
„velká peněžní loupež“ - měnová reforma v Československu
Velkou peněžní loupeží bývá nazývána měnová reforma z roku 1953, jíž se Komunistická strana Československa pokoušela o řešení rostoucích ekonomických problémů zvláště v zásobování, vyvolaných přestavbou průmyslu a úpadkem násilně kolektivizovaného zemědělství. Přestože Zápotocký do poslední chvíle občany ujišťoval, že měnová reforma nebude, pracovalo se na ní již od poloviny roku 1952 za pomoci sovětských poradců. V sobotu 30. května Ústřední výbor KSČ a Národní shromáždění schválily návrh na zrušení vázaného trhu a na provedení měnové reformy. 1 červnem odstartovala čtyřdenní výměna starých platidel za nové, tištěné v Sovětském svazu (tzv. hladové koruny). V hotovosti si člověk mohl vyměnit nanejvýš 300 Kčs v poměru 5:1, veškerou další hotovost pak v poměru 50:1. v bankách se úspory přepočítaly v kurzu 5:1 do výše 5000 korun, nad tuto částku pak 30:1. V reakci na reformu vypukly v řadě míst nepokoje a demonstrace, v závodech se konaly stávky. Na ty největší byla nasazena armáda a Lidové milice. Následovala též vlna zatýkání. Téměř 500 lidí bylo při hromadných procesech odsouzeno do vězení či pracovních táborů, celé rodiny vystěhovali komunisté do pohraničí.