Moderní-Dějiny.cz

FILM: Sudety - protrhnout vrstvu lhostejnosti

Publikováno: 23.11.2013, Aktualizováno: 4.3.2014 10:35
Autor: (red)

Krátký dokumentární film Sudety – protrhnout vrstvu lhostejnosti se zaměřuje na poválečné vyhnání Němců z Československa optikou tří pamětnic. Liselotte Židová, Marlene Wetzel Hackspacher a Helga Heller, v době odsunu mladé dívky, popisují česko-německé vztahy před válkou různě – podle jedné byli Němci před válkou znevýhodněni a chtěli si udržet vlastní kulturu, podle druhé byly vztahy dobré – Češi byli s Němci po první světové válce jeden národ. Líčení událostí poválečných je již homogenní. 

FILM: Sudety - protrhnout vrstvu lhostejnosti

Jako první nastupuje atmosféra strachu v očekávání, jak s nimi bude naloženo, poté hektický odsun na shromaždiště, při kterém měli sudetští Němci pár hodin na sbalení věcí s limitem 60 kg, a odvoz do Německa v dobytčích vagonech. Tam je čekalo pouze chladné přijetí ze strany domorodého obyvatelstva, pro které byli utečenci ubírající Němcům práci. Čekala je hmotná nouze, úmorná práce při odklízení sutin a nedostatek jídla. Díky své pracovitosti si však po letech získali důvěru místního obyvatelstva. Sdíleným pocitem u všech tří žen je nepochopení důvodů vyhnání, odsouzení kolektivního obvinění Němců a smutek ze současného schvalování odsunu v Česku – protože, jak na závěr konstatuje Liselotte Židová, zapomenout válečné události není možné, je však možné odpustit. A od odpuštění už je jen kousek ke smíření. Film je doplněn historickou studií, prezentací, metodickými materiály a prameny. 


Odkaz ke stažení kompletního DVD Dějiny na vlastní kůži ZDE  nebo ZDE


BIOGRAFICKÉ MEDAILONY PAMĚTNIC:

Marlene Wetzel Hackspacher
Marlene Wetzel Hackspacher se narodila 11. června 1922 jako Marlene Jackwerth v Dolních Studénkách (Schönbrunn) u Šumperka (Mährisch Schönberg). Vyrůstala ve velkém domě spolu se svou babičkou, rodiči, o 17 let starší sestrou a dvěma bratry. Už jako malá dívka snila, že se stane cukrářkou. V roce 1937 Šla do učení ke své sestře, cukrářce v Mariánských Lázních (Marienbad). „Za války se seznámila se svým prvním manželem Rudolfem Wetzlem. Ten směl přijet na několik málo dnů z fronty do Šumperka na svatbu, které se zúčastnili i jeho rodiče ze švábského Zöschingenu. Marlene, nyní Wetzel, otěhotněla, ale její dcera Marlies, narozená 29. prosince 1944, svého otce nikdy nepoznala. Bojový pilot Rudolf Wetzel byl 25. dubna 1944 zastřelen partyzány v Miláně. Tehdy 23letá vdova se to však dověděla až v okamžiku, kdy stála s celou rodinou na prahu domu jeho rodičů ve švábském Zöschingenu, kde se se svým manželem měla dle domluvy setkat.

Přestože bylo zakázáno přepravovat v odsunovém zavazadle pracovní nástroje, měla Marlene Wetzel už několik týdnů před odsunem schované v dětském kočárku své dcery oplatečnice z mariánskolázeňské cukrárny. Ty jí výrazně usnadnily nový začátek v bavorském Švábsku. Bylo tomu tak i proto, že Marlene Wetzel uměla dobře používat rovněž své neviditelné „zavazadlo": své know-how. V malé komůrce v domě rodičů svého manžela pekla pomocí nelegálně dovezených oplatečnic karlovarské oplatky. Nechutnaly zdaleka jen vyhnancům. S velkou dávkou průbojnosti a notnou porcí vůle se stala z tovaryšky nejprve cukrářskou mistrovou a později podnikatelkou. Brzy se znovu vdala za místního muže, Hanse Hackspachera, se kterým úspěšně vybudovala podnik Wetzel — Karlsbader Oblaten. Firma existuje dodnes; její vedení mezitím převzal Hans Hackspacher junior. Kromě četných vyznamenání z rukou sudetoněmeckých spolků a poct od města Dillingenu (například čest-ného občanství) je nositelkou Bavorského řádu za zásluhy.

