Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Prezentovaná kolekce pramenů představuje jakýsi výběr z písemných reflexí vojáků I. světové války. Nutno konstatovat, že kolekce dokumentů byla připraven tak, aby v ní byly rovnoměrně zastoupeny všechny důležité skupiny bojujících vojáků. V edici lze najít zápisy českých vojáků, kteří bojovali v rakousko-uherské armádě, stejně tak nemohou chybět poznámky legionářů z jednotlivých center československého vojenského zahraničního odboje.

Člověk a válka
Paměti a vzpomínky patří obecně do skupiny pramenů vyprávěcích. Jedná se o osobní výpovědi zúčastněných pozorovatelů o době, událostech a místě, na kterém se svědci ocitli. Zápisy jsou rovněž dokladem o tom, jakým způsobem se přímí účastníci bojů vyrovnávali s prožitým. Kolik si toho pamatovali? Jakým jazykem prožité zpracovali? Jak jsou jejich vzpomínky přesné? Opírali se autoři při sepisování memoárů o již existující deníkové záznamy nebo vše psali bez podobných „pomůcek“? Práce s pamětí očitých svědků právem vede k dalším a dalším otázkám.

Události I. světové války jsou historiky zmapovány již velice dobře. Problémem nebývá ani předávání informací o této dějinné kapitole v edukačním prostředí. Obvykle jsou kapitoly, jež jsou v učebnicích dějepisu a dalších vzdělávacích materiálech této události věnovány, koncipovány tak, že v nich převládá popis válečných dějů, tak jak chronologicky postupovaly na jednotlivých frontách. Bohužel se tímto způsobem z dějin války vytratil obyčejný voják, jeho prožitek, pocity i reflexe událostí. Velké dějiny převážily nad dějinami obyčejných lidí. Je však nutné pamatovat na skutečnost, že bez řadových vojáků by válečné operace zůstaly jen pouhým vojenským teoretizováním.

Následující výběr pramenů se může stát cenným inspiračním zdrojem pro studium každodennosti obyčejných mužů v zákopech. Zařazení vzpomínek vojáků do výuky pohled na dějiny dostatečně konkretizuje. Dějiny získávají tvář, stávají se pro žáka příběhem konkrétních lidí.  Před žákem přestává válka vystupovat jako souboj abstraktních armád, stává se místem, v kterém přežívali, trpěli a umírali skuteční lidé.

Moderní dějiny.cz děkují za poskytnutí pramenů Vojenskému ústřednímu archivu a Vojenskému historickému archivu.  

Databáze Vojenského historického archivu:
K dalšímu vyhledávání identifikace osob (týká se v tomto případě pouze legionářů) lze použít internetovou databázi Vojenského historického archivu.

Odkaz na databázi: http://www.vuapraha.cz/Pages/DatabazeVHA/DatabazeLegionaru.aspx

Poznámka: „Projekt elektronické databáze příslušníků čs. vojenských jednotek v zahraničí v letech 2. světové války probíhá ve Vojenském ústředním archivu – Vojenském historickém archivu od roku 2005. Navazuje tak na předchozí projekt databáze padlých, zemřelých a nezvěstných čs. vojáků, který byl původně iniciován Československou obcí legionářskou. Práce mají trvalou podporu ČsOL a MO ČR.

Databáze zahrnuje především čs. občany a krajany, kteří sloužili v jednotkách československé exilové armády či jako příslušníci dalších spojeneckých armád. Obsahuje také osoby, které sice byly odvedeny nebo za různých okolností prošly pouze evidencí     čs. vojenských orgánů v exilu, reálně však vojenskou službu nekonaly.

