Druhý Otčenáškův román Občan Brych byl ve své době průkopnickým činem české literatury. Vyšel v roce 1955, česká tvorba se tehdy začínala pomaloučku probouzet z dogmatické strnulosti, stále však opakovala několik osvědčených modelů. Otčenášek částečně opustil černobílé schéma kladných a záporných hrdinů, ústředním hrdinou románu neudělal ani dělníka, ani funkcionáře, ale inteligenta, dokonce nerozhodného, kolísajícího. Brych má své výhrady k politice komunistické strany, a přesto není líčen jako nepřítel. To všechno spolu s citlivějším propracováním psychologie postav znamenalo podstatný posun směrem k životní realitě a získalo Otčenáškovi širokou čtenářskou oblibu. Pro propagandistické účely byl váhavý intelektuál, který se pro režim dobrovolně rozhodne, samozřejmě mnohem vhodnější, než plakátoví hrdinové, jejichž věrohodnost byla pro běžného obyvatele Československa nulová.