
Do baráku jim StB naházela slzné granáty. Pak ho vyhodila do povětří
Echo 24 - Před tíživou atmosférou normalizace nebylo úniku. Komunistický režim se vlamoval do bytů, ložnic i mezilidských vztahů. „Vídeň, nebo Bory?“ zněla osudová otázka pro ty, kteří se nechtěli vzdát své svobody. Mnozí členové undergroundu se snažili najít poslední útočiště na venkově, kde během sedmdesátých let kupovali rozpadlé zemědělské usedlosti a opuštěné fary, postupně je opravovali a proměňovali ve svobodná centra. Pořádali tu večírky, přednášky, divadelní představení, duchovní cvičení a vzájemně se podporovali proti policejní šikaně.
Největší rozkvět undergroundových baráků začal po roce 1976, kdy komunistický režim zahájil politický proces proti The Plastic People of the Universe a několik členů kapely a jejích příznivců pozavíral. Přestože se většina baráků nacházela na periferii republiky a v malých obcích, komunisté nesnesli jejich svobodnou existenci ani tady. Dráždilo je, že se jejich obyvatelé dokážou radovat režimu navzdory a že se jim dokonce daří vybudovat si částečnou ekonomickou nezávislost. Snažili se narušovat soukromé koncerty a přednášky, kvůli směšným důvodům nevpouštěli hosty do obcí, kde se baráky nacházely, obkličovali přístupové cesty a buzerovali návštěvníky. Když ani to nezabralo, přistoupili ke svévolnému vyvlastňování i k přímým útokům...
Celý článek čtěte ZDE