
Fotografie TASS - I. čs. samostatný polní prapor v SSSR
Digitální kopie fotografií sovětské zpravodajské agentury TASS zařazených do pamětní publikace, která popisovala bojové vystoupení československých vojáků na frontě v zimě 1943, bitvu u Sokolova. Kniha byla vydána v prosinci roku 1943 v Moskvě a v roce 1945 v dalších vydáních.
Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.
Fotografie pro publikaci dodala Tisková agentura Sovětského svazu (TASS - Телеграфное агентство Советского Союза). Knihu dle záhlaví věnovala tehdejší 1. čs. samostatná brigáda vrchnímu veliteli čs. branné moci presidentu republiky Edvardu Benešovi.
Jedním z autorské dvojice této oslavné publikace byl Bedřich Reicin (29. 9. 1911 - 3. 12. 1952), který působil za války v Moskvě jako spolupracovník zahraničního vedení KSČ a rovněž jako hlasatel československého vysílání moskevského rozhlasu. Od roku 1942 byl osvětovým, později zpravodajským důstojníkem československé vojenské jednotky v Sovětském svazu, v letech 1944-1945 pak povýšil na náčelníka kontrarozvědky I. československého armádního sboru. Po válce Reicin řídil jako náčelník 5. oddělení hlavního štábu - OBZ (obranné zpravodajství), podílel se na prosazování komunistického vlivu do vojenských struktur a poúnorových čistkách v armádějako náměstek ministra národní obrany pro kádrovou práci. Reicinův vliv byl obrovský, neštítil se likvidovat své oponenty a statečné hrdiny protinacistického zahraničního odboje, jako v případě justiční vraždy generála Heliodora Píky. Reicin se vašplhal až do hodnosti divizního generála. Jeho strmý vzestup ukončilo zatčení v roce 1951 a v následujícím roce byl Reicin v Procesu s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským odsouzen na základě smyšlených obvinění (jako mnoho z jeho dřívějších obětí) k trestu smrti a popraven.
Soupis fotografií:
President a vrchní velitel čs. branné moci — Dr. E. Beneš.
Plukovník Ludvík Svoboda, velitel 7. čs. samostatného polního praporu v SSSR.
Prapor „Sokolováků".
Protitankové pušky v akci.
Naše pěchota v SSSR v útoku.
Přednáška osvětového důstojníka B. Reicina na cvičeni.
Na voroněžské frontě.
Nechat je přiblížit.
Kpt. Lomský a npor. Rytíř.
Automatčíci — úderná síla čs. jednotek na sovětsko-německé frontě. Mistři průzkumu, obchvatu a nezadržitelných úderů.
Předseda presidia Nejvyššího Sovětu M. I. Kalinin předává gen. Svobodovi řád Lenina.
Plk. Svoboda přehlíží jednotku po bitvě u Sokolova.
Českoslovenští vojáci za sovětským kulometem „Maxim".
Vojáci 1. čs. praporu v SSSR uctívají památku svých padlých kamarádů u Sokolova.
Po bitvě u Sokolova se ihned začala organisovat a cvičit 7. čs. brigáda v SSSR. Vojáci z fronty předávají bojové zkušenosti novým kamarádům.
Zdravotní služba 7. čs. pol. praporu v poli.
Mezi boji — vtip, satira, smích přemáhá únavu.
Hrdina Sovětského svazu — kpt. Otakar Jaroš.
Fotografie mohou učitelé využít při přípravě zajímavých metodických materiálů pro své žáky, případně s nimi pracovat v hodině nebo semináři, mohou se stát také podkladem pro samostatnou práci či přípravu žáků. Digitální kopie fotografií najdete v menším rozlišení k okamžitému prohlédnutí ve fotogalerii pod článkem a v příloze článku ve větším rozlišení vhodném pro tisk.
