Atentát na ministra financí Aloise Rašína z 5. ledna 1923 je zatím jediným dokonaným atentátem na vysokého ústavního činitele v našich moderních dějinách. Na vraha, mladého anarchokomunistu Josefa Šoupala, i na jeho oběť, politika proslulého mimo jiné politikou rozpočtových škrtů, zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.

Studie profesora Mečislava Boráka se věnuje osudům ostravských Židů z transportů do Niska nad Sanem, popisuje okolnosti, za nichž se deportovaní ostravští Židé dostali do Sovětského svazu a snažili se najít své místo v sovětské společnosti, zmiňuje jejich tragické osudy spojené s dalšími deportacemi, vyhnanstvím a nucenou prací v sovětský...

Text připomíná dodnes pozapomenutou kapitolu dějin holocaustu. Vedle obvykle připomínaných míst lidského ponížení a utrpení existuje řada méně známých lokalit, které sehrály v mnohovrstevnatém procesu rasového bezpráví nezanedbatelnou roli. Autor popisuje pracovní komanda, vysílaná k pracovnímu nasazení mimo prostor Terezína.

Srovnání dvou z nejzávažnějších konfliktů studené války, americké války ve Vietnamu a sovětská války v Afghánistánu. Oba konflikty vybočují délkou svého trvání, otevřeným a masivním zapojením jedné ze supervelmocí a také nejednoznačným výsledkem.Obě války mají mnoho společných rysů, zároveň se však v jistých ohledech liší.

Biografická studie připomíná osobnost Karla Scheinpfluga, významného spisovatele, kulturního činitele, novináře a předsedy Syndikátu českých spisovatelů. Jeho dílo oslovovalo především současníky, po jeho smrti se na něj z politických či uměleckých důvodů pozapomnělo, dnes zájem o jeho osobnost a tvorbu znovu ožívá.

Pracovní aktivita pro středoškolské studenty k tématu Varšavského povstání - jeho přípravě, vypuknutí, průběhu a důsledkům - vznikla jako metodická podpora ke knize Chtěli jsme být svobodní... Příběhy z Varšavského povstání 1944, kterou vydal PANT v Edici Moderních dějin. Autorkou této aktivity je polská didaktička Magdalena Bogdan....

Rostoucí nenávist nacistického režimu vůči Židům vyhnala statisíce z nich z postupně okupované Evropy až do nejvzdálenějších koutů světa. Na poslední chvíli tak unikli jisté záhubě i mnozí Židé z českých zemí. Značně exotickou destinací se pro skupinu československých Židů stal ostrov Mauricius, ležící na jižní polokouli v Indickém oceánu...

Pracovní aktivity pro žáky k tématu každodenního života obyvatel Varšavy v průběhu povstání. Materiál vznikl jako metodická podpora ke knize Chtěli jsme být svobodní... Příběhy z Varšavského povstání 1944, kterou vydal PANT v Edici Moderních dějin. Autorkou této aktivity je polská didaktička Michalina Żelazny.

Tři prezentace jsou výsledkem společného projektu o socialisticko-realistickém umění Ostravy a Varšavy, který byl součástí mezinárodní česko-polské studentské výměny. Čeští studenti mapovali památky socialistického realismu v Ostravě, zaměřili se především na architekturu a sochařství. 

Yad Vashem je komplexem více než dvaceti jednotlivých památníků (Památník dětských obětí, Údolí společenství a další). Součástí je rovněž mezinárodní škola, knihovna, která disponuje nejbohatším fondem literatury s tematikou šoa na světě, archiv a další četná badatelská pracoviště.

Na Slovensku se po skončení II. světové války odehrála 24. září 1945 tragédie, která svým tragickým významem překročila rámec regionálních dějin. Text rekapituluje události protižidovského pogromu v Topoľčanech, jehož strůjci jakoby vrátili čas válečné hrůzy o několik let zpět. 

Text na příkladu důlního inženýra Otto Langhammera, obviněného z velezrady, sleduje národnostní a bezpečnostní poměry v ostravsko-karvinském uhelném revíru v době podřízení regionu vojenské správě na počátku 1. světové války. Pozornost je věnována zejména povaze Langhammerových „velezrádných“ výroků a způsobu práce vyšetřujících orgánů.

Autor textu sleduje vztah komunistického hnutí k Židům a vývoj protižidovských tendencí v něm až po současnost. Od sympatizování Židů s komunismem, přes levicové odsuzování antisemitských pogromů a represí až k představám o "židokomuně" či "židobolševismu", antisemitským stalinským čistkám či státnímu "antisionismu" v SSSR a sovětském blo...

Dne 25. října 1946 byl v Litoměřicích popraven válečný zločinec, bývalý velitel Malé pevnosti Heinrich Jöckel. Vězni mu dali přezdívku „Pinďa“.Text rekapituluje jeho sadistické činy za války, poválečný útěk, odhalení, návrat do Terezína, soud v Litoměřicích a zasloužený trest.

Text na základě studia odborné literatury k sovětsko-afghánskému konfliktu přehledně shrnuje jeho kořeny, vývoj, jednotlivé etapy a analyzuje jeho dopady na sovětskou domácí i zahraniční politiku.Přináší zároveň přehled dostupné literatury k tématu v češtině.

Studie Mečislava Boráka o daleké cestě Židů z Ostravska až do exotické Číny za záchranou před nacistickou hrozbou. Tyto dramatické události jsou dnes už málem zapomenutou epizodou z dějin 2. světové války.

Literárních děl, v nichž se objevují postavy Židů, vycházelo na přelomu 19. a 20. století velké množství. Účelem této studie je pokusit se charakterizovat jejich typy z hlediska reprezentace židovství a podrobněji se věnovat několika vybraným textům.

Seznamte se s historií Krakovských Židů v přehledné ilustrativní prezentaci polského učitele Adama Musiała z Krakova. Zaměřil se na náboženský život, kulturu, práci, vzdělávání, sport, lékařské a dobročinné aktivity krakovských Židů v meziválečném období.

V noci z 16. na 17. ledna 1991 začala operace Pouštní bouře, jíž vyvrcholila Válka v Perském zálivu mezi Irákem Saddáma Husajna a koalicí zemí v čele s USA, jimž Organizace spojených národů poskytla mandát k provedení vojenské akce za účelem osvobození Kuvajtu. Na konflikt, který demonstroval technickou vyspělost Západu a stal se též, dík...

Pro Cyrilometodejský čtecí kalendář pro rok 2014 napsala Petruška Šustrová na každý měsíc drobný portrét osobnosti, kterou pokládá za důležitou. V textu se setkáte s Olgou Havlovou, Nikolajem Stankovičem, Ivanem Martinem Jirousem či Anastázem Opaskem, ale také se světovými osobnostmi Winstonem Churchillem či J.R.R. Tolkienem.