Základní zadání celého projektu a následně i způsob zpracování vycházely zejména z potřeby spolehlivé identifikace jednotlivých osob jako nezbytného předpokladu pro vyhledávání dalších archivních dokumentů. Namísto stávajícího systému řazení fyzických kartoték podle jmen bylo za základní identifikátor zvoleno osobní, resp. kmenové číslo každého vojáka, zajišťující jeho jednoznačné určení při častých případech různých variant téhož jména (jeho změny či zkomolení, užívání krycího jména). Tomu odpovídá i volba příslušných rubrik: záznamy, které mohou být s ohledem na ochranu osobních údajů touto formou zpřístupněny veřejnosti, zahrnují základní životopisná data, informace o termínu  a místu odvodu, případně o datu, místu a okolnostech smrti během války. Další informace zachycené v databázi jsou určeny pro vnitřní potřebu archivu a ke správním účelům.

Po dalším roce předkládá VÚA ověřenou verzi databáze příslušníku čs. vojenských jednotek v zahraničí za 2.sv.války.Databáze obsahuje údaje k 88984 osobám a zachycuje stav k 1. 2. 2013. Doplňování a ověřování údajů v databázi bude probíhat i v roce 2013.Uvítáme i připomínky z řad veřejnosti.  Zdroj: http://www.vuapraha.cz/

Popis dokumentů:

1) Jan Sýkora, Tarnavka – Obrázek ze světové války, 12 číslovaných listů.
In: VHA-VÚA, Sbírka historických prací, kart.7, rukopis.

Jan Sýkora, Rakousko – uherská armáda: příslušník vysokomýtského 30. zeměbraneckého pěšího (za války střeleckého) pluku.
Klíčová slova: Tarnavka – Lublin (Polsko), ruská fronta, 30. domobranecký pluk, Vysoké Mýto jako sídlo 30. pěšího pluku, národnostně český pluk, popis bojů z 5. a 6. září 1914, život v zákopech, stravování

2) Václav Ruth, Na ruské frontě v Haliči v květnu 1915 – Několik lístků ze zápisníku, 10 číslovaných listů.
In: VHA-VÚA, Sbírka historických prací, kart.7, rukopis.

Václav Ruth, Rakousko – uherská armáda: příslušník těšínského 31. zeměbraneckého (za války střeleckého) pluku.
Klíčová slova: Zakliczy u Gorlice, Gorlice, Tuchów (Polsko), ruská fronta, lékařská „péče“, národnostně smíšený pluk, národnostní konflikty ve vojenské jednotce, popis bojů z 30. dubna            až 24. května 1915, komunikace vojáků s ruským nepřítelem, reflexe okolní fauny a flóry

3) V. P. Hájický, Křížová cesta Čsl. vojska – Z mých zápisků ze Srbska, 3 nečíslované listy.
In: VHA-VÚA, Sbírka historických prací, kart.7, rukopis.

V. P. Hájický, Rakousko – uherská armáda: příslušník benešovského 102. pěšího pluku.
Klíčová slova: Vojáci z Podbrdska a Benešovska, Bilina (Bosna a Hercegovina), hromadná poprava civilního obyvatelstva (Srbů), boje na Drině, popis bojů z 8. září 1914, zoufalá situace vojáků, padlí, zranění a hladovějící, píseň „Kde domov můj“, legie

4) Bohumil Pazderka, Moje vzpomínky, úryvek o počátcích bojů v Černé Hoře v srpnu 1914, 15 číslovaných stran.
In: VHA-VÚA, Sbírka historických prací, kart.7, strojopis.

Bohumil Pazderka, Rakousko – uherská armáda: příslušník královéhradeckého 18. pěšího pluku na srbské a italské frontě; zajat v Itálii v roce 1917.
Legie: od 17. srpna 1918 v 31. pěším pluku italské legie; nadporučík čs. armády.

Klíčová slova: Fojnica – Gatzko - Avtovač (Černá Hora), boje v srpnu 1914, generál Pongratz, dopady války na civilní obyvatelstvo, generál Vukotič, každodenní život na frontě, kontakt s civilisty, okolnosti přesunu vojenské jednotky

5) Josef Köppl, Boje u Zborova 2. 7. 1917 – na severním křídle 19. pěší divise v úseku pěšího pluku číslo 35, 40 číslovaných stran.
In: VHA-VÚA, Sbírka historických prací, kart.22, strojopis, opis.

Josef Köppl, Rakousko – uherská armáda: na srbskou frontu odešel jako velitel praporu plzeňského 35. pěšího pluku, od srpna 1915 velel pluku na ruské a italské frontě a dosáhl hodnosti plukovníka, v listopadu 1918 zajat v Itálii; od srpna 1919 v čs. armádě, v níž zastával funkce velitele IV. a III. pěší brigády, zástupce velitele Zemského vojenského velitelství pro Moravu a Slezsko a velitele 11. divize, v lednu 1932 penzionován v hodnosti divizního generála.

Klíčová slova: Zborov (Ukrajina), početní stavy, zákopy, dělostřelectvo, velení, detailní popis bojů, mrtví, ranění, pohřešovaní

6) Bohuslav Hála, Vzpomínka na 11. sočskou bitvu, 26 stran.
In: VHA-VÚA Praha, Sbírka osob II, Pozůstalost Bohuslava Hály; Vzpomínky, strojopis, opis.

Bohuslav Hála, Rakousko – uherská armáda: sloužil v řadách 11. pěšího pluku (píseckého) na italské frontě.
Po válce: lingvista, překladatel a profesor Univerzity Karlovy.

Klíčová slova: San Giovanni (Itálie), každodenní život na frontě, volnočasové aktivity, popis alpské krajiny, popis válečné vřavy (11. bitva na Soči)

7) Ladislav Wiesner, Z bojů u Bachmače, 19 číslovaných stran.
In: VHA-VÚA, Sbírka historických prací, kart. 23, rukopis.

Ladislav Wiesner,  Rakousko – uherská armáda: na srbském, ruském a italském bojišti, také v Černé Hoře a Albánii; v červenci 1917 zajat na ruské frontě
Legie: v září 1917 byl zařazen do 7. střeleckého pluku čs. vojska v Rusku na permské frontě, na kurganském úseku, na řece Maně a jiných místech; po válce v ženijním vojsku, dosáhl hodnosti plukovníka.

Klíčová slova: Bachmač (Ukrajina), bolševická armáda, legionáři, popis bojového vlaku a života v něm, německý nepřítel, úkoly legionářské rozvědky, ženijní práce

8) Antonín Bednář, Okolo sjezdu, 5 číslovaných stran.
In: VHA-VÚA, Sbírka historických prací, kart.29, strojopis.

Antonín Bednář, Rakousko – uherská armáda: v královéhradeckém 18. pěším pluku; v srpnu 1914 zajat na ruské frontě u Rovna.
Legie: od 18. 1. 1918 příslušník 6. čs. střeleckého pluku, delegát II. sjezdu čs. vojska v Rusku.

Klíčová slova: Odjezd legionářského vlaku z Bachmače /Ukrajiny/ (13. 3. 1918) na východ, 1. máj v Čeljabinsku, popis Čeljabinského incidentu, počátky sibiřské anabáze československých legionářů, boje s bolševiky, okolnosti přípravy II. sjezdu československého vojska v Rusku.

9) Vladimír Bradáč, Na uralských frontách v srpnu 1918, 3 číslované strany.
In: VHA-VHA, Sbírka historických prací, kart.29, strojopis.

Vladimír Bradáč, Rakousko – uherská armáda: 3. (kroměřížský) pěší pluk, v červnu 1916 zajat na ruské frontě.
Legie:1. 6. 1917 zařazen do 2. československého střeleckého pluku, pomocník plukovního historika.

Klíčová slova: Ural, postup legionářů – sibiřská anabáze, reflexe boje, úlohy legií i ztrát na životech 
(Poznámka: Text s beletristickými ambicemi. Faktografická obsažnost ustoupila na úkor  postižení „atmosféry doby“)

10) Václav Kaplický, Nazpět k Volze, 3 nečíslované strany.
In: VHA-VÚA, Sbírka historických prací, kart.29, strojopis.

Václav Kaplický, český prozaik; Rakousko – uherská armáda: narukoval v roce 1915,     o rok později padl v Haliči do ruského zajetí.
Legie: v r. 1917 vstoupil do československého dobrovolnického vojska v Rusku, byl delegátem zakázaného vojenského sjezdu (1918), po tomto zjištění byl zatčen a vězněn ve Vladivostoku.
Po návratu do Československa: zaměstnancem sekretariátu socialistického Svazu československých legionářů (1919), v letech 1919–1922 úředníkem ministerstva národní obrany, mezi roky 1922–1950 pracoval v několika nakladatelstvích, od roku 1950 se věnoval pouze literatuře.

Klíčová slova: Legionáři na Volze (léto 1918), boje proti bolševikům, situace ve městech, Ufa, Simbirsk, Kazaň aj.

11) Neznámý autor, Bitva u Auberive (blíže Remeše) 17. - 25. dubna 1917, 17 nečíslovaných stran.
In: VHA-VÚA, Sbírka historických prací, kart.48, strojopis, opis.

Neznámý autor, Legie: Francie – „Nazdar“, 1. marocká divize. 
Klíčová slova: Auberive (Remeš) /Francie/, zánik české setniny „Nazdar“, zákopová válka, popis bojů s Němci, popis používané výzbroje, čeští vojáci v 1. marocké divizi

12) Václav Křivánek, Paměti českého vojína od 36. pěšího pluku, 15 číslovaných stran.
In: VHA-VÚA, Sbírka historických prací, kart.48, strojopis.

Václav Křivánek, Rakousko – uherská armáda: mladoboleslavský 36. pěší pluk, ruská fronta, v září 1915 u Rovna (Ukrajina) zajat.
Legie: v červenci 1917 v Bobrujsku (Bělorusko) zařazen do čs. vojska (Rusko); v listopadu 1917 odejel do Francie, kde sloužil ve 21. a 22. čs. střeleckém pluku.

Klíčová slova: odvod do války, pobyt ve vojenské nemocnici, výcvik v zázemí (Liberec), poštovní komunikace s rodiči, cesta vlakem na pozice, zastávka v Maďarsku (Debrecín), Sambor v Haliči (Ukrajina), Lvov, národnostní třenice mezi vojáky, boje proti Rusům, polní soud, zranění, ruské zajetí

13) Josef Zouhar, Zapomínané dobrovolnické začátky v Itálii, 6 číslovaných stran.
(koncept příspěvku do „Československého legionáře“)
In: VHA-VÚA, Sbírka historických prací, kart.49, strojopis.

Josef Zouhar, Rakousko – uherská armáda: brněnský 8. pěší pluk, v červenci 1915 zajat na italské frontě.
Legie: v dubnu 1918 zařazen do 34. pěšího pluku čs. vojska v Itálii.

Klíčová slova: osada Vigalfo (Pavia) /Itálie/ - popis života v zajetí (rok 1917), komunikace s místním obyvatelstvem, italští dozorci, politické diskuse o budoucnosti českých zemí, setkání s knězem, který s nimi v Itálii komunikoval česky, hledání spojení ze zajetí na formující se legie, převoz do zajateckého tábora v Alexandrii /Itálie/ - leden 1918, vstup do československých legií v Itálii

14) František Zelingr, Doss Alto, 4 číslované listy.
In: VHA-VÚA, Sbírka historických prací, kart.49, strojopis.

František Zelingr, Rakousko – uherská armáda: pražský (benešovský) 102. pěší pluk, v srpnu 1917 zajat na italské frontě.
Legie: v dubnu 1918 zařazen do 34. pěšího pluku čs. vojska v Itálii.

Klíčová slova: bitva u vrcholku Doss Alto (703 m. n. m.) na italské frontě – září 1918, rakouský nepřítel, popis bojů