V prostoru scény Voices of Freedom si diváci mohli zároveň prohlížet a pročítat tematické výstavy Občanského sdružení PANT o Olze Havlové, Tomáši Baťovi, Pavlu Tigridovi, Janu Zajícovi, historii Berlínské zdi a rekapitulační výstavu Rok po roce poválečnými dějinami světa i Československa. Mnozí návštěvníci využili rovněž možnosti zakoupit si na scéně knížky s historickou tematikou ze specializovaného e-shopu Moderních dějin.

Třídenní diskusní a filmový program přibližujeme v základních reportážních bodech v tomto článku, pod kterým najdete také fotografie zachycující magický prostor a jedinečnou atmosféru diskusní scény. Víme však, že článek ani fotografie nepřiblíží cenné myšlenky a úvahy, které přinesly jednotlivé diskuse. Proto jsme všechny debaty pro čtenáře našeho portálu, kteří neměli možnost festival Colours of Ostrava navštívit, zaznamenávali, nyní je budeme zpracovávat a během prázdnin je postupně umístíme na YouTube kanál Moderních dějin.cz. Návštěvníky debat na diskusní scéně Moderních dějin.cz a Evropské komise Voices of Freedom se tak v pohodlí domova můžete stát i vy!

O diskusní scéně Voces of Freedom si můžete poslechnout také pasáž v pořadu Den podle Libora Dvořáka v Českém rozlasu (v čase 22:40 - 35:10) ZDE

Páteční program 17. července byl zaměřen na fenomén Protestu a revolty, jednotlivé diskuse či filmové projekce nabízely odpovědi na základní otázky: Známe kořeny protestů proti politickému establishmentu v dějinách a revolt ve světě umění? Čím posunuly hranice hudby protestsongy? Jak se žilo československé opozici za totality? Kde začíná a končí má svoboda? Programem návštěvníky provázela překladatelka a publicistka Petruška Šustrová, která rovněž moderovala jednotlivé debaty. Diváci mohli shlédnout krátkometrážní film Šafrán z produkce PANTu, který nabídl divákům vzpomínky některých členů neoficiálního sdružení folkových písničkářů Šafrán působícího v Československu 70. letech 20. století. Jaroslav Hutka, Vladimír Merta, Vlastimil Třešňák, Petr Lutka a Dagmar Andrtová-Voňková ve snímku vzpomínali na normalizaci, na konfrontaci s režimem i na krušná léta v emigraci, ke které byli někteří donuceni v rámci akce Asanace. Následovala přednáška překladatele a publicisty Josefa Rauvolfa spojená s poslechem autentických dobových hudebních ukázek na téma Protestsong a revolta v hudbě, na níž navázala projekce krátkometrážního filmu Nepřizpůsobiví – Miroslav Skalický z produkce PANTu, který popisoval kulturní život undergroundové subkultury v ČSSR, dopady represivní činnosti Státní bezpečnosti na život rodiny Miroslava Skalického, odchod z vlasti a zapojení do aktivní exilové práce. Po krátké přestávce se návštěvníci mohli těšit na debatu Historie a přítomnost protestu, ve které vystoupili prozaik, historik a publicista Petr Placák, zpěvák, textař, publicista a věčný rebel Miroslav „Skalák“ Skalický a polskou perspektivu nastínil novinář a zahraniční dopisovatel Marek Pedziwol. V průběhu debaty četl ostravský herec Přemysl Bureš ukázky z knihy Karneval revoluce o protestech ve střední Evropě v druhé polovině 80. let. Po debatě následovala projekce slovenského dokumentárního filmu Don Quijote z Považia, který diváky seznámil s akcemi aktivisty Juraje Smatany usilovně bojujícího s korupcí na Slovensku. Páteční den uzavřela debata Svoboda projevu a její hranice, v níž se nad pojetím svobody slova ve vztahu k nedávnému útoku na redakci pařížského listu Charlie Hebdo zamýšleli publicista, politický komentátor a překladatel Roman Joch a hudebník, novinář a komentátor Lidových novin Jan Macháček.

Snad neočekávanější téma a nejkontroverznější debaty přinesla sobota 18. července, která byla zasvěcena vztahům Ruska a Evropy. Jak se utvářela historická role Ruska na pomezí Východu a Západu? Znamená pro nás Evropany současná ruská politika reálné ohrožení? Může se Evropa bránit sílící propagandě, záměrné dezinterpretaci či zamlčování nedávných událostí na Krymu a Ukrajině? Na tyto a mnohé další otázky hledali odpovědi diskutující a moderátorka Petruška Šustrová. V poledne tento tematický blok odstartovala projekce polského dokumentárního filmu Střední Evropa kráčí ke svobodě, který nabídl divákům nevšední výpovědi pamětníků o odchodu sovětských vojsk z bývalých satelitních komunistických zemí a seznámil je s tím, jak složité bylo tohoto cíle dosáhnout a jak nezbytná byla tehdy mezinárodní spolupráce v této zásadní věci. Po filmu následovala debata Zamrzlé konflikty a cíle ruské politiky, ve které se zamýšleli nad shodnými i rozdílnými rysy konfliktů v Podněstří, Abcházii, Náhorním Karabachu, Osetii či na Krymu čtyři hosté - lidsko-právní aktivistka z Člověka v tísni Ivana Skálová, lidsko-právní aktivista se zkušenostmi z Kavkazu Milan Štefanec, politolog a specialista na mezinárodní vztahy Ondřej Ditrych a novinář, expert na ruskou propagandu Jakub Kalenský. Nastíněné téma dále poodhalil dokumentární film Petrušky Šustrové Vyhnání a návrat krymských Tatarů, na který navázala beseda s jeho autorkou komentující toto velmi aktuální téma. Nesporným vyvrcholením sobotního odpoledne se stala debata Máme se bát současného Ruska? Propaganda a realita. Tato diskuse přinesla zásadní názorovou konfrontaci mezi slovenským politikem a současným předsedou Slovensko-ruské společnosti Jánem Čarnogurským na jedné straně a polským historikem, europoslancem Pawlem Kowalem a novinářem, překladatelem z ruštiny Liborem Dvořákem na straně druhé. Zatímco Ján Čarnogurský obhajoval současnou ruskou politiku na Krymu a Ukrajině s poukazem na skutečnost, že Rusko bylo do této pozice zatlačeno politikou Evropské unie a USA, a zastával názor, že s Ruskem je třeba spolupracovat, Pawel Kowal i Libor Dvořák kritizovali současné imperiální nároky a politické kroky Ruska s odkazem na historické paralely, dějinnou zkušenost Československa a Polska se sovětskými agresemi i zločiny je provázejícími v minulosti a varovali před ustupováním ruskému tlaku či omlouváním zjevného porušování mezinárodního práva. Tato debata byla dle očekávání nejhojněji navštívena, návštěvníci zaplnili veškěré prázdné plochy v sále a dlouho s hosty diskutovali.