ČTENÁŘI (předmluva ke knize)
Ve válce, která právě skonala, prohráli romantikové a diletanti v zápasu s politickými realisty a profesionály. Ještě před jejím počátkem, v době mezi první a druhou mobilisací roku 1938, švihl po nás tehdejší generál — polní maršálek Hermann Goring jízlivou poznámkou o národu, který přivandroval do životního prostoru velkoněmeckého bůhví kdy a bůhví odkud, a ve dnech pomnichovských razil o nás Duce Italů, Benito Mussolini, zlý úšklebek o národu, který není hoden svobody, nezmůže-li se v boji za ni ani na gesto.
Práce presidenta republiky za hranicemi, emigrace londýnská i moskevská, bojová účast našich letců v řadách britské vzdušné flotily, našich jednotek při katastrofě Francie i v Africe, výrazná kapitola, připsaná do dějin Velké vlastenecké války v Sovětském svazu československými vojenskými jednotkami v SSSR, partyzáni, sabotéři a podzemní hnutí doma, povstání slovenské, barikádníci z květnových dnů pražských — hle, aktivní, realistické a nediletantské položky, kterými se můžeme vykázat! ve velké účetní knize dějin pod titulem: Češi a Slováci ve druhé světové válce.
Političtí romantikové a diletanti skončili romanticky a diletantsky: jeden z nich chycen a popraven, když v cizí uniformě prchal ze své vlasti, druhý otráven, zdá se, vlastním okolím, kterému se stal nebezpečným, třetí, čtvrtý, pátý a ostatní čekají ve vyšetřovací vazbě na svůj trest. Hermann Goring se může ještě před smrtí přesvědčit, odkud a kdy jsme přišli do svých sídlišť a komu patří ona část životního prostoru, kterou reklamoval pro Velké Německo, ale Benito Mussolini se asi už nikdy nedozví, jakým gestem setřel náš národ jeho slinu se své tváře.
Proto knížka, kterou tuto českému čtenáři předkládáme, a která vylíčí vystoupení československých vojáků na sovětsko-německé frontě v zimě 1943, je knížkou cti — cti neztracené uvnitř, ale ohrožené pro zrak pozorovatele zvenčí.
Byla vydána v prosinci roku 1943 nákladem Vydavatelství cizojazyčné literatury v Moskvě, a vypravuje svěže a bystře o formování československé vojenské jednotky v Sovětském svazu, o její cestě na západ, na frontu, ve stopách velkých bojů postupující Rudé armády, o onom chladném a mlžnatém odpoledni osmého března roku čtyřicátého třetího u velké vsi jižně od Charkova, které později vešlo do válečných dějin jako bitva o Sokolovo, vypravuje tu vzrušeně a patheticky, tu rozmarně a s humorem o nadšených Češích a Slovácích, kteří se do jednotky hlásili, o jejich strádáních, obětech a vítězstvích, o dnech úmorných pochodů a vypjatého bojového nasazení, o jejich dětinské lásce k plukovníkovi Svobodovi, o bratrském vítání Čechoslováků v bratrské, tolik zkoušené zemi sovětů, vypravuje o žhavém soucítění těchto vojáků s odbojem domácím — a nevypravuje o bojích u Kijeva, Bílé Cerkve a těžkých dnech Dukly, tažení Slovenskem a Moravou do Čech a onom slavném dni, kdy se První československá brigáda vrátila do Prahy a zařadila jako jedno z ohnisek na budování nové lidové armády nového svobodného a široko se rozpřahajícího Československa.
