Ukázka je vybrána z původního vysílání Rádia Svobodná Evropa (RFE). Pochází z 1. poloviny 80. let 20. století.
V tištěné podobě je Kohákova úvaha součástí knihy „Dopisy přes oceán aneb Čertování s Míšou“ (Praha: SPN 1991).

Zdroj: Československé dokumentační středisko, Archiv RFE, nahrávka CZ_V115_2.

Doporučujeme využít pasáž nahrávky, ve které Erazim Kohák srovnává hodnoty Masarykova pojetí demokracie s životem v normalizačním Československu - od času 14:16 do 17:39.

Moderní-dějiny.cz děkují za zveřejnění nahrávky Československému dokumentačnímu středisku.

„Kohák se ve svém učení hlásí k Patoč­kově fenomenologii jako učení o člověku, jako návodu pro lidský život. Patočkův přirozený svět je východiskem pro určení lidského života. Kohák pak věnuje prvo­řadou pozornost jeho mravní dimenzi. Vy­chází z toho, že mravnost je klíčovým fe­noménem lidského žití, spolužití v lidské společnosti. A tato mravnost nás vede i k víře, Bůh v jeho pojetí je více či méně opět spojen s mravností, což lze považo­vat i za důsledek vlivu Masarykova uče­ní, jemuž také Kohák věnoval pozornost. Právě Masarykův humanismus a přitaká­ní lidskému životu v jeho každodennosti, v každodenní činnosti, jsou Kohákovi blíz­kými. (…) Kohák je fundovaným obhájcem nezbytnosti nového soužití člověka a pří­rody, člověk se nemůže od přírody odtrh­nout, postavit se proti ní. Svou tělesností, ale veškerým svým životem včetně svého myšlení, je s ní svázán, tomu musí pod­řídit i svoji činnost. (…) V tomto smyslu se stal propagátorem ekologického uva­žování a ekologicky pojaté etiky, mrav­nost ve vztahu k lidem se má rozšířit i na mravnost ve vztahu člověka k ostat­nímu světu.“

Citováno podle: Stanislav Stark, Vybrané osobnosti čes­kého filosofického myšlení, Praha a Plzeň 2011, s. 94 – 97.

Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.