Životní příběh Marlene Wetzel Hackspacher je příběhem mimořádně úspěšné profesní a sociální integrace, z něhož vyplývá, že podmínky k začlenění do nové společnosti sice nebyly příznivé, ale vyhnanci si s sebou přiváželi myšlenkové bohatství, které jim v začátcích pomohlo. Současně je tento příběh i příběhem silné ženy, která zažila mnoho ran osudu. Podruhé ovdověla a dvě z jejích celkem tří dětí už nežijí. Přesto se i ve svých 88 letech postaví každé odpoledne za pult a prodává své oplatky.

Helga Heller
Helga Heller se narodila 2. září 1927 v České Lípě (Böhmisch Leipa) jako Helga Lippert. Měla staršího bratra. Její vlastní otec, který zemřel několik let po jejím narození, byl inženýr v oboru pozemního stavitelství; její nevlastní otec, kterého si její matka vzala v roce 1941, byl právník. Po skončení války byla Helga Lippert poslána do vnitrozemí na nucené práce v zemědělství. Když se vrátila domů, našla dům prázdný. Její matka byla několik dní předtím spolu s tisíci jinými obyvateli České Lípy vyzvána k opuštění města v rámci tzv. „divokého“ odsunu. Sedmnáctiletá dcera se vydala matku hledat a setkala se s ní nakonec až o několik týdnů později u známých v Sasku. Obě ženy si však nedokázaly poradit jinak, než že opětovně přešly hranici zpět do Čech a nechaly se vysídlit v rámci tzv. „spořádaného“ odsunu. Protože nevlastní otec Helgy pobýval v Nejdku (Neudek) v Krušných horách, šla Helga se svou matkou nejprve k němu a následně byly v roce 1946 podruhé
odsunuty.

Rodina hned po příjezdu do Bavorska začala navštěvovat sudetoněmecké akce a angažovala se v záležitostech vyhnanců. Helga Lippert se tak v roce 1959 na Sudetoněmeckých dnech ve Vídni seznámila se svým pozdějším manželem Viktorem Hellerem. Také on pocházel z České Lípy. Práva začal studovat v Praze a studium dokončil v Mnichově. Od roku 1954 pracoval u soudu v německém Pasově. Hellerovi mají dvě děti a dodnes žijí v Pasově. Jejich dům u Innu prozrazuje původ svých majitelů. V předzahrádce stojí pomník z kamene ze zahrady u domu rodičů Viktora Hellera, který Hellerovi nechali za značných finančních nákladů převézt do Německa po své návštěvě ve vlasti. V interiéru se nacházejí četné obrázky domoviny, předměty, které si Hellerovi při odsunu vzali s sebou, jsou vystaveny ve vitrínách. … Je na ní vidět, že jí záleží na tom, aby své zkušenosti předala mladší generaci. Jako očitá svědkyně už byla několikrát ve školách vyprávět svůj životní příběh. Dokladem jejího úsilí o zachování historické paměti je i to, že vydává vlastivědný časopis Leipaer Heimatbrief a vede místní skupinu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Pasově.

ZDROJ: SCHOLL-SCHNEIDER, Sarah, ed., SCHNEIDER, Miroslav, ed. a SPURNÝ, Matěj, ed. Sudetské příběhy: vyhnanci, starousedlíci, osídlenci. Praha: Antikomplex, 2010. 382 s. ISBN 978-80-904421-0-8.

Liselotte Židová
Liselotte Židová se narodila 13. září 1930 v Bruntále a vyrůstala v obci Spachendorf (Leskovec nad Moravicí) na Bruntálsku. Její otec Arthur Lipschitz byl německy mluvící Žid, maminka Hedvika (rozená Czesch) německá katolička. Po roce 1936 začala rodina ze strany svých německých sousedů pociťovat nevraživost, která se postupně stupňovala. Dne 3. října 1938, po odtržení Sudet od zbytku Československa, museli Lipschitzovi narychlo opustit Leskovec. Po krátkém pobytu v Olomouci a v Praze se uchýlili do Trojanovic na úpatí Beskyd. Tam žila sestra maminky paní Židové se svým českým manželem. Lipschitzovi v Trojanovicích prožili válku; Arthur Lipschitz byl však v roce 1944 transportován do Terezína. Přežil a vrátil se v polovině května roku 1945.

