Moderní-Dějiny.cz

Karel Biňovec - Stín

Publikováno: 12.8.2013, Aktualizováno: 22.8.2013 18:22

Přečtete si groteskně tragickou koláž o dvanácti zpěvech ostravského spisovatele, žurnalisty, režiséra, signatáře Charty 77 a manifestu Hnutí za občanskou svobodu Karla Biňovce. Originální text ironizujíci budovatelskou poezii 50. let, kulty vůdců a odhalující nelidský rozměr komunistické totality.

Karel Biňovec - Stín

Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Karel Biňovec (23. října 1924 – 30. června 1991)
Český spisovatel, žurnalista, herec, režisér a disident.

Karel Biňovec se narodil v Praze v rodině hostinského. Po absolvování klasického gymnázia byl za druhé světové války totálně nasazen v Avii v Letňanech. Po válce začal studovat filozofii a estetiku na UK v Praze. Studium ale nedokončil, protože byl přijat na dramatickou konzervatoř v Brně. Později vystudoval divadelní režii na brněnské JAMU. Divadlo ho plně pohltilo, působil jako herec i režisér v různých divadlech. Byl režisérem v divadle v Teplicích a v Novém Boru, vedoucím redaktorem podnikového časopisu v Opavě a vedoucím programového oddělení vítkovického Domu kultury. Koncem 60. let byl redaktorem literární redakce v ostravském studiu Čs. rozhlasu. V srpnu 1968 ostravský rozhlas řídil. V roce 1969 byl vyloučen z KSČ, z rozhlasu musel v roce 1970 z politických důvodů odejít a pracoval pak až do důchodu v Knihovně města Ostravy, v bibliograficko – informačním a metodickém oddělení. Po roce 1970 byl zakázaným autorem, publikovat mohl jen v samizdatu a exilu. Jeho dílo tvoří především fejetony, eseje a poezie. Karel Biňovec napsal rovněž řadu metodických textů k literárním besedám, medailony německých, ruských a polských autorů.

Jako jeden z mála lidí v Ostravě byl v 80. letech aktivní v disentu, stal se signatářem Charty 77 a manifestu Hnutí za občanskou svobodu. Po podepsání Charty 77 byl sledován StB. Po odchodu do důchodu psal Biňovec fejetony pro rozhlas, pravidelně je vysílala rozhlasová stanice Svobodná Evropa, byl členem redakční rady časopisu Alternativa, pravidelně přispíval do měsíčníku Severomoravská pasivita. Po listopadu 1989 spoluzaložil Moravskoslezský den. Do něho každý den přispíval sloupkem „Mluvím za tebe“. Vyjadřoval se v nich k současnému politickému dění a celkově k životu lidí i zvířat. Od roku 1990 byl poslancem České národní rady a zakládajícím členem HOSTu.

Dílo Karla Biňovce:
Povídejme si o detektivkách
Matematik hrůzy (o E. A. Poeovi)
Zápas o divadlo
Arbesovo romaneto
Český historický román
Vědcovo velké dobrodružství (o F. Běhounkovi)
- všechna tato díla byla vydána pod hlavičkou Knihovny města Ostravy.
Slovo do pranice - 1991

edice ARCHANDĚL /Nezávislé nakladatelství a vydavatelství/
KAREL   BIŇOVEC "STÍN" - Groteskně tragická koláž o dvanácti zpěvech

Svazek 3.
Náklad - 50 ks
Grafiky - Rosťa Němčík
Vydání první
Ostrava 1990

Originální vydání - strojopis z roku 1990 - si můžete v menším rozlišení okamžitě prohlédnout ve fotogalerii pod článkem. Pro další práci s ním je v příloze článku přehledně ve větším rozlišení vhodném pro tisk.

Karel Biňovec

STÍN
Groteskně tragická koláž o dvanácti zpěvech

ADÉLCE
Která mi dala sílu,tuto poému napsat a byla její první posluchačkou a shovívavým kritikem
 
/ 1 /

Stín monstra padl na Prahu
na Vltavu i Hrad ...
Zářivé zítřky na prahu -
klaňme se jako Alláhu
mužovi s čelem sedláka,
jenž káže jásat, neplakat
a unisono hrát!

Největší génie všech dob,
tvé odpůrce tref šlak!
Nad mrchovištěm ne-osob
hrajeme vabank, hop či trop
a vítězství je nasnadě,
když panuje nám na Hradě
tvůj nejvěrnější žák.
 