Vojenská situace — a tu je třeba při čtení mít pilně na paměti! — při formování československé jednotky v Sovětském svazu byla taková: balon vojenských úspěchů je nafouknut na prasknutí, vzduch uvnitř zhuštěn do nedýchatelna, skvěle organisovaná a živená válečná mašina pracuje pod přetlakem na plné obrátky: německé armády stojí na březích průlivu La Manche i Stalingradu na Volze, v Africe i u Severního moře. A tu je — ke konci roku 1942 — balon propíchnut hned na dvou místech: v Africe u El-Alameinu a u Stalingradu. V mrazivém ránu dne devatenáctého listopadu 1942, v pět hodin po půlnoci je balon pro Evropu definitivně propíchnut stalingradskými kleštěmi a vzduch z něho uniká nezadržitelně až do onoho květnového dne roku čtyřicátého pátého, kdy se vlajka se srpem a kladivem zatřepetá ve větru, kouři a dýmu na troskách Říšského kancléřství v Berlíně. A mezi tím — i to je třeba mít ve dnech vítězství dobře na paměti — kolik obětí, kolik smrtí!
A proto čtěte tuto knížku, vy, kdo jste přežili — čtěte ji, děti, abyste věděli, co prožili, promyslili a procítili vaši otcové, čtěte ji, vrstevníci doma, abyste viděli, jak bojovali a vítězili vaši bratři za hranicemi, čtěte ji učitelé, abyste dělali ne legendy, ne mythus, ale realistický epos našich krvavých a dělných dní pro citlivé vnímací blanky svých žáků, čtěte ji, básníci, prozaici a dramatici, stěžující si na nedostatek themat, čtěte ji, historikové, čtěte, žurnalisté, zavalení hromadou aktuelních látek, čtěte ji, vojáci, abyste se dozvěděli, za jakou cenu se dělá kus historie, čtěte ji konečně i vy, kdo jste ji žili, ať se po letech, jak říká básník, píseň plamenná a vítězná zas dotkne vašich ošlehaných tváří — čtěte ji všichni, abyste se dozvěděli, že bez obrovitého bojového a dělného vypjetí Sovětského svazu — jak vysvítá nejen z této knížky, ale i z dalšího chodu historie — nestála by budoucnost před námi, jako stojí dnes, rozdychtěná a plna netušených možností, čekajíc jen na naši pracovitou ruku.
V Praze v červenci 1945.
Boh. Mathesius.
Sokolovo
Sborník reportáží o prvním bojovém vystoupení I. čs. samostatného polního praporu v SSSR
Na sovětsko-německé frontě v roce 1943
Napsali B. Reicin - J. Mareš
Vydalo Nakladatelství J. L. Bayer a. s. v Kolíně
Roku 1945
Fotografie TASS
Návrh obálky a úprava K. Brandejs
Vytiskly Grafické závody J. L. Bayer a. s. v Kolíně
3. vydání
Cena K 60 —
Přílohy

Fotografie
Související články
- Dukla - pracovní list (26.9.2013)
- Dukla (21.9.2013)
- Ludvík Svoboda - československý legionář, generál a komunistický prezident (21.8.2013)
- Pražské májové povstanie 1945 - I. oddiel (9.8.2013)
- Pražské májové povstanie 1945 - II. oddiel (9.8.2013)
- Pražské májové povstanie 1945 - III. oddiel (9.8.2013)
- Pražské májové povstanie 1945 - IV. oddiel (9.8.2013)
- Pražské májové povstanie 1945 - V. oddiel (9.8.2013)
- České národní povstání v květnu 1945 (29.5.2013)
- Květnové národní povstání v roce 1945 (8.5.2013)
- Vasil Coka - z gulagu na frontu (28.6.2012)
- Sovětský GULAG a československá zkušenost (26.6.2012)
- Ostravská operace (15.5.2012)
- Ostravská operace Rudé armády (10.března - 5. května 1945) (18.4.2012)
- 2. světová válka 1941-1943 (20.12.2011)
- České národní povstání v roce 1945 (7.10.2011)
- Bedřich Reicin (15.2.2011)
- Východní fronta - cesta do Berlína (Polsko, Maďarsko, Rakousko, Německo 1944-45) (10.2.2010)
- Východní fronta - cesta do Berlína (osvobozování SSSR a Balkánu 1943-44) (1.2.2010)
- Východní fronta 1942-43 (Stalingrad) (17.1.2010)