Březnové téma časopisu Dějiny a současnost
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, březnové téma časopisu Dějiny a současnost (ĎaS) se zaměřuje na duchovní život člověka přelomu 17. a 18. století, osobnost mecenáše Františka Antonína hraběte Šporka, oživenou tradici barokního divadla a mnoho dalších zajímavých témat.
Pokud jste se v posledních dvou letech vydali do Kuksu, byli jste asi nemile překvapeni, když jste namísto prostoru k rozjímání nalezli areál, kde se to jen míhalo restaurátory, architekty, arboristy a kde pro tiché úvahy nezbývalo příliš prostoru. Nyní, po dvou letech, rekonstrukce Hospitalu Kuks a okolí končí − a návštěvníkům se otevírá poslední březnový víkend. Rozhodnete-li se pro cestu do východních Čech, na staré panství, které bylo neodlučně spjato se jmény Františka Antonína hraběte Šporka, Matyáše Bernard Brauna či Michaela Heinricha Rentze, možná vám s hledáním genia loci pomůže březnové téma ĎaSu. Některé příspěvky Vám přibliží šporkovskou dobu (Jindřich Kolda: Svědek pomíjející slávy. Tobiáš Antonín Seeman ve Šporkových službách; Tomáš Hladík: Zázračné theatrum. Matyáš Bernard Braun ve Šporkově Kuksu a Betlémě), v jiném se dočtete například o oživené tradici barokního divadla (Stanislav Bohadlo:Teatralita a teatrálnost. Barokní divadlo v Kuksu). V rozhovoru s nestorem šporkovského bádání, profesorem Preissem, se dozvíte zajímavé podrobnosti i ze zákulisí historikovy práce.
Duchovní život člověka přelomu 17. a 18. století se do značné míry lišil od toho našeho současného. Neustále přítomný mravní apel, zázraky i andělé nebyly jen dobové kulisy, ale integrální součást existence. Ani v tomto kontextu nebyl František Antonín hrabě Špork jednoduchá a jednoznačná osobnost. Svou duchovní a mecenášskou činností se snažil vybudovat si obraz dobrého pána a křesťana. Ovšem jeho záliba v karbanictví či neustálé soudní spory dávají tušit i temná zákoutí jeho mysli. Byla to dlouhá cesta badatele, jež Pavlu Preissovi dovolila v závěru knihy o Šporkovi konstatovat: Masky opadaly a z pomníkově pózujícího Šporka jako lidumila a ryzího bojovníka za Pravdu a Spravedlnost nezůstala než holá kostra. Ale i z té sálá až do dneška náboj geniality, který jeho vůle vtiskovala jeho činům a výtvorům (...) Fontány jeho nápaditosti tryskají na kalném pozadí všedních dnů. (...) svým nepomíjivým odkazem vrůstá jeho osobnost do české kultury hluboce a nevykořenitelně.
Více o čísle na www.dejinyasoucasnost.cz
Časopis Dějiny a současnost (ĎaS) se zaměřuje na kvalitní popularizaci historie jako vědy. Autory článků jsou výhradně vědečtí pracovníci, vysokoškolští pedagogové, doktorandi a studenti historických oborů, archiváři, muzeologové a historici umění.