
Historie a současnost jazyka jidiš
Český rozhlas – Celé generace evropských Židů mluvily od středověku jazykem jidiš a řada slov z něj přešla i do češtiny – například mešuge, melouch, šlamastyka, šoufl, póvl, čurbes nebo pajzl. My si teď něco řekneme o jeho historii a také o tom, kde se tento jazyk dá dnes u nás studovat.
Židé nemluví židovsky, stejně jako Kanaďané nemluví kanadsky nebo katolíci katolicky. Úředním jazykem státu Izrael je hebrejština. Ta je společně s aramejštinou také jazykem modliteb a obřadů. Po vyhnání Židů ze Svaté země a jejich rozptýlení po světě začala vznikat i řada dalších jazyků, jejichž základem byly obvykle místní jazyky, do nichž pronikla hebrejská slova. Nejrozšířenější z nich byly jidiš a ladino. Židovští obyvatelé západní, střední a východní Evropy mluvili jazykem jidiš. Jaké znalosti mohou pomoci současným studentům jidiš, vysvětluje lektor tohoto jazyka Petr Jan Vinš.
„Při studiu jidiš pomůže znalost hned tří různých věcí. Za prvé je to pochopitelně znalost němčiny, protože němčina a jidiš mají společné východisko ve středověké středohornoněmčině. Na druhé straně pomůže i znalost hebrejštiny, protože v jidiš se objevuje celá řada hebrejských a aramejských slov, byť jsou v jiné výslovnostní tradici než v moderní hebrejštině. A to třetí, co pomůže, je znalost slovanských jazyků – polštiny, ruštiny, ukrajinštiny, protože celá řada slov se do jidiš dostala právě z těchto jazyků prostřednictvím jazykového kontaktu.“
Celý článek čtěte ZDE