/ 2 /
 
Mráz ještě pálil tváře,
běsnilo sněžení.
Čas připřáh ke své káře
ohnivé spřežení,
pendlovkám historie
vytáhl závaží.
Už neuštkne tě zmije!
Dělník je na stráži.

Zni slova Gottwaldova
nad mořem lidských hlav.
Had do díry se schová.
A proto, lide, slav,
slav den, kdy v lepší příští
vyjel vlak z nádraží.
Pod koly hady tříští...
Dělník je na stráži.

Když máme, co jsme chtěli,
chraň, soudruhu, si chraň,
zač otcové tví mřeli,
platili krve daň.
Dejme se v pevné víře
do díla s kuráží!
Had marně syčí v díře.
Dělník je na stráži.

/ 3 /

Soudružky a soudruzi, nyní vám zazpíváme
ukrajinskou častušku:

V kolchozech teď dobře žijem -
žírná pole, žírný sad.
Živ buď drahý soudruh Stalin,
který povznes Zemi rad!

S každým měsícem a rokem
se náš život zlepšuje.
To je tím, že o nás stále
rodný Stalin pečuje.

Na stalinskou pečlivost
odpovíme jasně:
Plány prací kolchozních
vyplníme včasně.

Celý kolchoz náš se rozhod:
za sklizeň se budem bít.
Staline nás milovaný,
přijď náš kolchoz navštívit!

Poctivě jsme pracovali,
sklizeň je už v bezpečí.
Staline náš, příchod tvůj k nám
byl by svátek největší!

Co nám soudruh Stalin dal,
na mysli vždy budem mít.
To, co Stalin povídal,
vždy se musí vyplnit.
 
/ 4 /

Náš vlak se řítí v lepší příští.
Příšerný topič neznámý
s urputnou pílí v topeništi
žár udržuje lebkami.

V bezednou noc vlak míru sviští,
kdo stojí v dráze, zahyne.
Přikrmte oheň v topeništi!
Díky ti, díky, Staline!

Pějeme paian rodné Straně,
kdo nezpívá, ven z kola jde.
Topič si chlapsky plivne v dlaně...
Díky ti, díky, Gottwalde!

/ 5 /
 
Zítra se bude tančit všude.
Víno je rudé jako krev.
Nepiješ s námi? Neubude.
Hoří v nás svatý lidu hněv.
Nedáme vzít si lepší příští,
reakci postavíme hráz.
Kdo váhá, skončí na smetišti.
Bez přítěže se kráčí snáz.

Už nejsme lidi, teď jsme masy,
už nejsme národ, jsme teď lid -
a masy hrdě Vůdci hlásí:
Jsme jednotní, jsme monolit!

Na stožár světa vlajky rudé
vyletí za chorálu děl.
Zítra se bude tančit všude
na skalpech třídních nepřátel.

..............................

Pějeme paian rodné Straně,
kdo nezpívá, ven z kola jde.
Topič si chlapsky plivne v dlaně...
Díky ti, díky, Gottwalde!

/ 6 /
 
Plevel se v naše pole vkrádá,
všude je zrada, zrada, zrada!
Tvář její hnusná, vždycky táž.
V ní rozvrat je a sabotáž.

Nepřítel podlé plány spřádá,
lstivě se skryl i v našich řadách -
i v partaji se rozleze
ta zatracená hereze.

Zrádci nás nezaskočí spící -
náš Kléma, ten má pod čepicí,
vždy nejlíp ví, co žádá lid,
nedá se nikým ošulit.

Zlotřilá chamraď bez cirátů
svěří se v péči kmotru katu...
Kmotr se před tím napije,
vždyť budou vyšší prémie.

Z paměti navždy mizí slova -
Kalandra, Píka, Horáková...
Člověčí jméno bylo tu,
hroutí se v prach a nicotu...

Kléma má na své bujné kštici
Clementisovu beranici.
S ní fotka mé ten pravý říz...
Kam ale zmizel Clementis?

