V mumraji „výroční horečky“ se však zrodila řada institucí, projektů, pořadů a dalších aktivit primárně zaměřených na reflexi naší moderní historie. V rámci tohoto masového vzpomínání přišla na přetřes i výuka moderních dějin na českých školách. Učí se o nich děti v dostatečné míře? Co vědí o naší komunistické minulosti? Vždyť není nic jednoduššího než udělat anketu a „změřit“ dějepisné vzdělání. Výsledek bude s ohledem na vážnost věci – a „osmičková“ výročí jí jsou – pravděpodobně katastrofální.

Jak si výuka dějepisu na zdejších školách stojí, to lze samozřejmě stěží generalizovat. Výrazně to ovlivňují podmínky, které se školu od školy mění. Dějepis na základních školách se liší od toho na gymnáziích. Všude však záleží především na konkrétním učiteli, na finanční situaci školy či vstřícnosti ředitele. Přesto se pokusím situaci, s ohledem na vlastní praxi gymnaziálního učitele dějepisu, alespoň v dílčích postřezích charakterizovat...

přečtěte si celý text na webu Ústavu pro studium totalitních režimů v sekci vzdělávání.