Po válce byla většina německých příbuzných odsunuta do Německa, a to včetně babičky z maminčiny strany, která za války pomáhala židovské části rodiny. Arturu Lipschitzovi se nepodařilo odsunu německých příbuzných zabránit a sám s rodinou dostal československé státní občanství až v roce 1947. Mezitím přišel o naprostou většinu svého majetku, který jemu ani jeho dceři nikdy nebyl vrácen. Tyto události dokumentují desítky prohlášení a výměrů, které má paní Židová pečlivě uschovány.
Po válce se Lipschitzovi vrátili do Leskovce, paní Židová poté žila v Opavě a v padesátých letech se přestěhovala do Olomouce, kde žije dodnes. V roce 1959 dokončila studia na lékařské fakultě a poté pracovala 33 let jako lékařka. Vdala se za Ladislava Žida, s nímž má tři děti. Leskovec, vesnici, v níž prožila dětství a kde její židovští i němečtí předci žili po staletí, v devadesátých letech zaplavila voda přehradní nádrže Slezská Harta.

Liselotte Židová působí jako výjimečně vyrovnaná žena. Její osud přitom patří k těm nejdramatičtějším. Za války přišla o většinu židovského příbuzenstva; dědeček i tety zahynuli v koncentračních táborech. Po válce byli všichni její němečtí příbuzní kromě maminky a tety z Trojanovic, která byla provdaná za Čecha, odsunuti. Rodinný majetek byl rozebrán a nenávratně zmizel. Osudy této rodiny, která bezpochyby nepatřila mezi viníky na jedné ani na druhé straně, velice dobře dokumentují, kam také mohou vést cesty nacionalismem ovládané společnosti.

ZDROJ: http://www.pametnaroda.cz/witness/index/id/997/#cs_997

Tento materiál vznikl v rámci dotace MŠMT "Program na podporu činnosti nestátních neziskových organizací působících v oblasti předškolního, základního, středního a základního uměleckého vzdělávání v roce 2012".


Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literaturyPandorina skrinkaMuzeum v krabičce
Více...

_Související články

20.7.

Václav Černý - poválečná devastace kulturních památek v Sudetech

Literární historik Václav Černý ve svých pamětech vykresluje osudy sudetských měst a architektonických památek...
9.3.

Německá menšina v dokumentech československé armády (1944–1946)

Předkládaný soubor pramenů seznamuje s vybranými písemnými dokumenty, které se z pohledu československé armády...
23.11.

FILM: Hrdinové západní fronty - Milan Trunkát

Krátkometrážní dokument Hrdinové západní fronty – Milan Trunkát představuje osudy československých letců na zá...
23.11.

FILM: František Zahrádka – Muž Určený K Likvidaci

V dokumentu o poměrech v komunistických lágrech bývalý mukl František Zahrádka tvrdí, že v táborech byly dva d...
23.11.

FILM: Ženy v disentu - Petruška Šustrová a Jiřina Šiklová

V tomto filmu se setkáte se dvěma ženami-disidentkami, Petruškou Šustrovou a Jiřinou Šiklovou. Každá zvlášť po...
23.11.

FILM: Listopad '89 očima Jana Urbana

Novinář Jan Urban popisuje v krátkometrážním dokumentu Listopad ’89 očima Jana Urbana události během tzv. Same...
23.11.

Multimediální vzdělávací DVD: Dějiny na vlastní kůži

Multimediální vzdělávací DVD „Dějiny na vlastní kůži“ představuje v pěti filmových dokumentech výrazné české o...

_Prameny

IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

Aktualizováno: 11.1.2021 23:32 | Rubrika: Napříč stoletím
IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

IWalk je vzdělávací aktivita spojující unikátní filmové vzpomínky pamětníků z celého světa s kontextem každodenního prostoru, ve kterém žijeme.

_Metodika

Dějepis pro všechny a o všech!

Aktualizováno: 21.12.2022 11:43 | Rubrika: Československo v letech 1918-1938
Dějepis pro všechny a o všech!

Dějepis pro všechny a o všech je princip, kterým se řídil tým metodiček Multikulturního centra Praha při tvorbě nového vzdělávacího webu digitalnipracovna.cz.

_Aktuality

Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY

Aktualizováno: 28.9.2023 15:16 | Rubrika: Akce Moderních Dějin
Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY

V pátek 22. září 2023 byly v ostravském Centru PANT vyhlášeny výsledky české verze celoevropské soutěže EUSTORY a vítězové byli oceněni iPhony, knižními, finančními odměnami a jejich tutoři ročním bezplatným předplatným časopisů D...

_Dějiny v médiích

Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

Aktualizováno: 27.4.2020 19:59 | Rubrika: Speciály, Video
Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

ČT edu vytvořilii speciál kolekci videí a pracovních listů k druhé světové válce. Znalost historie nám pomáhá určit směr našich budoucích kroků. Konec druhé světové války je důležité si připomínat, a proto vám přinášíme speciální ...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2024 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT