Dolores Šavrdová: Lidé lžou, úctu nemají před ničím
Když jsme komunistům odzvonili, moc dlouho jsem se smiřovala s tím, že se toho Jaromír nedožil. On pro to udělal maximum. Byla to velice smutná záležitost. On se ohromně těšil, až to rubne. No a pak to rublo, a on tu nebyl. Takhle hodnotí Dolores Šavrdová listopad 1989 a chvíle bezprostředně po něm v prvním díle cyklu Svědectví o svobodě, který je společným projektem serveru aktuálně.cz a portálu Moderní dějiny.
Její manžel, ostravský spisovatel a básník Jaromír Šavrda, je nejznámější postavou protikomunistického odporu na Ostravsku v normalizačních časech. Po letech vězení umřel Šavrda v květnu roku 1988 a stal se jednou z posledních obětí československého komunismu.Dolores Šavrdová však zůstala nezlomena. Třípokojový byt Šavrdů v ostravském paneláku fungoval jako centrum severomoravské opozice. Každou první středu v měsíci se tady scházeli disidenti i ti, kteří se za ně jen vydávali a měli úkol je sledovat. O uplynulých dvaceti letech demokracie však nemluví Dolores Šavrdová v žádných růžových odstínech."Napřed to byla euforie, ale ta potom ustupovala. Byla jsem samozřejmě ráda, že komunismus skončil, ale dnešek hodnotím na nulu, ten vývoj se mi nelíbí,"vysvětluje. "Jsem zklamaná. Lidé, kteří mají republiku reprezentovat ve vládě, nemají úroveň. Nedokáží se povznést nad malichernosti, nedokáží se obětovat, aby republiku vytáhli z bahna, do kterého se dostala." Její byt se za dvacet let takřka nezměnil. Zmizely dobře skryté odposlechy, kterými byl prošpikován, přibyla modernější televize.V pracovním pokoji však stále stojí jeden z psacích strojů, na kterém Jaromír Šavrda psal své knihy. Ale také rozmnožoval díla zakázaných autorů. Na zdi visí veliký portrét T.G.M.
Celý článek si přečtěte ZDE a prohlédněte si video