Poslední den diskusní scény, neděle 19. července, byl zasvěcen tématu 1945: Osvobození a co přišlo po něm. Moderování debat se ujal novinář, překladatel z ruštiny a komentátor rádia Český rozhlas Plus Libor Dvořák, který se svými hosty hledal odpovědi na tyto otázky: Jak si připomínat konec války v Evropě? Co o osvobození víme a co nám o něm v dějepise neřekli? Jaké omyly či mýty jej dodnes provázejí? Kdy a kde se zrodily, kdo a proč je v současnosti nadále utvrzuje? V poledne program zahájila projekce dvou dokumentárních filmů. Prvním z nich byl unikátní snímek Českého rozhlasu Bitva o rozhlas, který je sestaven výhradně z autentických filmových záběrů z roku 1945 a zahrnuje všechny dosud známé záběry z bojů o rozhlas v Praze na Vinohradech. Autoři z multimediálního týmu ČRo využili téměř neznámý zpravodajský film Květen 1945 s autentickými záběry z Pražského povstání, dokument Cesta k barikádám Otakara Vávry z roku 1946 a výběr dalších záběrů z Pražského povstání z Národního filmového archivu. Na něj pak navázal dokument PANTu Češi, nebo Němci? Příběh z Prajzské, ve kterém pamětnice Kristina Tesková popisovala osud své rodiny za války a těsně po ní, nasazení otce na nucené práce, peripetie matky a tety, které s osmi dětmi prchaly před Rudou armádou. Diváci se dozvěděli, jak se českým Němcům z oblasti Hlučínska, jež za války spadalo pod Říši, podařilo uniknout odsunu. Po filmu následovala debata s vedoucí filmového studentského týmu, který krátkometrážní snímky pro PANT natáčel, Monikou Horsákovou. Na film navázala debata Události konce války – příchod vytoužené svobody, nebo začátek další nesvobody?, v níž se nad událostmi konce konce války zamýšleli historik Vít Smetana spolu s nakladatelem a spisovatelem Jiřím Padevětem. Posluchačům v sále osvětlili válečnou situaci na našem území v květnu 1945, vypjatou atmosféru prvních poválečných dnů a týdnů, cíle Stalina a sovětského vedení ve střední Evropě i povahu československého režimu od konce války do února 1948 a nástupu komunistické totality. Jedinečným filmovým zážitkem bylo promítnutí unikátního polského dokumentu Varšavské povstání, který je svými tvůrci označován jako „první non-fiction válečné drama na světě“. Nejedná se o hraný dokument, film vznikl pouze z autentických záběrů z roku 1944, upravených a sestříhaných tak, aby vyprávěly ucelený příběh reportérů dokumentujících průběh Varšavského povstání. V kolorovaných a zvukovou stopou doplněných záběrech tak ožily před diváky tváře účastníků varšavských událostí roku 1944. Téma filmu navodilo ideální atmosféru pro závěrečnou debatu Rok 1945 ve střední Evropě – mýty a omyly, propaganda versus realita, ve které Libor Dvořák přivítal polského politologa a publicistu Macieje Ruczaje z Polského institutu v Praze a českého politologa a publicistu Josefa Mlejnka. Oba pánové se zamýšleli nad odlišnou perspektivou hodnocení bojových akcí na konci války v českém a polském prostředí a osvětlovali posluchačům, jak byly tyto události provázány s nástupem komunismu v obou zemích. V samotném závěru diskusního a filmového maratonu pozdravil účastníky předseda Občanského sdružení PANT Petr Pánek jménem celého desetičleného organizačního týmu.

V rámci scény byly promítnuty dva polské filmy v rámci česko-polského filmového minifestivalu PANTu, který je součásti projektu Dialog přes hranici – setkávejme se a naslouchejme si!, který podpořilo Česko-polské fórum při Ministerstvu zahraničních věcí ČR.

Poděkování PANTu a redakce Moderních dějin patří všem, kteří ke zrodu diskusní scény Voices of Freedom jakýmkoliv dílem přispěli - Zlatě Holušové a celému týmu Colours of Ostrava, českému zastoupení Evropské komise, všem zúčastněným hostům, pomocníkům z organizačního týmu a všem divákům a posluchačům, kteří si k nám v konkurenci mnoha hudebních a kulturních zážitků našli cestu!