Cena je každoročně předávána u příležitosti Dne lidských práv osobnostem, které aktivně vydávají svědectví o životě v totalitním státě. Oceněni dosud byli Antonín Huvar, Eva Vláhová, Václav Havel a František Zahrádka.

Slavnostní večer v Libri prohibiti zahájil předseda Občanského sdružení PANT Petr Pánek, následovala projekce našeho nového dokumentu z cyklu Sami proti zlu "Libri prohibiti Jaromíra Šavrdy", po níž představil laureáta letošního ročníku ceny Petr Šimíček. Samotné předání ceny panu Luďkovi Eliášovi z rukou Petra Pánka, Tomáše Hradílka, Jiří Gruntoráda a loňského laureáta Františka Zahrádky bylo orámováno dvěma skladbami J. S. Bacha pro sólové housle, které přednesl koncertní mistr Janáčkovy filharmonie Ostrava Jakub Černohorský.

Luděk Eliáš (nar. 1923 ve Slaném)
Divadelní a filmový herec, moderátor a publicista, se k divadlu dostal paradoxně v terezínském ghettu. Byl tam, stejně jako desítky tisíc dalších Židů, deportován z obsazeného území Čech a Moravy (v únoru 1942). Odtamtud byl transportován do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, kde se stal číslem A 2026 (osobně se setkal s „doktorem“ Mengelem). Přežil Birkenau, Sachsenhausen, nálety i pochod smrti. Po válce absolvoval vojenskou službu, pak působil v několika divadlech (Slaný, Písek, České Budějovice) a v roce 1956 zakotvil natrvalo v Ostravě v divadle Petra Bezruče. V letech 1961-1966 se stal dokonce jeho ředitelem. Postupně se začal uplatňovat v televizi a rozhlase jako moderátor a šéfredaktor. Po okupaci 21. srpna 1968 se ve snaze o pravdivé informování veřejnosti ujal role televizního moderátora v improvizovaném studiu České televize a přímo se tak podílel na svobodném pookupačním vysílaní. To bylo zajištěno v opravdu „polních podmínkách“ z vysílače v Ostravě-Hošťálkovicích a statečná televizní osádka vysílala až do posledních dramatických chvil, než toto necenzurované zpravodajství ukončili sovětští vojáci...
Luděk Eliáš je ve svých téměř devadesáti letech neuvěřitelně činorodý, pravidelně navštěvuje střední školy a vypráví studentům své zážitky z doby války i pohnutých dní srpna 1968 a následné normalizace. Letos dokonce se svými kamarády připravili velkou historickou soutěž o dějinách 20. století pro studenty ostravských škol.

Dost často chodím mezi vás, studenty, když o to máte zájem, a vyprávím vám svůj příběh, prostě proto, že i dnes se můžete občas dočíst, že v jednom českém městě proběhla manifestace asi pěti set mladých lidí, kteří pořvávali „Nic než národ!“ a „Čechy Čechům!“ a kteří by docela rádi poslali tu Romy, tu Vietnamce, tu Židy, pokud tu ještě nějaké viděli, do plynu... Myšlenky plné zla a nerovnosti mezi lidmi stále existují a poněvadž vy budete brzy těmi, co převezmou otěže nad potahem, kterému se říká naše vlast, TAK ABYSTE NEZAPOMNĚLI,ŽE TOHLE NEBEZPEČÍ TADY JE A ABYSTE TO, CO VÁM TEĎ ŘÍKÁM, BRALI I JAKO VAROVÁNÍ…
úryvek z vystoupení Luďka Eliáše na středoskolské konferenci na GOH v Ostravě

Dokument "Holocaust v životě Luďka Eliáše" z cyklu Sami proti zlu (Občanské sdružení PANT, 2011) najdete ZDE

Občanské sdružení PANT usiluje o to, aby osudy a činy statečných a čestných lidí z období mezi únorem 1948 a listopadem 1989 nebyly zapomenuty. Takových postojů a skutků si současný mediální průmysl nevšímá, a proto považujeme za důležité, aby se informace o zločinech nacismu i komunismu dostaly mezi lidi, aby mladá generace slyšela o praktikách zavrženíhodných režimů minulosti.

Členy výboru udělujícího cenu Jaromíra Šavrdy jsou předseda občanského sdružení PANT Petr Pánek a signatáři Charty 77 a blízcí kolegové Jaromíra Šavrdy: Dana Němcová, Tomáš Hradílek, Václav Malý a Jiří Gruntorád.