Emigrace - Abeceda zločinů komunismu
Aby se Vladimír Kříž dostal do emigrace podnikl značně riskantní cestu. Kvůli tomu, že odsoudil okupaci Československa v roce 1968 byl vyhozen z místa metodika mimoškolního vzdělávání při Okresním kulturním středisku v Jihlavě. Využil toho, že jeden podnikavý australský farmář vyhlásil na svých pozemcích nezávislé knížectví Hutt River, stát který nebyl nikým uznán podle mezinárodního práva. Tím na sebe upoutal pozornost STB, která mu zabavila jeho cestovní pas.
Po krátkém dopisování získal od Australana titul konzula tohoto neexistujícího státu. Vyrobyl si pro sebe a manželku vlastní huttriverský pas, který vybavil stužkami a pečetí. V roce 1984 se s manželkou vydal na dobrodružnou cestu do Rumunska svou Oktávií Matylda, odkud se chtěl dostat přes Jugoslávii do svobodného světa.
Zatímco rumunští celníci Vladimíru Křížovi salutovali jako exelenci, na jugoslávské straně byli skeptičtější. Když je chtěli celníci poslat zpět do Rumunska, projeli Křížovi závorou. Brzy však byli dopadeni. Po dvou týdnech v jugoslávském vězení se konečně dostali do uprchlického tábora v rakouském Traiskirchenu. Osm měsíců pak bydleli v penzionu v Altmarktu, vzdáleném 40 km od Vídně. Odtud se konečně dostali do vysněných Spojených států amerických. Nové začátky v cizí zemi nebyly pro emigranty jednoduché. Po jejich útěku STB prohledávalo byt jeho matky po dobu dvou týdnů, matka byla opakovaně vyslýchána. Pocit nově nabyté svoboda byl však okouzlující.