/ 7 /
 
Agenti wallstreetských pánů
NEPROJDOU
Zaprodanci Vatikánu
NEPROJDOU

Kdo si chtějí v Bibli čísti
NEPROJDOU
Fašisti a sionisti
NEPROJDOU

Spřeženci Titovy kliky
NEPROJDOU
Lokajové Ameriky
NEPROJDOU

V našich vlastních řadách zrádci
NEPROJDOU
Trockisti a španěláci
NEPROJDOU

Ti, co křepčí v rytmu twistu
NEPROJDOU
Vrazi v žoldu revanšistů
NEPROJDOU

Kulaci a živnostníci
NEPROJDOU
Jejich děti, kmotři, strýci
NEPROJDOU

Diverzanti,kverulanti
NEPROJDOU
Ti, co místo schůze randí
NEPROJDOU

Cyklisti a holubáři
NEPROJDOU
Brýlatí a sedmilháři
NEPROJDOU
        NO PASARAN

/ 8 /

Dětičky stojí na stráži,
třídně nám srdce oblaží:
"Dědeček a babička,
ujídaj nám chlebíčka."

I mládež stojí na stráži
a řičí směle v extázi:
"Amerika čumí,
jak to Gottwald umí!"

Lid stojí bděle na stráži
a povykuje s kuráží:
"Cholera, mor, brabenci -
Trumanovi spojenci."

Básníci stojí na stráži,
svou pravověrnost prokáží:
"Záviše Kalandru
pověste na klandru!"

/ 9 /

Něžný poeta
písní rozplétá
cůpky nezbednic.
Báseň pomačká,
křepčí kozáčka
kolem šibenic.

Psovi psi smrt!

Něžní poeti
v slastném dojetí
mekají hold svůj.
Že jsou v přesile
k trůnu zběsile
ječí: Ukřižuj!

Psovi psí smrt!

Skalní Skálové
planou pro nové,
vždycky v linii.
Pohár pomyjí
se jim promíjí
když ho rozlijí.

Psovi psí smrt!

Pilní Pilaři
se k nim přifaří
drmolením bendž.
Plivnou na kříže,
když jdou za mříže
Palivec i Renč.

Psovi psí smrt!

/ 10 /

Rozbito monstrum, zůstal stín
a z láhve vypuštěný džin
napadá stromy, které kvetou.
Krvavý zadrhl se mlýn,
z paměti mizí do hlubin
domeček pod Loretou...

Nech nadějí, jež v oblacích tě šálí -
oprátka zetlela, čekají kriminály.

Ledová ruka hrdlo svírá,
v blátě se válí láska, víra,
přátelství neznamená nic.
Svědomí - pověra je čirá.
Devótnost z pohledů všech zírá
pod bdělou vládou domovnic.

Bu bu bu, pošlém na tebe
vždy přeúslužné STB.

Ve smrduté žumpě frází
marně se ke slovu hlásí
moudrost taťky Seneky.
Když se lidi stydí plazit,
k podlaze je zase srazí
tanky přátel na věky.

Bratříčku, zavírej vrátka!
    "S reakcí vezmem to zkrátka,
    chytnem ji za pačesy!"
Hausmajstrová ruce mne si.

/ 11 /

Vysoká tribuna, hadr rudý,
mikrofon žhaví velekněz nudy.
Otroci konsumu, vyvalte sudy!
Šlapeme. Chodéem v chod!
            Kudy však? Kudy?

Směr určí projev notábla:
Bla bla bla bla blablabla.

Klec nám spadla, klec nám spadla,
kdopak nám ji postaví?
Postaví ji sdělovadla,
vtlučou nám ji do hlavy.

Plev vagón, zrna ani zbla:
Bla bla bla bla blablabla.

Žijem si jak prase v žitě,
kradem, lžeme nepokrytě.
Kdo je vinen? Kdo je vinen?
Maul halten und weiter dienen!

Skandují břicha nadláblá:
Bla bla bla bla blablabla.
 
/ 12 /

Strana s lidem,
lid se stranou
Jednotní jsme, monolit
Disidenty smetem stranou
Gottwald žil
    Gottwald žije
        Gottwald bude žít

V pevných řadách semknuti
Nejsme národ, my jsme lid
Tvoji, vůdče, rekruti
Stalin žil
    Stalin žije
        Stalin bude žít

AMEN

Přílohy

pdf
Karel Biňovec - Stín

Přečtete si groteskně tragickou koláž o dvanácti zpěvech ostravského spisovatele, žurnalisty, režiséra, signatáře Charty 77 a manifestu Hnutí za občanskou svobodu Karla Biňovce. Originální text ironizující budovatelskou poezii 50. let, kulty vůdců a odhalující nelidský rozměr komunistické totality.

Typ souboru: *.pdf | Velikost: 5,32 MB
Pro přístup k souboru musíte být přihlášen.

Fotografie

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literaturyPandorina skrinkaMuzeum v krabičce
Více...

_Související články

12.4.

Domovní prohlídka

Několik pracovních listů k dokumentům zachycujícím domovní prohlídku v bytě disidenta za normalizace. Na konkr...
3.3.

Jak se dělal samizdat na severní Moravě

Pracovní materiály nabízejí výběr vzpomínek pamětnků a dobové dokumenty, na jejichž základě žáci pátrají po mo...
19.1.

Disent na severní Moravě – samizdat

Pracovní list pro žáky nabízí několik dobových pramenů k tématu přepisování či distribuce samizdatových knih a...
18.1.

Ostrava v době „normalizace“ (1969–1988)

Studie shrnuje základní mezníky období normalizace v Ostravě, od prvních náznaků, přes upevnění moci konzervat...
2.1.

Charta 77 - kořeny, smysl, reakce, inspirace

Výuková prezentace se zabývá kořeny Charty (Helsinská konference KBSE, proces s undergroundem, Havlův dopis Hu...
15.7.

Libri prohibiti aneb další podoby českého samizdatu

Prezentace navazuje na materiál "Petlice a Expedice - samizdatové edice 70. – 80. let 20. stol.", informuje o ...
11.7.

Petlice a Expedice - samizdatové edice 70. – 80. let 20. stol.

Prezentace přináší základní vhled do problematiky českého samizdatu. Vysvětluje samotný pojem samizdat a jeho ...
24.2.

Ženy v disentu Petruška Šustrová a Jiřina Šiklová

Pracovní texty ke stejnojmennému dokumentárnímu filmu z cyklu Dějiny na vlastní kůži, který reflektuje poněkud...
14.9.

Úplné samizdatové vydání sbírky "Rekviem" Anny Achmatovové

Úplné samizdatové vydání sbírky "Rekviem" ruské básnířky Anny Achmatovové v překladu významného ostravského sp...
30.8.

Posledních pár lístků - samizdatové vydání básní Jaromíra Šavrdy

Nabízíme vám faksimile unikátního samizdatového vydání básní ostravského spisovatele, chartisty Jaromíra Šavrd...
30.6.

Charta 77 a disent v Československu - materiály pro učitele

V příloze článku si můžete stáhnout materiály, které obdrželi učitelé na vzdělávacím semináři Charta 77 a dise...
30.6.

Charta 77 a disent v období normalizace - výukový set

Výukový set věnovaný  Chartě 77 a disentu v normalizačním Československu. Toto téma naší novodobé historie je ...
18.6.

Scriptum - tituly českých exilových a samizdatových periodik

Projekt občanského sdružení Exodus v Plzni a Třemošné, které nekomerčně zpřístupňuje význačné tituly exilových...
1.4.

Charta 77 na internetu

Seznam kvalitních internetových odkazů k tématu Chraty 77:  
19.3.

Charta 77 a tzv. Anticharta (pracovní listy)

Pracovní texty - ukázky z textů prohlášení Charty 77 a oficiálního komunistického prohlášení "Za tvůrčí činy v...
Více souvisejících...

_Prameny

IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

Aktualizováno: 11.1.2021 23:32 | Rubrika: Napříč stoletím
IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

IWalk je vzdělávací aktivita spojující unikátní filmové vzpomínky pamětníků z celého světa s kontextem každodenního prostoru, ve kterém žijeme.

_Metodika

Dějepis pro všechny a o všech!

Aktualizováno: 21.12.2022 11:43 | Rubrika: Československo v letech 1918-1938
Dějepis pro všechny a o všech!

Dějepis pro všechny a o všech je princip, kterým se řídil tým metodiček Multikulturního centra Praha při tvorbě nového vzdělávacího webu digitalnipracovna.cz.

_Aktuality

Finále XV. ročníku soutěže Eustory

Aktualizováno: 9.10.2024 12:52 | Rubrika: Akce Moderních Dějin
Finále XV. ročníku soutěže Eustory

18. října 2024 proběhne v ostravském Centu PANT slavnostní vyhlášení nejlepších prací soutěže Eustory. Poprvé budou uděleny ceny ve dvou kategoriích: odborná práce a multižánrový projekt.

_Dějiny v médiích

Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

Aktualizováno: 27.4.2020 19:59 | Rubrika: Speciály, Video
Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

ČT edu vytvořilii speciál kolekci videí a pracovních listů k druhé světové válce. Znalost historie nám pomáhá určit směr našich budoucích kroků. Konec druhé světové války je důležité si připomínat, a proto vám přinášíme speciální ...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2024 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT