prezentace rekapitulující příčiny, průběh a důsledky I. světové války. Je vhodně do...
16.5.

Genocida Arménů

Shrnující prezentace přináší základní vhled do historie genocidy Arménů v Osmanské říši v období I. světové vá...
3.2.

Genocida - vina a trest

Text vymezuje základní právní, politologické i filozofické pojetí "zločinů proti lidskosti" a "genocidy". Záro...

_Prameny

IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

Aktualizováno: 11.1.2021 23:32 | Rubrika: Napříč stoletím
IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

IWalk je vzdělávací aktivita spojující unikátní filmové vzpomínky pamětníků z celého světa s kontextem každodenního prostoru, ve kterém žijeme.

_Metodika

Dějepis pro všechny a o všech!

Aktualizováno: 21.12.2022 11:43 | Rubrika: Československo v letech 1918-1938
Dějepis pro všechny a o všech!

Dějepis pro všechny a o všech je princip, kterým se řídil tým metodiček Multikulturního centra Praha při tvorbě nového vzdělávacího webu digitalnipracovna.cz.

_Aktuality

Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY

Aktualizováno: 28.9.2023 15:16 | Rubrika: Akce Moderních Dějin
Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY

V pátek 22. září 2023 byly v ostravském Centru PANT vyhlášeny výsledky české verze celoevropské soutěže EUSTORY a vítězové byli oceněni iPhony, knižními, finančními odměnami a jejich tutoři ročním bezplatným předplatným časopisů D...

_Dějiny v médiích

Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

Aktualizováno: 27.4.2020 19:59 | Rubrika: Speciály, Video
Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

ČT edu vytvořilii speciál kolekci videí a pracovních listů k druhé světové válce. Znalost historie nám pomáhá určit směr našich budoucích kroků. Konec druhé světové války je důležité si připomínat, a proto vám přinášíme speciální ...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2024 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT