
Jan Urban: Zapomenutý masakr, při kterém bylo zavražděno více lidí než v Lidicích
Jsme nejprve lidmi, a pak teprve Čechy. Máme závazek vůči naší lidské důstojnosti. Jsme povinni vidět v otázce naší viny jasně a vyvodit z toho závěry… Vojáci československé armády v noci na devatenáctého června roku 1945 v Horní Moštěnici u Přerova popravili během sedmi hodin sedmdesát jedna mužů, sto dvacet žen a sedmdesát čtyři dětí mladších čtrnácti let.
Jediným hříchem a zločinem zavražděných byla jejich německá národnost, a to, že se chtěli vrátit do svých domovů na Slovensku. Pro připomínku masakru zveřejňujeme rok starý článek Jana Urbana.
Motto: „My Němci jsme skutečně bez výjimky povinni vidět v otázce naší viny jasně a vyvodit z toho závěry. Zavazuje nás naše lidská důstojnost. Už to, co si o nás svět myslí, nám nemůže být lhostejné, neboť víme, že patříme k lidstvu, jsme nejprve lidmi, a pak teprve Němci.“ Karl Jaspers – Otázka viny
V roce 1945 byla československá armáda na území vlastního státu zcela v područí Sovětského svazu. Sovětská strana kontrolovala československou armádu do konce války prostřednictvím přímých operačních rozkazů a styčných důstojníků, ale od ledna 1945 především stoprocentní kontrolou komunisty tvořeného Obranného zpravodajství (OBZ) a sítě personální politiky, výzbroje, vojenského výcviku a „osvětových důstojníků“ v každé jednotce. Rozhodující část zpravodajské činnosti OBZ, která vznikla na rozkaz sovětských míst a bez vědomí československé vlády, byla přitom od první chvíle zaměřena proti zájmům republiky, ústavnímu pořádku, demokracii a ve prospěch cizí moci...
Celý článek čtěte ZDE